Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 16. až 30. (celkem z 197)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6383
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Takže v podstatě historické důvody. OK, OK. To chápu.
    Asi jsem příliš pro změnu, co je sice bolestivá, ale tohle je něco, co bych změnil. Prostě 40A, 40B. Je to asi nejdůležitější busová linka. Stávající 40, na druhou stranu? Jsem v Brně spoustu let. V životě jsem jí nejel. A že jsem jezdil na zajímavá místa. Okružky? Není měsíce, kdy bych je nepoužil. Jasně, beru to podle sebe, ale! Jsou to okružky. Ze své podstaty jezdí na spoustě místech, spojují je. To je vcelku důležitá role.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6381
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    B1: Aha, takhle to funguje. Díky za vysvětlení, neměl jsem vůbec představu. A samozřejmě to funguje zcela jinak, než by mi přišlo intuitivní, ale teď alespoň chápu.
    BAHN si teda na každém TB drží u odjezdů i bool, jestli odjezd byl odjet. A sčítá false.
    Teď se na nastavení TB dívám ve své síti a už vím. Tohle je něco, co jsem vždycky ignoroval.
    BAHN a sekundy: jo, jsou všude, jen u času výjezdu si je nemohu nastavit. A hádej, kde bych je zrovna potřeboval…
    K Brnu: Přijde mi, že si tu s tím nikdo nedělá těžkou hlavu. Nenavazující spoje, přestupy, co ti jen ujíždějí před nosem… Však proč ne, že jo. To, co se na některých linkách děje, to by snad už mělo být trestný. A ono by to jistě šlo celkově vyřešit lépe, stačí použít trochu matematiky.
    Ta tvoje poznámka mi vynutila otázku, proč to vlastně je 44 a 84? Ty čísla jsou daleko od sebe a nejsou ani ze začátku soustavy pro busy…
    Pro všechny: Což mi tak nějak připomíná další téma: číslování linek.
    Mám zatím jedinou síť, kde se něco děje, jsou tam 4 trakce. Metro, tram, trol, (e)bus. Trakce píšu vždy v tomhle pořadí, protože tohle pořadí reflektuje jejich důležitost a počet přepravených cestujících. Metro má linky označené písmenky, zhruba podle důležitosti linky, ale vzhledem k tomu, že to je metro a jsou tam jen 4 linky, tak jsou všechny důležité, snad jen Dčko ne tak, jako A, B nebo C. Každá následující trakce má pak přiřazený segment čísel. Tram je 0 až 19 (takže 20 linek, a hned vidíme důležitost číslování od 0 (zabral jsem 0. a 1. dekádu, je to pěkně zarovnané)), kde mi to vyšlo vcelku dobře. Víc linek bych tam dával jen těžko a škrtat nějakou by taky bylo problematické. Pro trol mám 20 až 49, ale vzhledem k tomu, že nemám ani základní mapu tratí, tak zatím nevím, jak přesně to dopadne. Mám pro tu trakci ale velké plány. A nakonec (e)bus, 50 až 99. Tímhle si jsem jistý nejméně, samozřejmě taky nemám síť, ale pokud budu obsluhovat i nějaké oblasti mimo město, linek může být podstatně více. (E)bus proto, že to je trakce pro busy a elektrobusy v jednom.
    V každém segmentu nejnižší čísla patří nejdůležitějším linkám. Je to spíš takové obecné pravidlo, netvrdil bych, že 0 je důležitější než 1, ale tvrdil bych, že 0. dekáda je důležitější než 1. Linky 0 až 5 mají noční provoz, spolu s linkami 6 až 9 přes den jezdí po 5 minutách. Linky 10 až 19 mají 10 minutový interval. Jezdí na nějakou konečnou ve dovjicích nebo v kombinaci s důležitější linkou.
    To stejné bude v trol trakci. Začínám okružními linkami, kterých tam je rovnou 5, na různých úrovních, 23 bude jen taková polookružní, ale u všech bude interval 5 minut. Budou následovat nějaké méně důležité linky, i když možná paradoxně, ty mohou dostat noční část, pokud si je naplánuju nějak vhodně. Přece jen, okružní nejsou v noci tak potřeba, přes den ale jo.
    A co vy, nějaký podobný systém číslování?

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6378
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    B1: Brno, part 0: No, asi jsem rovnou měl napsat, že jde o úsek Přívrat – Semilasso. Málo významný? No nevím. Ale jde mi o to, že osobně bych to v BAHNu řešil tak, že okružky (v mém případě 40A a 40B) by byly ty hlavní. Podíval bych se, kdy dojedou na Přívrat a KPN a načasoval bych 30 přesně mezi. V jiných úsecích bych to dělal podobně. Nabízí se tu otázka, jak řešit 67 a 53, k tomu bych řekl jen, že stejně. Mají stejný interval, alespoň většinou, což je moc fajn.
    Tohle je vytížený úsek, alespoň mi to tak připadá. Start a cíl tam? Ne, přestupy.
    Měření: Tohle je velmi originální využití dispečerských zpráv. Nikdy jsem ale nechápal, jak BAZHN určuje zpoždění odjezdy. Pokud na TB (terminus B nebo taktovací bod. Ať žije jednoznačnost zkratek. OK, teď myslím taktovací bod) přijede nějaký vlak, tak bude prostě čekat, než bude moct zase odjet. BAHN neví, že nějaký kurz má být přiřazený nějakému odjezdu, tím pádem vůbec nemůže vědět, že tam došlo ke zpoždění. A tohle je jediný způsob, co mě napadá, co by nějak řešil zpoždění, kdy ta informace o něm by doopravdy byla užitečná.
    Taky ale používám TB na obou konečných, tak, že se to jistě nebude dát stíhat, ale mám je tam kvůli „rozfázování“, protože měřím s 10 vozy, obvykle, a chci, aby mezi sebou měly rozestupy. Jen tam teda mám log body.
    Ale všímám si, že jako ostatní nějaké věci odhaduješ. Teda, to je odvaha.  Na to bych neměl, fakt ne. Na druhou stranu, já jak stavím tu síť a kreslím SLV, jsem obvykle nespokojený s tím, jak komplexní síť je (obecně, počet linek, trasování, délka apod.), takže já prodlužuju před měřením. Pokud bych měl prodlužovat, měřím linku od znova.
    Brno, part 1: Ano, vyvolalo. Jak jistě víš, jsem i na BMHD, a víš pod jakým jménem. To, co mi přijde snad i urážlivé, je to, že jsou na „vysokokapacitní“ linku nasazovány vozy neadekvátní kapacity. Jsem tam obviňován z bůh ví čeho a zesměšňován, což mi přijde vcelku dětské, tak na to nereaguji. Moje výhrady nejsou ani tak o tom, že posílení je krajně nesystémové a nepravidelné, budiž, posílení to je, ale jde o délku vozů. Jde o kapacitu, která je zcela mimo. Stále říkám, že na linku 1 patří 45 m vozy (jednovůz, mnohočlánkový, externí délka), na 8 patří 40 m (ale bohužel obousměrné), to samé na 12. Kde bydlím nebo čím jezdím, je naprosto irelevantní. Jde o princip. Ale však já se na Brně vyřádím v BAHNu. Možná, někdy, až dodělám svůj program a aspoň trochu zprovozním Sokolov. 😀
    Prokladové linky (částečně pro Michal90): Takže tam je v podstatě taková virtuální linka. Z hlediska oběhů asi nejlepší řešení.
    Je pravda, jak je psáno hned o kousek níž, že to vyžaduje nějaké ty vysvětlivky v JŘ, což je trochu škodlivé, protože stále žijeme ve společnosti, kde spousta lidí nerozpozná šalinu a bus, natož čísla linek, natož nějaké „podlinky“. Na druhou stranu, nemůžeme neustále ustupovat lidské blbosti. To, že někdo neumí číst a nedává pozor, by mu mělo uškodit.
    Michal90: Chápu, příliš mnoho poznámek v JŘ je špatně, na druhou stranu, stále existuje něco jako snesitelné množství. V mém případě by tam byly jen poznámky o V/Z.
    Nikdy 20? 😀 To se máš. Jak se k sobě dívám, tak minimální počet je 7, o víkendu na jedné krátké lince. Ale během PD na spoustě linek mám přes 40 kurzů. Nejvíc mám 47, kde 41 je jádro a 6 doplnění pro rezervy.
    Nemáš někdy obavu, že s menším počtem kol z měření se ti tam může zavést nějaká chyba?
    Ty ale děláš zejména vlaky, jak tak koukám. Tam to asi bude jiné, než v městském provozu.
    Jo, výpočty V/Z jsou složitější, to znám.
    Ono, všechny ty optimalizace, drobné změny apod., to je něco, co do toho doopravdy nepočítám, nikdy jsem to tak nedělal, žil jsem v představě, že i ostatní ve fázi zprovozňování už mají vše postavené tak, jak má, protože před tím byla celá fáze ladění.
    NPD beru jako nepracovní dny. Tzn. víkendy. Takže asi jo.
    Ten trik, že NPD je osekaný PD, to mě vlastně nikdy nenapadlo. 😀 Jasně, dává to smysl, určitě jsem to mohl využít.
    To s vozovnami, to je dobrý. Ale dá to asi hodně práce, že jo, když musíš řešit řazení. Já teda ty BAHNí vozovny používám, každá kolej má k sobě připojenou dlouhou část obyčejné koleje, zakryté halou, a díky tomu vím délku koleje ve vozovně, na tu pak dám jen určitý počet vozů, co se tam vejde.
    Ono se to asi zavádí daleko rychleji, když tam nemusíš vypisovat V/Z.
    Taky používám linky, co mají noční část, ale speciální noční mi nepřipadají nesystémové. Rád bych je taky použil.
    Prázdniny: BAHN neumí kalendář, což mi přijde zarážející, je to jednoduché na implementaci. Neřešil jsem je zatím vůbec, ale udělal bych to tak, že bych měl jiný soubor sítě. Že se ochudím o přechod mi vůbec nevadí.

    Skryté vlaky, signalizace apod., co ovládají věci: Jsem proti tomuhle. V reálu taky není někde v podzemí vlak, co projíždí různými body a podle toho se něco děje. Pokud to BAHN neumí, tak spíš píšu autorovi, než řešit to takhle. Nikdy se mi to nelíbilo, i když jsem to viděl v podstatě všude.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6360
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Všem: Již nějakou dobu jsem se chtěl zeptat a pokaždé jsem na to zapomínal, jak dlouho vám trvá zprovoznění linky?
    Co tím myslím: Máte hotové následující:
    Postavené vše v BAHNu. Trasa, křížení, signalizace, všechny body různých typů.
    Co musíte udělat: stanovit JŘ, pravděpodobně pro PD a NPD, mějme předpoklad, že linka nemá noční provoz a prázdniny neřešíte, ne pro tuhle síť. Nemáte měření, takže musíte udělat to. Zastávkové vás nezajímá, chcete jen časy zájmových bodů. Já bych napsat něco jako V, SB, TA TB, ale to je asi příliš moje terminologie. Nebo alespoň předpokládám, že takhle je takový běžný postup. Udělám provoz, zastávky pak. Nadále vás nezajímá distanční měření, tzn. to samé, ale doopravdy vzdálenost, v m nebo km. Tady mi trochu připadá, že to asi budu jediný, kdo to dělá, ono je to totiž zcela k ničemu. 😀 Pak samozřejmě musíte vypočítat KJŘ (JŘ s čísly kurzů u nich, JŘ pro obě konečné pouze), V/Z. Jestli nějaké V/Z jsou služební, to je už vcelku jedno. A pak samozřejmě, jít do BAHNu, zavést JŘ na TB, zavést vozy (pěkně jeden po druhým, všechno ručně. Protože ať žije motivace napsat si na to program).
    Nemusíte řešit nějaké provozní provázání s jinými linkami, alespoň ne teď.
    Zprovozňujete jen tuhle jedinou linku. Je střední, zhruba tak 20 kurzů. Nic velkého (30 a víc) ani nic malého (10 a méně). Případně napište, jaký konkrétní počet kurzů jste zvolili.

    Je mi jasné, že jsem s tím asi už otravný, ale zajímá mě to právě kvůli tomu mému programu, kde tohle bude o pár minutách. Vím, že mně tohle zabere klidně celý den. Tak mě zajímá, kolik vám, vaším preferovaným způsobem zprovozňování provozu.

    Michal90: Já jsem už ani nevěděl, co říct. 😀 Tak nějak bylo řečeno všechno, mi přijde.
    Já jen vidím, jak v Brně v úseku Záhřebská ↔ Semilasso technicky vzato existuje proklad. 30 + 53 + 44/84. V reálu 10 minut stojíš na zastávce jak … a pak přijede vlak všech 3 linek najednou. Super. Fakt super. Má to být rozfázovaný, i podle JŘ, ale není. A samozřejmě, pokud přestupuješ, tak se z většiny stane to, že tenhle vlak před chvílí ujel. A kdy pojede další? Prostě nepojede. Takže z téhle zkušenosti, z trasy, kde je doopravdy potřeba častý interval, ideálně zajištěný prokladem, ty proklady nemám rád, protože nefungují, prostě ne. v BAHNu to je možná něco jiného, protože tam MHD nemusí dávat přednost autíčkům, ty to totiž jistě velmi potřebují, narozdíl od vozů MHD, co mají jezdit podle JŘ.

    No ne, myslel jsem to tak, že TA je zastávka 0 (na trase TA → TB), TB je pak např. 29, TC je 5 a TD je 24. Takže když jedeš z TA, tak jedeš TA (0), TC (5), TD (24) a TB (29). To posílení je mezi TC a TD. Jakoby nová linka, až na to, že ne. Stejná linka, jen v tomhle rozmezí.
    Je to jen pro velmi specifický případ, já sám pro to nemám moc využití, je to jen něco, o čem jsem přemýšlel. Ono je stejně dost dobře možné, že z TC a TD nakonec bude nějaké křížení, takže Y<M>, A<M>, x<M> nebo X<M> a na dtruhé straně Y<O>, A<O>, x<O> nebo X<O> a bude tam jezdit jiná linka.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6356
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Pokusím se nějak reagovat na všechno → dlouhý příspěvek.

    Matej78: Mám rád systematičnost a pořádek, pak se v tom alespoň vyznám a jsem schopný najít nějakou chybu. Vytvořit systém sice trvá dlouho, ale pracuju na tom, aby to bylo mnohem rychlejší.

    A ano, mám velmi rád dlouhé vozy. Ne soupravy, vozy. Jediný vůz, kam se vejde hodně lidí. Tohle je symbol dopravy na úrovni, která se nesnaží lidi nahnat do aut.

    Dělání měření odhadem…teda, to je něco.

    Michal90: Takže V/Z řešíme teda stejně. OK, dobré vědět.

    Ty linky, co jakoby tvoří jeden svazek: s tím mám velmi špatnou zkušenost z reálného života. Obvykle by to mělo být rozfázované tak, aby se vzájemně doplňovaly. V reálu člověk na zastávce stojí šíleně dlouho, nikde nic (mimo věcí, co nechce, samozřejmě), a pak vlak několika vozů různých linek. Proklad je fajn v teorii, ale v reálu prostě nefunguje. Dokážu si představit nějaký pásmový provoz, kdy linka L<N> má konečné TA a TB, ale na trase mí ještě TC a TD, mezi kterými je provoz posílen.

    Rozestupy zastávek: tohle dělám v podstatě od oka. Resp. tak, aby zastávka byla u něčeho důležitého. Moje křížené jsou bufferované, takže jsou podstatně větší, tím pádem obvykle na všech větvích u křížení je zastávka a vyjde to vcelku v pohodě. Rozestupy taky záleží na oblasti, trakci apod.

    odpověď na: BAHN 3.89 #6355
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Patřím do té skupiny, co má práci a úplně jiné starosti. Na BAHN jsem ale nezanevřel. Stále chci vidět svůj systém v akci, chci to rozušiřovat a chci mít svůj program, o kterém sním od května 2011.

    K ovládání BAHNu jsem měl taky nějaké připomínky, co jsem napsal sem.

    Problém BAHNu je v tom, že to není open source. To jsem taky psal. I autorovi.

    Taky jsem zapomněl, jak jsem postavil spoustu věcí, ale vím, že jsem na to přišel jednou, přijdu na to znova.

    odpověď na: Všeobecně o vozidlech #6354
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Protože to tu stále nebylo explicitně napsáno:
    Otevírání dveří se řeší zakliknutím příslušného checkboxu v NFZ editoru a vytvořením separátní grafiky pro to. Myslel jsem si taky, že se třeba jen označí oblast, kde jsou dveře a do té oblasti se dodá obrázek otevřených dveří. Alespoň takhle by mi to přišlo logické. Ale ne, řeší se to nakreslením bočního pohledu s otevřenými dveřmi. Na druhou stranu, to umožňuje vůz trochu víc poupravit, v jednom případě jsem boční osvětlení trochu…upravil. 😀 Podvozky měly takový světýlka, modře pokud vůz jede, červeně pokud stojí.
    V případě NFZ editoru to chce prostě znát ten program a umět ho ovládat. Otevřít si to, kouknout, co za možnosti tam je, co mohu zakliknout a co mi to dá… Tady nemám lepší radu. Jasně, je to práce na den, ale jakmile to znáš, vytvoříš cokoliv chceš, nemusíš se ptát.

    Co se týče dalších vozů: nemám nic z toho, ale „mám v plánu vytvářet“ „až se k tomu dostanu“. Aneb, všichni známe ty kecy, co si říkáme, ale pak z toho stejně nic není. Já se jen odmítám vzdát nadějí. 😀
    Moje řady autobusů a trolejbusů by ale byly doplněné o značně prodloužené verze. A šaliny mám obvykle širší, 2,75 m. Oboje protože kapacita.

    odpověď na: BAHN 3.89 #6349
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Jo, to je tak, když se nekreslí veškerá relevantní grafika rovnou.
    Já vím, já vím, Z4 byl přidán později… Já vím. Je toho hodně. Ale i tak.
    Tohle je ale i důvod, proč používám výhradně svoje vozy. Raději si všechno nakreslím já, mám tam všechny úrovně, otevřené dveře, tabla a jejich barvy si mohu přizpůsobit, a jako bonus si nakreslím schémátko vnitřního prostoru, prostory na stání, sezení a vím i obsaditelnost vozu, reálnou.
    Ale abych se nějak držel tématu, rád bych sdílel svůj pocit, že BAHN umírá. Nikdy tu nebyla nějaká velká komunita, ale přijde mi, že tenhle program prostě nemá zrovna velkou budoucnost.

    odpověď na: BAHN 3.89 #6344
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Je to skoro až smutné, že novinky nestojí za řeč.
    Místo toho, aby se vývoj směřoval na novou verzi (4), co přináší spoustu nových věcí a přidávaly se nové věci, spoustu z nich jsem zde již psal, tak…novinky jsou takové, že nestojí za řeč.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6337
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Všechny ty vaše nesystémovosti: To děláte ale ručně, že jo? Je to fajn to tam mít, to jistě jo, ale má to problémy se škálovatelností. Mám matnou, vzdálenou představu, jak tohle řešit, programově. Jestli to vůbec jde.
    Ty V/Z: Píšete o výhodách braní lidí ráno a večer. Jo, to taky dělám. Ostatní linky to mají stejné, jako příklad si vezmu mou linku 5. Hostovaná vozovnou Valy, má trasu (z a do): vozovna, AVV0, A16 (SB). Tuhle část nejede po své trase (což je důvod, proč existuje 5V a 5Z, pokud byste přišli na zastávku na té trati, například Komín, tak tam bude vylepený JŘ linky 5V a 5Z (jedna jedním směrem, další opačným), nejspíš tam je ještě nějaká další. Linka 5 nikam nejezdí služebně, takže to při V/Z bere lidi. Z SB (A16) to jezdí na už normálně po své trase (ale stále jako linka s V/Z příznakem) na T32 a T35. Ale VŽDY PO SVÉ TRASE. Tohle je velmi nutné zdůraznit. Při V/Z se na spoustu konečných mohu dostat přímější cestou, pokud řeknu, že to tam pojede služebně mimo trasu. Chápu atraktivitu toho nápadu z provozního hlediska. Jenže vyšší priorita jsou cestující, kvůli nim DP existuje. Taky, když si představím, že je třeba 05:30, já se snažím dostat do práce, kolem mě projede 50 m šalina, prázdná, jako služebka, jede to tam, kam potřebuju, ale já stejně musím jak debil čekat na další spoj, co jede až za nějakou dobu, tak to je k naštvání. Služebně jezdím jen kratší úseky na okraje. Výjezdy linky 4 na T28.
    K tomu čekání: jasně, chce to najít nějaký balanc mezi uklízením a necháváním. Někdo bude rád, že má v placené pracovní době prstě 2 hodiny času, kdy nemusí dělat vůbec nic, osobně by mi to vadilo. Peníze jsou fajn, ale čas si za ně nekoupím. Na druhou stranu, sedlo obvykle bývá v době oběda, takže hodina na jídlo, další hodina na odpočinek…to by se i dalo.
    Ve své síti sedla zatím nemám, kvůli komplikovanějšímu JŘ, ale pokud to za mě bude počítat CPU, tak se to tam objeví. Hlavně se moc nenamáhat. 😀 Abych nedejbože jednou taky něco dělal. 😀 Proto vás obdivuju, že se vám chce ty věci dělat ručně, komplikovaně, detailně. To úsilí a toho času… Tomu se říká dedikace.
    Jinak, B1: ty budeš mít jistě zkušenosti s přejezdy.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6334
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Moje změna linkového vedení byla obvykle totální. Všechno překopat, rozšířit nějaké věci, doplnit, přetrasovat, apod. I v případě momentálního SLV mám problém. Všechno se příšerně táhne. Šaliny si dělají vyhlídkové jízdy městem. Když jsem to dělal, tak jsem se snažil spojit různé části přímo, co ž se mi daří, ale nastávají tam šílený situace, kdy linka 1 jede z Revoluční přes Rychnov, šílená zajížďka. Jenže bez toho by tam nebyla noční obsluha. Takže buďto to nechám tak, a řeknu, že tenhle systém je postavený na přestupech a přímém spojení zhruba půl na půl, nebo udělám to, co jsem dělal obvykle: překopu úplně všechno, rozpojím nočnost a dennost, budou tam speciální noční linky, z vlastního bodu, a jistě budu chtít použít kolejovou dopravu, takže to bude z jiného bodu… A prostě spousta problémů. Takhle přetrasovávám linky. Upřímně, závidím ti to, přehodíš pár věcí, měření máš ručně hned, nějaký provoz už máš… 😀 Já tam takovou modulárnost zatím nemám.
    Jasně, je to hodně o zvyku. Já jsem si vymyslel způsob trefování se, abych byl v rámci vlastních pravidel, a funguje to fajn.
    Kolejově neekonomické to rozhodně je. Na druhou stranu, když tam ta kolej je, nechávat to rezivět asi taky není ono.
    No, nemám tam nic tak strašně „drahého“. Mám tam to, co vidím v Praze a v Brně. Jen smyčky mám možná trochu větší, ale k tomu je taky důvod. Zas tak honosné to nemám. Snažil jsem se o nějakou tu realističnost.
    Přijde mi to jako plýtvání časem. Těch řidičů. Protože nikdo nepřišel s lepším způsobem. U vlaků bych to možná chápal, ale já jsem v roli velkého dopravního podniku. Osobně nevěřím v plýtvání časem cizích lidí. To, že někdo musí někde být jen kvůli tomu, aby tam čekal, to je prostě hnus. Jasně, zaplacený to dostane, ale tak…i z pohledu DP to jsou v podstatě vyhozený peníze.
    Já mám právě velký problém s tímhle ultra-kapitalistickým přístupem. V mé síti provozuji extra dlouhé vozy (až 62,5 m) na vytížených linkách, kam by jiné DP dali něco max. 45 m a hotovo, mačkejte se. Ne, v tohle já nevěřím. DP má jako prioritu komfort pro cestující. Hned za tím je lidský přístup k zaměstnancům. Až pak jsou všichni ti ekonomové, manažeři a podobní, co obvykle hledají jen způsoby, jak snížit náklady, aby si mohli zvýšit platy. Ne, tohle prostě ne. Snížit náklady? Proč ne. Pokud to znamená, že nějaké vozy prostě zůstanou na konečných, protože zátah je asi 30 km cesta přes město, OK. Ale řidiči tím pádem bude končit směna a jde domů. Žádný čekání někde, 4 hodiny.
    V mém Sokolově to funguje tak, že Sokolov má vedle sebe jadernou elektrárnu. Instalovaný výkon je 6 GW, s možností rozšíření až na 8. V reálu tam je uhelná s 600 MW. Uhlí je hnus, dokud nebude fúze, tak jádro je správná cesta. Tohle je thoriový reaktor, metoda kapalných solí. Tuhle terminologii znám jen v angličtině, tak doufám, že to bude dávat smysl i takhle. DPMS má podepsanou smlouvu na velkoodběr, protože metro, tram a trol trakce jsou na proud, to je tak 90% dopravy, vlaky samozřejmě taky, a co se týče busů, tak se přechází na elektrobusy. K tomuhle tam je ještě firma, co vyrábí všechny vozy pro Sokolov. Něco jako v Plzni, kterou Škoda bere jako testovací provoz. Tady to je tak, že DPMS a Isteria podepsali smlouvu, že Isteria bude výhradním poskytovatelem vozů. Opravy dělá DPMS. Proto je možné nasadit velmi dlouhé vozy. Jsou o něco levnější (Isteria získává testovací data, údaje z provozu, může něco poladit apod. Prostě vývoj v reálu). V reálu to tak nejspíš nefunguje, ale v téhle fantazii ano.
    Jak budu něco reálně mít, jistě tam doplním nějakou takovou věc. Já se totiž stále bojím případu, kdy to vyjde tak, že sedlo je dlouhé třeba jen 2 hodiny. Stále úspora. Ale do vozovny mi to trvá hodinu nebo víc. Zpět taky. Takže…co mám dělat? Mohu vozy nechat na lince, nebo je mohu odhodit bokem na chvíli. Nechat je tam je jednoduché, ale neekonomické. Odhodit je bokem znamená popřemýšlet nad algoritmem a implementovat ho, což bude náročnější, ale vyústí to v daleko reálnější provoz. O to se trochu snažím.
    Nenačli jsme tu ale jedno velké téma. Provázání linek. Přejezdy. V reálu velmi časté, chytrý způsob, jak ušetřit spoje a lidi. Já zatím nemám důvod to dělat, ale někdy bych se k tomu rád dostal. Proto by mě zajímalo, jestli to někdo dělá, případně nějaké ty detaily. Podmínky, kdy to nastane, trakce apod.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6330
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Michal90: No, já se snažím to řešit takhle právě proto, abych to mohl automatizovat. Ano, dávat na každou zastávku logbod by bylo za trest (a i kdybys to dal vězňům, bylo byl by to zločin proti lidskosti). Proto to nedělám, mám je jen na bodech zájmu. Ano, je jich taky požehnaně, ale je jich daleko méně. Je to stále spousta práce, samozřejmě, nicméně, jakmile to jednou uděláš, máš to. A můžeš provést měření, kolik chceš. Změníš linkové vedení? Pak změníš logbody na SB. Případně názvy na některých konečných. A zase jedeš. Tvůj ruční přístup chápu. Prostě zapneš a jedeš. U mě jsou režijní náklady. Na druhou stranu… Dělej mou síť ručně. Zestárneš, než to uděláš.
    Čtu jen ze 2 souborů. Log soubor z měření a soubor, kde jsou výjezdy vozů. To je něco, co potřebuji i tak, protože musím přece nějak stanovit, kdy, jaký vůz má vyjíždět, aby tam byly trochu mezery, a vzhledem k tomu, že to je momentálně 240 vlaků, tak to sestavím v excelu, pak si to nakopíruji do poznámkového bloku, odkud to dávám do BAHNu. To je nutné. Můj program to pouze znovupoužije.
    Nastavení čehokoliv na křížení… Od toho tu mám tu kontrolu počtu záznamů v log souboru a následnou analýzu. Je to trochu abstraktní, ale v mé síti toho je tolik, že to ručně kontrolovat moc nejde. Nejdřív musím vědět, kde zhruba je problém, pak sledovat vozy.
    Jak říkám, tvůj přístup chápu. Je jednoduchý, přímý, bez věcí okolo. Jenže zkus tohle aplikovat na nějakou velkou síť. Na malé síti… Proč ne. Jednu takovou tu taky vlastně mám.
    K rychlostem: taky mám rychlostní zóny. Obvykle to je myslím 48, výhybky jsou asi na 20, možná 15, a ty smyčky doopravdy na 30. Jsou totiž velké, poloměr oblouku je vyšší. Je to ve verzi 4, využívám všechny úhly a „nespěchám“. Je to i kvůli tomu, že chci, aby smyčky měly nějakou kapacitu.
    Taky mě napadlo mít jednu společnou kolej na vyjíždějící vozy pro více linek, ale co když se stane to, že jeden vůz bude blokovat jiný? A že ti mohu zaručit, že se to stane. Tím pádem bych mezi sebou musel koordinovat výjezdy 2 linek. Ne, děkuji. Načasovat si to v rámci jedné linky je jednodušší a už vím jak. Navíc, opět, postavím se do pozice cestujícího. Ráno mi jede „extra spoj“. To je super.
    Vím, že se to běžně dělá, ale u mě platí další pravidlo: co linka, to vlastní kolej na konečné. Je to o mnoho jednoduší a přehlednější, ty taktovací body. Spíš obdivuji vás všechny, že se vám s tím chce se zabývat. Mám to totiž tak, že je taktovací bod na stání ve smyčce, odtama to odjede v nějaký čas, ale až z nástupní zastávky na smyčce (společná pro všechny linky, za výhybkou) to odjíždí v „pěkné“ časy. Např. v 07:15, tzn. ze smyčky to jede už v 07:14:20. 40 s se mi ukázalo jako adekvátní pro drtivou většinu případů. Rád to stavím normovaně, takže to funguje v podstatě univerzálně. Takže ano, používám dvojici taktovacích bodů. BAHN tohle naštěstí umí vcelku v pohodě, takže moc práce s tím není.
    No, na to, že „cestující vidí“ bych nespoléhal. Někteří nedokáží rozlišit bus od šaliny. Já vím, že my tady jsme trochu jiný extrém, ale tohle je už moc.
    …a teď tady právě popisuješ můj systém. OK. Čtu a zároveň odpovídám. No už to tady nechám.
    Někde to tak taky mám. Historicky mi toho tam jezdilo víc (nebo to patří k fiktivní historii sítě), ale teď tam je jedna linka.
    Zanechání přebytečných vozů během sedla bych se trochu bránil. Představ si, že jsi řidič a musíš tam hodiny sedět. Leda tak, že by služby byly doopravdy dělané tak, aby tam nikdo nemusel sedět. Na druhou stranu, některé moje linky by musely absolvovat více jak hodinovou trasu pro zátah, například linka 1 z Březové. Takže si dokážu představit nějaké to odkladiště tam. Problém je, že tohle budu muset zavést do algoritmu. Tím pádem se budu muset uživatele zeptat, jestli to chce. Nebo se ho mám zeptat, jak dlouhý musí být zátah/výjezd, abych tohle udělal automaticky? Oba způsoby mají něco do sebe (takže implementuj oba a dej to do nastavení?).

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6328
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Takže všechny spoje zatahují nějak, jen poslední jinak? To zní jako velmi matoucí a nesystémové.
    Autobusy… Jo, to…to jsem ještě nedělal. Nikdy jsem se k tomu nedostal, mohu se jen těšit.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6326
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    B1: To s tou kolejí, to je super řešení, to mě nenapadlo.
    Problém ale je, že spousta mých konečných má 2 linky. Takže bych tam musel mít 4 koleje. Ale i tak, řešení to je super.
    Zatahující vozovny u mě vždycky vezmou cíl vozovny. Služební mají jen „Služební jízda“. Ale měním i tu linku, postfixem V nebo Z. Protože to je jiná linka, má to jinou trasu.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6319
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    OK, to bylo super. A upřímně, pokud by to byl krátký příspěvek, něco by bylo špatně. Aby tohle člověk pořádně vysvětlil, trochu už napíše. A jasně, asi to není nejlehčí téma, ale je fajn to probrat.
    Především chci říct, že tobě by teoreticky můj program hrozně pomohl. S menšími úpravami. Jak jsem to tak nějak četl, tak jsem v tom hodně viděl to, co tu dělám, takže vlastně ani otázky nemám, chci ale říct, že mě to potěšilo. Aspoň vidím, že to nepíšu jen pro sebe. Třeba. 😀
    Máme ale samozřejmě nějaké rozdíly. Ty měříš ručně. Já ne. Jsem příliš línej (což člověk musí být, aby dedikoval hrozné úsilí a soustředění do napsání nějakého programu).
    Pro tebe a ostatní tedy popíšu svůj workflow. Předpoklady: mám síť postavenou, mám nakreslené SLV v Corelu, mám všechny potřebné podklady, mám v BAHNu nastavené signalizace (požadavkový systém) na křížení. A ideálně tam nikde není chyba (je jich tam asi bilion, ale k tomu se dostaneme). Je tu ještě pár dalších předpokladů, ale ty jak budou relevantní. Taky používám slovo kurz a vlak zaměnitelně. Moje deformace.
    Začínám s něčím, co nazývám měřící verze. Je to soubor sítě, kde mám vše nastavené tak, abych mohl měřit jízdní doby. Tohle dělám pro vícero linek různých trakcí, momentálně metro a tram, 24 linek. Tím nastavením myslím zejména log body na konečných a jistých, speciálních kříženích případně dalším bodu (ke všemu se dostanu). Hned ze začátku vím několik věcí. Jedna z nich je, kolik záznamů bych měl mít v log souboru po celém měření. Pokud tam nemám ten přesný počet, je něco špatně. Tímhle jsem opravil již spoustu chyb. Samotné vlaky pro měřící verzi jsou řešeny vcelku jednoduše. Každá linka jich má 10, jejich čísla totiž něco znamenají (a tady mě právě štve, jak BAHN neumí číslovat od 0, ztěžuje mi to život a je to zbytečné omezení). Každý vlak má totiž fixní počet plných kol, co má udělat a pak zatáhnout. Takže číslo vlaku je v současnosti složené z čísla oběhu a čísla konkrétního vlaku (poslední cifra). Proč to dělám? Abych získal tunu dat, našel chyby v síti a případně odhalil nějaké anomálie. Řekněme ale, že jsem úspěšně odměřil. Mám tím pádem log soubor, kde jsou data, co je potřeba analyzovat. Tady můj program již pomůže (ale výsledek nezobrazí, protože není GUI. 😀 ). Teď se dostáváme k těm dalším předpokladům.
    Především, vždy dvoukolejná trať. Teoreticky by to mohlo fungovat s nějakým jednokolejným úsekem, ale nevím, jestli by to neudělalo bordel. Pak taky, každá linka patří do nějakého modelu. Kolik vozoven hostuje vozy linky, kolik setkávacích bodů je na trase, kolik konečných linka má, jestli má noční provoz a jestli se na nějakou konečnou jezdí služebně. Možná to zná jako hodně, ale mám způsob, jak to popsat pár písmeny (V1, SB1, T2, 8B). Setkávací bod, nadále SB, je křížení, kde se linka co vyjíždí (samozřejmě platí i pro zátahy, ale opačně) dostává na svou trasu. Noční provoz je myšlen tak, že linka má denní provoz, pak má ale i noční, stále po stejné trase, ale jiná sada vozů, kratších. A to je právě ten další speciální bod, kam může být umístěn log bod. Přiznávám se, „vypůjčil“ jsem si to, jak to funguje v Brně.
    Zatím to beru pouze tak, že každá linka je hostovaná jedinou vozovnou, má jediný SB, má 2 konečné. To je nejjednodušší případ bez dalších věcí, co by mi způsobily migrénu, ale jakmile budu mít tohle (je to sada 7 modelů), tak bych samozřejmě rád dodělal i další. Zatím jsem je nevyužil, ale příležitost by byla.
    JŘ. Jejich skládání dělám parametricky. Pomocí časových zón, kdy zóna je definovaná časem začátku a konce a jejím intervalem. V JŘ je takových zón obvykle pár, od 3 až po nějakých 11, pokud si někdo vyhraje. Obvykle to je ale liché číslo, protože obvykle je uprostřed největší zóna, kdy to jezdí nejčastěji (nebo tam je právě naopak takové sedlo rozdělující tuhle zónu). Takže si člověk nemůže vymyslet svoje časy, ale definuje zóny (a koukne, jak vypadají, případně udělá korekce). Tohle je kvůli zamezení nevalidního vstupu. Zóna má ve své definici i to, jestli je noční.
    Vůz svůj cyklus tedy začne na vozovně. Mám v separátním souboru, kdy má každý vlak vyjet, takže vím. Vůz pak dojede na svůj SB, kde je super chytrá výhybka, co ho pošle správným směrem. A hned za tím křížením, hned za sjezdovou výhybkou je logbod. Co pro většinu bude otrava, je to, že název toho logbodu není volitelný. Parsuji ho, právě abych se uživatele neptal na každou blbost a mohl automaticky počítat. Logbod je pak i na vstupu do smyčky, hned za konečnou zastávkou. Další logbod je pak na taktovacím bodě (nastavený na odjezdy). Vůz pak jede svoje celé kolo, takže zase SB, případně speciální bod pro noční odjezdy, pak vstup do protilehlé konečné, výstup z ní a tak dále. Odtud se bere to číslo v názvu modelu: 8 bodů na trase → s noční částí. 6 nemá noc. Písmeno za tím jen řeší, kam se jede služebně. Takhle vozy chvíli jezdí, aby mi vygenerovaly data z měření.
    Analýzu moc rozepisovat nebudu, díky pojmenovaným logbodům znám jednotlivé úseky, tím pádem mohu zjistit jednotlivé dílčí časy. Těch mám požehnaně. Zohledňuji směr, tzn. SB → TA není to samé jako TA → SB (kde TA znamená „terminus A“). Doopravdy to tak je, je tam malý ale znatelný rozdíl vycházející z polohy logbodů, který já ale potřebuji brát na vědomí.
    V tomhle okamžiku mám sestavený JŘ a data z měření. Teď se jen kouknu na oběhovou dobu (z TA na TB a pak zase na TA), vydělím intervalem, zaokrouhlím nahoru. Tohle je minimální počet vlaků. K tomu uživatel může přidat rezervu, v počtu přidaných vlaků, obvykle stačí 4. Kvůli přestávkách na konečných. Pak vezmu tenhle počet vlaků, vynásobím ho intervalem a dostanu reálnou oběhovou dobu. Polovina z toho je polooběhová. Teď je na čase sestavit KJŘ (kurzový JŘ) a vypočítat V/Z (výjezdy a zátahy).
    Protože rád kategorizuji a pojmenovávám věci, tak v síti každá konečná má svoje číslo. Číslovat začínám od nejtěžší trakce, tzn. metro, pak tram, trol, bus. Nadále budu jako příklad používat svou linku 0, schéma je zde ke stažení. Linka je modelu V1, SB1, T2, 8B. Je hostovaná vozovnou Sokolov, VS. Jako SB má AVS, což je Ačkové křížení u VS (topologie křížení je jako písmeno A). Má T15, kam vyjíždí služebně, je to kousek, a pak má T30, kam vyjíždí s lidma, protože to je přes celý město.
    Výpočet začínám tím, že si vezmu (tohle bude něco) konečnou s nižším číslem, tzn. T15. Na jejím JŘ si najdu časovou zónu, co má nejmenší interval (5 minut), ale zároveň takovou, co začíná nejdříve. Vím, že tam budou všechny, a protože potřebuji deterministický algoritmus, od tohoto odjezdu začínám přiřazovat kurzy, od nejnižšího po nejvyšší. Uživatel si může nadefinovat číselnou řadu. Pak dělám „promítání“, vezmu si stejnou časovou zónu z TB (TA je vždy konečná, co má nižší číslo, TB vyšší (ano, okružní linky řeším jinak: zatím vůbec. 😀 )), zjistím si, jaký kurz tam má být takový, aby to sedělo s TA, zachováním reálných oběhových časů. A takhle udělám celou zónu. Další zóny řeším v podstatě stejně, jak bylo již napsáno. Na nich zákonitě musí být vyšší interval → potřebuju míň vlaků. Takže si tedy mezi konečnými promítám, co kdy kam dorazí, pak jaká zohledňuji i přestávky (za použití reálného oběhového času), a pokud mohu nějaký vlak uklidit, udělám to. Podobným způsobem kurzy opět vytahuji. Takhle projedu všechny zóny.
    Protože musím následovat kurzový sled, často to je tak, že se musím s nějakým trefit mezi 2 nějaké jiné. A to dělám tak, aby šel přesně mezi ně. Podívám se, kdy ty 2 mají odjezd z nějaké konečné, promítnu si ty časy na SB, zjistím průměr, stanovím, kdy musím vyjet z vozovny tak, abych se tam trefil a je to.
    Po celou dobu výpočtu sleduji kurzy, takže i vím jejich první a poslední výjezdy z konečných. Díky tomu pak sestavuji výjezdy a zátahy.
    Snaha s mým programem je tohle všechno automatizovat. Protože momentálně mám pouhých 24 linek. Pro každou jsou nutné víkendy. 6 z nich má noční provoz. A tohle já prostě počítat nebudu. To samé měření. Zpracovat to v excelu trvá 20 minut, a to po letech „výzkumu a optimalizace procesu“. Mému programu to zabere neměřitelný čas.
    Celý program má pak sloužit i jako taková manažer celé sítě, všeho, co v ní je. Posouvat JŘ je triviální, takže opět s patřičnými daty mohu vytvořit JŘ pro každou zastávku. Protože každý objekt v síti mám nějak definovaný (věděl jsem, že se to bude hodit), mohu dělat naprosto cokoliv. Definuji koleje (kde kolej je vlastně 2 kolejná trať), kde každá z nich má množinu zastávek, končí nějakým křížením, nebo mohu jít naopak, trať linky je definována konečnými a kříženími, mezi kterými jsou koleje se zastávkami. Takže uživatel teoreticky přidá pár křížení a najednou má seznam zastávek (zjednodušeno).
    Pár detailů: pokud linka vyjíždí neslužebně, označuji ji s „V“ na konci. To je něco, co by reálně svítilo na tablu. Je to důležitější zejména pro _Z linky, kdy cestující ví, že to jede do vozovny a tím pádem ne svou plnou trasu.
    Linky s noční částí mají noční rozjezdový bod (NRB). Předpokládám, že pokud člověk definuje JŘ, tak pro denní část je to z konečných, pro nočních z NRB. Je to trochu chaos (zejména pro mě), kdy se pak musí ty časy přepočítat na ty z konečných. A případně pak provést korekce (udělat to ale naopak bude asi jednodušší).
    Možná jsem některé věci popsal složitě, závěrem bych ale dodal, že se můj způsob vlastně moc neliší od (jediného) příkladu, co zde je. Jen mám spoustu věcí pevně definovaných, popsaných apod. Nic nedělám od oka, vše musí být deterministické.

    Edit:
    Čas průjezdu smyčkou smyčkou v datech mám, ale ignoruji ho. Ukázalo se, že to není potřeba řešit. Je to obvykle okolo minuty (je tam zóna na 30 km/h).
    V měřící verzi mám taktovací body pro konečné všech linek, s celodenním intervalem rovným minimálnímu intervalu na lince. Abych ty odjezdy „rozfázoval“. Problém, kdy jede pár vlaků hned za sebou, se ukázal jako reálný a nepěkný.

    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 8 měsíci uživatelem Pan Nikdo 0..
Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 16. až 30. (celkem z 197)