Oooohhhh! Tohle je delikátní otázka pro mě. Chtěl jsem jít spát, ale tohle si užiju.
0. Je to BAHN. Tenhle program prostě vyžaduje spoustu úsilí a času. Do jisté míry je to omezeními programu (jež je velmi těžké odstranit), ale z větší částí je to prostě tím, o co se tady snažíme. Chápej, provoz MHD, ty vole. 😀 To je fakt docela velká věc, která zákonitě vezme čas a úsilí a nebude to jednoduchý.
1. Stavíš vždycky celou síť, předpokládám? Tzn. máš nějaký vzor, podle kterého stavíš jízdní dráhu. Jakmie máš tohle, tak předpokládám, že děláš SLV (schéma linkového vedení). V nějakém programu si nakreslíš kudy která linka pojede, podle toho pak nastavíš křížení, signalizace apod. V tomhle okamžiku předpokládám, že máš už i zastávky, rychlostníky, apod.
2. Měření. Jop, to je osina v zadku. Naposled, když jsem to dělal, jsem to dělal 6× (!!!). Musel jsem si síť upravit, abych měl „speciální měřící verzi“. Na konečných nebyly taktovací body, ale zastávky, s nastaveným časem, na setkávacích bodech (SB) a konečných řádně pojmenované logbody, výhybky jsem si musel nastavit tak, aby mi šaliny jezdily tak, jak jsem potřeboval. každá linka měla 2 vozy, protože máme 2 konečné (T0 a T1) (jasně, můžeš mít jediný vůz, ale 2 ti to trochu urychlí). Pomocí logbodů tohle jde velmi jednoduše. Když si je dobře nastavíš, tak se ti to měří všechno samo. Každý vlak, co pustím do sítě, má o minutu zpožděný odjezd oproti předchozímu, např. linka 0, kurz 1 má odjezd v 00:00. Linka 0, kurz 2 v 00:01. Linka 1, kurz 1 vyjíždí v 00:02, apod. Tímhle mám jakýsi základ pro pozdější výpočty. No, pak jen spustím simulaci a záznam (jop, i na ten jsem 2× úspěšně zapomněl. 15 minut se dívám, jak mi tam hezky zrychleně jezdí šalinky, říkám si, že to bude zábava se prokousávat naměřenýma datama a pak zjistím, že neměřím).
3. Tady se asi odchyluji od toho, jak to děláš ty, ale stále vidím analogii. Simulaci nechám běžet pár hodin simulačního času, záleží na rozloze. Jakmile mi všechny vozy udělají dostatek koleček, tak to odpískám. Z log souboru odstraním zbytečné sloupce a data, částečně metodou „najdi a nahraď ničím“ a částečně smazáním sloupců v Excelu, kam si to hodím. Pak mě čeká napsání pár vzorců a rozšíření pro celou oblast, kde mám data (ty si teda ještě třídím podle linek). Tam se mi vždycky vypočítají následující časy: od konečné na SB a na protilehlou konečnou. A zase. (setkávací bod je bod na nějakém křížení, kde se vyjíždějící vůz z vozovny dostává na svou trasu. A i kdyby to bylo přímo u vozovny, tak tam stále ta minutka bude. Někdy i 2. Nebo 3, pokud jsi megaloman jako já. A to je čas, se kterým je nutno počítat). Tímhel získám hromadu časů, které jsou v několika skupinách. A všechny ve stejné skupině by měly být stejné. mohu tím i odhalit nějaké chyby v síti, nejčastěji absenci rychlostníku, nebo špatně nastavený, apod. Pokud jsou nějaké časy moc mimo. To tam vždycky budu mít, prostě lidská chyba. Takže jdu měřit znova a dělat to celé znova (nejspíš následující den, protože po zbytek stávajícího budu příliš otrávený na to, abych to dělal znova). Jak říkám. Je to na dlouho. Urychlit to nejspíš nejde.
4: JŘ mám obvykle už připravené. Ty dělám někdy před měřením, nebo i po, ale stále zcela ignorující data z něj. Protože data z měření prostě neovlivňují, jak si udělám JŘ, ty stanovuji podle důležitosti a plánovaného využití linky, podle toho i vybírám délkovou kategorii vozů a její rozptyl. Interně používám několik termínů (poslední verze definice všech mi zabrala asi 1,5 stránky). Každopádně, podle intervalu (nejkratšího) v JŘ stanovuji poloběžnou a oběžnou dobu. Protože to, za jak dlouho je šalina schopná se dostat z T0 do T1 nebo naopak (časy by měly být stejné (při symetricky umístěných zastávkách)), je při měření ten nejkratší možná čas. Polooběžná doba je pak nějaký vyšší násobek intervalu, obvykle tak o 2 stupně. Mám-li polooběžnou dobu 57 minut a nejmenší interval 5 minut, tak řeknu, že polooběžná doba bude 01:15. Je tam rezerva, poměrně značná, protože vím, že linka je pravděpodobně dlouhá, takže pravděpodobnost nějaké chyby je větší. Oběžná doba je pak dvojnásobek, 02:30. Odtud i vím počet kurzů, co na lince budou potřeba: jen to vydělím intervalem. Tady by to bylo 30. Dlouhá linka, no.
5. Koukám, že tady taky počítáš s nějakou analogií toho, co jsem před tím popsal. Jasně, pro noci (pokud linka má noční část) a víkendy je to jiné. V každém JŘ jsou pak různé časové zóny, zpravidla odlišeny jiným intervalem, takže tam je vždy potřeba jiný počet kurzů. Jasný. Ráno plynulý výjezd všech…
6. Výpočty, jasný, ty jsou otrava, je to těžký. Excel částečně pomůže, pokud pronikneš do tajů řádkového programování (a nebudeš při tom zvracet). Já jsem za celou tu dobu udělal už pár chytrých tabulek, ale ta logika je stejně vždycky na mně. Jasný, pak teda musíš stanovit služebáky. Ke každému času přiřadit číslo kurzu, co ho pojede. Pro obě konečné. Já to dělám tak, že konečná, co má nižší číslo, dostává jakousi přednost, na začátku časové zóny, co má nejnižší interval a zároveň začíná nejdřív, začíná i kurzový sled. Tam totiž už budu potřebovat všechny, takže není nic jednuššího, než jen přiřadit čísla od 1 do kamsi. Tohle je jakýsi základ, od kterého se pak mohu odpíchnout. A pak používám techniku projekce. Kouknu se, vidím, že kurz 1 vyjíždí z T13 (např., technické označení v síti) v 07:00:00 na T25, polooběžná doba je 01:15, takže vím, že tenhle kurz bude z T25 vyjíždět v 08:15:00, a že tam bude v 07:57. Teda, ne tak docela, bude vyjíždět v nejbližší čas k tomuhle času. A vím, že před 1 jsou zase čísla nejvyšších kurzů, takže takhle si to všechno hezky doplním. Jedna konečná se projektuje na druhou a naopak. Polooběžná doba by se teoreticky měla měnit se změnou intervalů, ale když si je zvolíš chytře, tak se tě tohle netýká. Z pravidla by ty čísla měly být soudělný a polooběžná doba by měla být nějakým násobkem všech. To je ale vcelku jednoduchý zajistit, a i kdyby ne, tak ten rozdíl není tak šílenej. Jen je pak dobrý si to ověřit, jestli se tam ten kurz doopravdy stihne dostat a jestli tam bude mít nějakou rezervu. Zátahy, jasně, ty jsou jednoduchý. Já je do JŘ dávám, s poznámkou, že jede po své trase jen do jisté zastávky a pak do vozovny. Pokud to teda nevyjíždí a nezatahuje režijně (což je o něco rychlejší).

Proces to náročný doopravdy je, ale po čase budeš schopen linku (po měření a kompilaci dat z měření v nějaké užitečné) zprovoznit tak do 2 hodin.
Ale stejně jako ty, ani já nejsem s tímhle způsobem spokojen. Vadí mi, že to všechno musím dělat já. Byly doby, kdy jsem to kompletně z hlavy počítal. Teď za mě hrubé výpočty dělá Excel, díky bohu, ale ani to mi nestačí. Programuji nástroj, co tohle udělá za mně. Ty jsi vývojář webových stránek, já zase prachobyčejný amatérský programátor. Ale už před dlouhou dobou jsem si uvědomil, že v programování se skrývá neskutečná síla. A také to, že můj algoritmus je deterministický, díky tomu, že jsem stanovil jistá pravidla. Například to, že panuje kurzový sled, že JŘ se sestavuje metodou časových zón, že linka je izolovaná, má vlastní množinu kurzů, není zde žádná provázanost, apod. Je to idealistický a zjednodušený pohled na věc, jistě, ale pro potřeby BAHNu stačí a je ve skutečnosti dost mocný. Co jsem tak hledal, tak jsem zjistil, že žádný takový program neexistuje. Takže jsem si začal vytvářet vlastní. Někdy se k tomu zase musím vrátit. Protože jakmile tu mám gigantickou síť, kde bude třeba 100 linek a já bych to měl všechno počítat současným způsobem, tak ne, ani omylem.
Jak to bude hotové, tak program mi dovolí vytvořit si JŘ, zadám do něj pak data o lince, kliknu na jedno kouzelné tlačítko a program mi vygeneruje služebák a časy výjezdů a zátahů, v takovém formátu, abych to mohl pak nakopírovat do BAHNu, do nějakého bodu změny parametrů, aby se to nahrálo do jednotlivých vlaků. Výjezdy taky není prdel dělat, musíš se s časem výjezdu z vozovny vždy trefit přesně mezi 2 kurzy, aby se takhle pěkně zařadily na SB. Tohle je opět moje další zákonitost, co mi přijde poměrně práci-usnadňující, apod. Navíc, funkce na časové průměrování už mám. Myslím, že i funkce na vytváření JŘ, jen trochu bojuju s UI. Ale to je zase jiný příběh.

Předpokládám, že moje odpověď asi moc nepomohla. Za sebe mohu říct ale to, že na to jdeš správně, stejně jako já (což z toho nedělá správný způsob, jen oba víme, že to funguje). Věř mi, že by to mohlo být daleko, DALEKO komplikovanější, mám už i nějakou představu, jak by to vypadalo (vezmi si, když provážeš 2 linky, že sdílí vozy. A pak něco počítej…). Snad tě potěší, že na aplikaci na tyhle výpočty už někdo dělá. Ano, taky jsem línej, chci, aby to za mě dělal komp. Co já bych se namáhal, že ano? 🙂 Zvlášť, když mi tu sedí 4jádro.

Já už tam nechodím vůbec, ani mazat spam. Myslel jsem si, že to je celé v minulosti, zamčené, apod.

Taky jsem to tak dělal.
(Načež jsem zjistil, že ten export stejně nepotřebuju, protože si to udělám po svým. 😀 )

Tak jo, už jsem si o tom trochu početl, a nějak mám představu. Můj způsob sestavování JŘ a KJŘ je v podstatě jakási „časově-matematická“ reprezentace toho GVD. U mě by to byl spíš GMD, kde M je pro „městské“. Díky tomu, že to neřeším graficky, je to pro člověka ne moc přehledné, ale zároveň dobře (ehm…) naprogramovatelné, což je to, co řeším.
Rozdíl pak bude asi v tom, jaké zákonitosti a předpoklady používám já a jaké někdo jiný. Ale hádám, že diskuze na tohle téma by chtěla asi vlastní vlákno a byla by trochu náročnější.

Možná se budu ptát děsně blbě, ale…o čem je tu řeč? 😀
Jak bylo řečeno na začátku, každý máme asi vlastní způsoby, stejně tak já jsem si navrhl a vypracoval svoje, aniž bych byl nějak ve styku s tím „jak se to dělá“, takže nějak netuším, o co jde.

Koukám, že můj postup je nakolik jiný, že nevím, o čem mluvíš.

Mně to na telefonu jelo i před tím. 🙂
Zajímavé. Šablony tohle obvykle nedělají. Alespoň co já vím. Teda, pokud jo, tak ne ve velké míře. A korekce toho se řešila úpravou šablon.
Tak dát do záhlaví pár obrázků by neměl být problém, ne?
V tom případě asi někam pověsit mail. 🙂