Já to Brno zmiňuju právě kvůli tomu, že „ho žiju“ a situace v téhle oblasti mě bohužel ovlivňuje a motivuje na pořízení si kola/auta nebo stěhování se do jiné části.
A tak mě napadlo, jak by takovou situaci řešil někdo jiný.

Tak to se omlouvám, že zklamu. Tohle jde doopravdy mimo mně. Já dělám s linkama, co jezdí co 5 minut, ne jednou za hodinu.

Tady je spousta věcí, co by měla být jinak. 25 a 26 by měly být 20 a 21. Výhradně dvoukloubáky. 67 by měla být 22, výhradně kloubáky, a jak číslo napovídá, trolejbus.
44/84 maj být 40A a 40B, co 5 minut, výhradně kloubáky. 31 a 33 mají být 23 a 24, výhradně kloubáky. Linky jedoucí mimo zónu 101 mají mít číslo vyšší jak 99. Modřice mají být v zóně 101. Noční linky nebudou mít „N“ na začátku jejich názvu. Linky čísel 0 až 99 jsou vyhrazené pro pohyb v zónách 100 a 101.
…a mohu pokračovat.

Ta rozpojitelost: mělo by mě to trápit, protože bych měl řešit věci obecně, ale nějak mě netrápí. U vlaků to chápu a v případě městského provozu to prostě neuznávám. Pokud mám efektivně 4 m vozu nevyužitelné, ale stále tam jsou, tak…ne, to v mém provozu nebude. Situace se stává daleko horší, pokud bych spojil 3 vozy (a více), což je relevantní pro můj provoz. Na druhou stranu, v reálu velmi oceňuji, že v Brně na lince 1 občas jedou 3×T6. Konečně kapacitně adekvátní vozy. Jen by bylo fajn, kdybychom měli něco ve skutečnosti ze dnešní doby, ne ze socialismu. Jeden může jen snít…
Chci ale říct to, že nic s rozpojitelností NENÍ pevně svázané s vozem, alespoň ne v tom mém „modelu managementu vozů a kurzů“, jak jsem tu popisoval.
Signalizace a pseudovozidla: argumenty chápu, a více méně s nimi i souhlasím. Asi to je moje osobní preference, ale!: pokud stavím provoz, tak stavím koleje tam, kde by jako fakt byly. Tzn. k mému provozu v Sokolově nepatří něco 100 km daleko a hluboko pod zemí. Chci zachovat tenhle aspekt realismu. S tím souvisí to, že signalizace je řízená nějak programově. No jistě že je, protože jak jinak? Jistě, někde to může být dělané jen časově, ale i tak. Takže tím by se to opět přiblížilo reálu. Podobně to mám udělané u sebe. Požadavkový systém, nějaká množina kontaktů spínající signalizaci. Tram má absolutní přednost před IAD (nebude mě zdržovat jediný člověk v autě, když řídím 50 m šalinu, co jezdí podle JŘ, kde se veze tak 300 lidí, možná víc. To doopravdy nemá smysl).
Co se týče nějakého jazyka apod., tak tady mi přijde, že by stačilo použít prostě to, co se používá v BZP. S nějakým vhodným rozšířením.
Číslování kurzů: No nevím, BAHN ve mně nevyvolává dojem nějakého chytrého GUI. Není to open source, takže nevím, jak to je vytvořené, ale jestli to jsou vůbec WinForms, tak bych byl překvapený. A upřímně pochybuju, že tam bude nějaké automatické ošetření tohohle. Jo, kdyby to bylo WPF, tak jasně. To bych měl umět udělat já (ale neumím).
Vidíš, to je právě to. Tobě to je jedno. Mně ne. Tím pádem, pokud by se zavedlo to, co chci, tak tebe se to nedotkne. Mně jo. Tím pádem možnost volby pokrývá všechno.
Že tam je nějaký uint mě taky napadlo, ale pochybuju o tom. Já ve svém programu na čísla kurzů používám dokonce ushort, ale tam to funguje taky trochu jinak. „u-typy“ přece jen nejsou tak rozšířené. Jen já jsem asi takový úchyl, že si i ve dnešní době pevně definuji typ, protože chci mít kontrolu.
Rozšíření BAHNu: měli bychom všichni autorovi napsat a žádat ho o to. Jednat jednotně. S jasný daným listem požadavků.
Datum: Používat jen 2 čísla na rok, to je taky solidní ohyzdnost. Takže hádejte, kde se to používá v podstatě výlučně. USA, ano. Ale i u nás to vidím.
Mám rád standardizaci. Dám příklad s lodním kontejnerem. Dřív si každej dělal, co chtěl. Nebylo to jednotné, byla tam spousta nekompatibilních situací a přeprava byla drahá. Pak se přišlo na kontejner s jednotnou velikostí. Definovaný sice v retardovaných jednotkách z doby temna, ale to není pointa. Najednou jsi měl prostě pevně definovanou velikost toho, co se bude přepravovat. Lodě, přístavy, jeřáby, náklaďáky, prostě všechno jelo podle toho, protože velikost byla známá, jistě spolu s dalšími věcmi. Najednou všem bylo zcela volné, co se bude přepravovat, zajímal je jen kontejner. A cena přepravy šla dolů, rapidně. Problémy s přepravou zmizely a umožnilo to mezinárodní obchod na nebývalém měřítku. Jen kvůli takové abstraktní blbosti. Proto jsem pro jediný standard pro datum, logicky postavený. Aneb RRRR-MM-DD. Za tím pak HH-mm-ss („:“ mohou být problematické). To samé jednotky. SI, SI pouze. Je to prostě prospěšné. Rád bych pro jazyk, co by byl všude povinný, vedle lokálního.

• Odpověď byla upravena před 2 roky a 11 měsíci uživatelem Pan Nikdo 0..

Já tady na to jen stále koukám, Michalk a Michal90. Uf, to vůbec nebude matoucí. 😀 Ne, jen si dělám srandu.
Ten příklad s KT8 jako sérií 3 článků spojených v BAHNu, to mě inspirovalo na následující nápad. Řekněme, že bych si chtěl postavit delší vůz, mnohočlánkový. Nakreslil bych si všechny články a v BAHNu bych to jen pospojoval. Je to hrozná ohyzdnost a blbost, ale mohlo by to fungovat, ne? Nebo by tam byly mezery? I kdybych to nastavil tak, že to má být spojené úplně nadoraz.
Ty pseudovozidla, použití skrytých tratí, signalizací apod.: jasně, taky v tom trochu vidím nějaký stavový stroj, tak trochu programovací jazyk, pokud má člověk fantazii a je kreativní, ale tohle je přece něco, co bychom měli řešit nějak…jinak. Nevím jak, klidně nějakým programovacím jazykem, nebo ideálně lepšími možnostmi nastavení. Protože na tohle tady docházíme stále. Potřebujeme udělat něco, co BAHN neumí, ale upřímně řečeno, prostě by měl umět.
Kurzy: Počkej, ty teď (a před tím) popisuješ tvůj systém, co máš v BAHNu implementovaný? Ne ten ideální, co chceme, aby BAHN uměl? Protože jsem celou dobu žil v domnění, že se bavíme o něčem trochu jiném. Jak to tak čtu, tak mi to už dává smysl. Pojmenuješ si linku jménem kategorie, dáš jí kurzy, a s těmi si pak manipuluješ. Já jsem jen myslel, že se bavíme o tom, co chceme od BAHNu. 😀
Protože tam bych to dělal jinak. Tam je možné to udělat nějak jinak.
Pevné parametry k vozům: jasně, všechno, co je závislé na vozu, by mělo být jeho součástí, s nějakou trochu zakopanou možností si to přepsat, pokud by někdo fakt chtěl.
Číslování: vycházím z toho, že tam je nějaký int, takže jen číslo, proto jsem zvolil možnosti, co jsem zvolil. Je ale fakt, že tam musí být nějaký parser, tím pádem by mělo být možné použít symboly, dát jim význam, a jako číslo kurzu mít nějaký uint. Jako čísla kurzů použít písmena: tak daleko bych asi zase nešel. Přece jen, jak by to fungovalo, programově? Prostě potřebuješ čísla.
Jo, pravidla pravopisu. Budu odvážný a řeknu, že jsou prostě špatně. V případě času použiju „:“ všude, jsem tím pádem konzistentní. To je důležité. Pokud to někdo bude chtít argumentovat nejednoznačností, tak rovnou řeknu, že pokud tam jsou 2 čísla, tak to je hodina a minuta, pouze pokud kontext neříká naopak. Mohu to rozšíři i na datum, kdy většina světa má strašný zlozvyk začínat nejméně významnou jednotkou. Ne, já vezmu rok, vždy jako 4 čísla, za to dám lomítko, vezmu měsíc, jako 2 čísla, vždy, zase lomítko, a to samé se dnem. Jsem konzistentní a jednoznačný. A nejsem sám, je tu nějaký ISO formát, co dělá to samé, jen tam dává pomlčky, protože ty nejsou „speciální znak“ pro libovolný počítačový systém, od OS po programovací jazyky. A mám to rád. Napíšeš datum a čas, od největší, nejvíce významné jednotky, až po tu nejmenší. Je to konzistentní s tím, jak píšeme čísla.
Exkurze do světa jednotek času: Vůbec, to, jak píšeme čas, je hrozná blbost. Máme systém 24-60-60. Den má 86 400 sekund. Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle nejsou hezký čísla. Nepřicházím tady s ničím novým, když řeknu, že by bylo moc fajn, kdyby den měl 100 000 (nových) sekund, tím pádem systém 10-100-100. Funguje to v base-10, kterou používáme. Má to tak strašně moc výhod, co se týče různých přepočtů a konverzí, že bych tu strávil hodně dlouho na jejich popisování. Samozřejmě to má taky negativní věci, nic není dokonalé. Pak mohu říct, že je (např.) 2020/65,65987. Tím mám rok a den a jako desetiny čas. Což mě přivání ke kalendáři. Co takhle 10 měsíců, 36 a 37 dní na střídačku? Opět, číslované vždy od 0. Proč ne? V čase to děláme i teď. Proč ne v datu?
Celé mi to přijde špatně, nekonzistentní, jako takovej mišmaš různých věcí z různých dob. Jen jsme s tím naučení, nikdo to nezpochybňuje, a pokud si to přece jen někdo dovolí, tak je automaticky divnej a jsou na něj házeny negativní pohledy. Ano, mluvím ze zkušenosti. Ono ale jen stačí srovnat tenhle systém s tím starým stejně jako srovnáváme metrický (SI) s tou ohyzdností, co mají v USA. Používat palec a chodidlo jako jednotku délky… No nevím. Jako pokud by to dělalo nějaké dítě, asi OK. Úsměvné. A smějeme se jim, přesně kvůli tomuhle, nebo kvůli tomu, jak neví, že den má 24 hodin, tím pádem nepotřebuješ to am/pm. Všechno to jsou strašné přežitky. Ale všichni máme společné to, že kalendář a čas píšeme stejně jako před věky. Na tom samo o sobě asi není nic špatného, jen si říkám… Jsme v době digitální, ne temna. Máme tu vědu, máme daleko víc poznání, můžeme být trochu racionálnější ohledně těchto věcí.
Myslím, že nemusím ani říkat, že nic z tohohle jsem nevymyslel já, jen jsem se podíval na nějaké jiné nápady. A pak jsem zkusil s tím pracovat. A jo. Bylo to fajn, myslím, že bych si zvykl.

Pseudonáhodnost kurzů je rozhodně dobrá, to jo. Cyklení mi nijak moc nevadí, přece jen, dá se to očekávat. Takže jako model, jak docílit obměny vozů, co je nějak rozumně jednoduchý, mi to přijde super.
Víkendový (NPD) provoz obvykle řeším tak, že na „dlouhé“ linky dám vozy z „kratších“ linek (délka zde je délka vozů na lince). Tím pádem tam pak jezdí něco jiného. Což se tak trochu váže s pozdějším bodem tvé odpovědi: mám kmenové kurzy (linka/kurz, jako třeba 5/20) a pak aktuální. Tím pádem vlastně dělám přejezdy. Co je ten skutečný kurz? Ten kmenový. Kurz 9/17 bude o víkendu jezdit jako 0/6 (příklad). A vždycky, když jsem mluvil o kurzech, měl jsem tím na mysli něco jako to 9/17. Ten kmenový. Proto pro mě bylo trochu matoucí, když vidím číslo kurzu jako 000 a jdoucí nahoru. Máš tam, že to jede jako linka 1. OK, ale jaký kurz na té lince? Ten můj původní nápad byl právě v tom, že si takhle definuješ ty kmenové kurzy.
Jak si právě uvědomuju, asi by tu byly další komplikace s tím, že někdy na nějakém kurzu jezdí dlouhý vůz a o víkendu ne zas tak dlouhý. To by bylo nutné taky nějak zohlednit.
BAHN: Autor se vývojem rozhodně neživí, to mi je jasné. Program je zpoplatněný, a i když si nejsem jistý, jestli souhlasím, tak to chápu. Že nemá tým vývojářů, to je bolestivě očividné, což je tak trochu to, na co jsem narážel někdy dávno, dříve. Buďto jemu nebo zde na fóru. Je zřejmé, že by se mu hodila pomoc. Asi tady budu trochu přeskakovat v odpovědi, ale to je právě to, kam jsem mířil s tím open source. Ne tak, že by si každý udělal vlastní verzi, ale že by tu byl autor a lidi, co mu pomohou. Autor by schvaloval změny a určoval směr, ale měl pomoc na jejich implementaci.
Tu vratnost soupravy/vozu a jízdní dráhu definovat už jako součást toho vozu, to je vlastně hodně dobrý nápad.
Teď pár věcí mimo: zkoušel jsem nastavit 0. kurz v BAHNu editací souboru sítě, a spadlo to. Neskutečné. Přijde mi, že tady někdo věnoval vědomé úsilí tomu, aby udělal něco méně svobodné. Bože můj, to je tak špatně. Tohle jsem taky popisoval. Číslování kurzů má být nezáporné, celé, reálné číslo. Tzn. 0, 1, 2, 3,… Jestli ty chceš začínat od 1…prosím. Můžeš, máš tu možnost. Já ne. A vůbec, já sám často posouvám začátek čísel. Od 50 nahoru pro víkendové, abych se vyhnul kolizi, a od 99 dolů pro noční. Od 0 čísluju (chci) pouze pro PD. Abych mohl mít 0 až 49 (50) pro PD, 50 až 79 (30) pro NPD a 99 až 80 (20) pro noci. Všechno je krásně zarovnané, mám 100 kurzů, 0 až 99, využil jsem tedy všech jednociferných a dvouciferných čísel. Nač začínat s trojcifernými? Jen vzít to nejnižší, a to je celé… Ne. Proč by 1. dekáda měla mít 10 kurzů, ale 0. pouze 9? Aby bylo možné se vcítit, představ si, že musíš číslovat kurzy od…nevím, třeba od 8. Tam začínáš. Proč? Autor rozhodl. Mohl ti dát svobodu číslovat si co chceš, jak chceš, ale strávil vědomé úsilí na tom, aby ti to znemožnil. Mohl to udělat i tak, že když vytváříš kurz, dal by ti tam 8 jako výchozí volbu. Ale ne. Viním římský čísla a vzdělávací systém. Jsou tu čísla, co určují pořadí a pak čísla, co ti říkají počet prvků v sadě. Je to triviální rozdíl, na který přijdeš zejména pokud programuješ. Takže ano, můžeš jít do krámu, koupit si 0. rohlík a mít 1 rohlík. Nebo si pak koupíš rohlíků 10 a očísluješ si je 0 až 9. I když, přijde mi teda divnější číslovat si rohlíky, než číslovat prvky v sadě od 0.
Další věc: prosím, držel bych se konvence psaní času jako HH:mm(:ss). To lomítko tam… Řeknu to takhle. Pokud vidím 4/30, tak to chápu jako linka 4, kurz 30. Jenže ty tím myslíš 04:30, čas.

BAHN a vlaky na kurzech: Tady ale jde vidět, jak všichni řešíme problém, co by měl být implementován v BAHNu. Psal jsem to tady, napíšu to ještě jednou. Uživatel by měl mít možnost definovat kurzy linek abstraktně, přesně tak, jak to dělají dopravní podniky. Definuješ si kurz, výjezdy, zátahy apod. A pak si definuješ skupiny vozů. V mém případě by byly definované pomocí buďto reálné kapacity nebo externí délky. Do těchto skupin vozů zároveň dám vozy. Vyberu si nějaký typ a řeknu kolikrát, vyberu další typ, kolikrát ten a tak dále. A pak řeknu, že nějaký specifický kurz bude patřit do téhle skupiny.
Byl by u ještě ten problém, že by se muselo řešit, kolik a jakých vozů reálně máš na nějaké vozovně, ale nemyslím si, že by to bylo neřešitelné. Prostě řeknu, že tahle skupina je v téhle vozovně s těmito počty.
Věci jako zrychlení, rychlosti apod., by byly součástí definice konkrétních vozů.
Navrhoval jsem to, BAHNu by to pomohlo, ale…ne. Implementováno to není. Než mi někdo řekne něco o složitosti SW vývoje, rád bych připomněl, že sám vyvíjím program, co bude počítat JŘ, upravovat soubor BAHNu, abyste nemuseli přidávat hromadu vozů ručně apod.
Okružní linky: Osobně dělám to, co se děje v Brně. Budu mít linku 20A, její konečné TA a TB jsou ve skutečnosti jen TA, protože TB = TA. Vyjede to z TA, jede to po trase, a pak to zase přijede na TA, kde to zakončí jako na normální konečné. Má to svoje nevýhody, ale je to velmi jednoduché na pochopení ze strany obyčejných lidí, co tím ve skutečnosti budou jezdit, je to jednoduché provozně a prostě si dokážu představit, že bych to postavil.
Opačný směr bude zajišťovat linka 20B, která bude mít nejspíš konečnou na stejném místě, jako 20A. Tohle místo by mělo být vybráno velmi opatrně, protože to samozřejmě bude vyžadovat, aby tam lidi přestupovali. Takže tu jsou 2 varianty, buďto přestupní uzel nebo uprostřed ničeho. Osobně jsem pro přestupní uzel, protože tam se stejně lidi prohodí.
Co se týče transparentů a fontu na něm použitém takového, že B vypadá jako 8, tak tady už nemohu sloužit. Tohle jde mimo mou kontrolu. Já mohu udělat jen to, že zrovna linku 208, což dle čísla bude regionální, nebudu mít nikde okolo linky 20. Což by dávalo i smysl, v mé síti bude 20 velmi malý okruh v centru. Zastávek tam bude asi tak 15, možná ani to ne. Regionální linky budu ukončovat přece jen trochu dál od centra, někde u metra nebo tak.

Tak to je něco, co v BAHNu dělám od začátku. Mám nějaký základ, jednotlivé články a skládám si to od nejkratší po nejdelší, co jde. Ty velmi dlouhé jsou „train verze“.
To, co tady vidím, je tak trochu jako něco, co jsem sem postl teď. Nejednotná konstrukce, kterou ale stále mohu nějak délkově upravovat. Protože to je nejednotné, tak je to strašně pracné na vytvoření (obrázky, všechny pohledy, práce s NFZ editorem). Ale vypadá to dobře.

Nechci znít povýšeně, ale přijde mi vcelku očividné, že bych si měl vytvořit něco jako čelo a konec a pak nějaké střední články. Vše bych měl dělat tak, aby bylo možné udělat něco, co má 20 m, nebo taky 80 m. Vše používající standardizované díly, články, prostě cokoliv. Jistě, nejsem někdo, kdo doopravdy šaliny vyrábí, ale už jen z kreslení vozů pro BAHN vidím, jak strašně moc času a úsilí mohu ušetřit nějakou standardizací.