Vytvořené odpovědi

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (celkem z 91)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6429
    Michal90
    Správce

    Omlouvám se, že můj příspěvek bude mít nulovou informační hodnotu. Jen si už nejsem jistý jestli ještě jsme v diskusi o bahních sítích nebo v diskusi o Brnu. Budu se muset pustit do zevrubného studia brněnské dopravy. 😀

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6422
    Michal90
    Správce

    NAD za vlak:
    Z pohledu zachování komfortu pro cestujícího je, podle mne, jen jediné správné řešení:
    Vlak přijíždí do poslední stanice před výlukou, zde třídíme cestující do dvou autobusů:
    1. autobus = přímý spoj na konec vyloučeného úseku, lidi pak zas přestoupí do vlaku;
    2. autobus = zastávkový spoj, pro lidi, kteří končí cestu ve vyloučenému úseku.
    První autobus po nástupu lidí okamžitě odjíždí, aby co nejrychleji projel vyloučený úsek a lidi mohli znova do vlaku.
    Pak musí existovat ještě třetí autobus, sloužící lidem, jež svou cestu začínají ve vyloučeném úseku. Tento autobus vyrazí dostatečně včas (i před příjezdem vlaku do poslední stanice před vyloučeným úsekem), aby stihl lidi dovézti do druhého vlaku za výlukou ze všech zastávek.

    Jak budou řešeny oběhy autobusů prvního, druhého a třetího těžko říct, když nevíme nic konkrétního k příkladu.

    Teoreticky může nastat i situace, že všechny tři autobusy splynou v jeden. Toto nastane právě tehdy, když cesta autobusu přes vyloučený úsek i s obsloužením všech zastávek včetně potřebného času na přestup vlak>autobus>vlak, není delší než čas, za který tuto cestu vykoná běžný vlakový spoj. Což může nastat, když silnice vede souběžně s tratí a cestovní rychlost vlaku není vysoká. Což, ovšem, ze zadání příkladu nevíme.

    Vlastně si nejsem moc jistý, jestli jsem odpověděl na podstatu dotazu, když tak to upřesni.

    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 7 měsíci uživatelem Michal90.
    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6417
    Michal90
    Správce

    Celkem chápu, kam s tou nerozpojitelností míříš, tvůj příklad bude fungovat. Pokud tu lokomotivu (od soupravy s řídícím vozem) nebudeš nikdy potřebovat odpojovat, tak je to fikané a úsporné řešení. No a když ji budeš chtít odpojit, tak povolíš rozpojitelnost na BZP, no proč ne vlastně. 🙂
    Asi mě to nenapadlo, protože jsem nic nedělal s řídícím vozem. Zastávám předpotopní názor, že vlak má mít lokomotivu vpředu, nikoliv vzadu. 😀

    Odlehčení s daty: RR-DD-MM je tedy taky echt úchylné. Sice jsme totálně mimo téma, ale docela se bavím, když vidím, jaké “skvosty” ve světě kolují.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6412
    Michal90
    Správce

    Pan Nikdo 0.:

    Vozidlo poskládané z dílků by fungovat mělo, pokud využiješ pixely až do kraje, tak bude bez mezer. Myslím dokonce, že jsem tak viděl nakreslené soupravy Bpjo.

    Pseudovozidla: Vlastně pouze se současnými možnostmi řešíme něco, nač nebylo myšleno. Že tam je pak vozidlo navíc, to je daň za kreativitu. 😀

    Kursy: Ono se to tak dost prolíná, vlastně jsem popisoval jak oklikou se současnými možnostmi (zase) udělat něco, k čemu ty současné možnosti nebyly myšleny.

    Pravopis: Řekl bych, že je tam víc věcí, co by stály za změnu, ale od toho tu nejsme.

    Datum: Taky mimo téma diskuse, ale snad jen krátká poznámka. Nejhorší mi připadá formát MM-DD-RRRR, logika žádná. Naopak třeba v Japonsku nebo Korejské republice je zvykem používat RRRR-MM-DD, tam bys byl aspoň trochu spokojený. 🙂 O tu revoluci kalendáře už se pokoušelo tolik lidí (Francouzi, Sověti, ….), ale nikdy se to neujalo.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6409
    Michal90
    Správce

    Michalk:
    Nevím, jestli nedošlo k nepochopení u “rozpojitelnosti / nerozpojitelnosti”. Nerozpojitelnost jako trvalou nerozpojitelnost jsem na mysli nikdy neměl. Řešil jsem jenom “rozpojovací délku” a kdy je nejvhodnější ji nastavovat. Když už jsi nerozpojitelnost nakousl, tak vlastně nevím, k čemu ona nerozpojitelnost slouží. Když chci vytvořit nerozpojitelnou soupravu, tak ji přece v editoru nakreslím jako jediné vozidlo. Přece taky KT8 nekreslím jako tři samostatné články, ale jako jeden kus.

    Proti logickým závislostem s pseudovozítkem nic nemám, vlastně se s tím dá udělat spousta věcí. Jen jsem asi z nějaké prehistorické doby, když v tom vidím náhradu reléových závislostí a ne programovací jazyk. 🙂

    Pan Nikdo 0.
    Proč kurs 000, 001 atd? V mém modelu není kurs svázaný s žádnou základní, kmenovou nebo jinak pojmenovanou linkou. Za prvé proto, že instituci kmenové linky jsem použil jako náhradu za uvažovanou “skupinu vozidel”, potřebnou pro třídění kapacitně a i jinými parametry vzájemně zaměnitelných vozidel. Tzn. v poli kmenová linka bude např. “Skupina-Krátké”. Za druhé proto, že nepotřebuji mít kurs 000 svázaný s nějakou konkrétní linkou. Kurs 000 bude mít vytvořený svůj kursový JŘ, který bude říkat, že např. v po-pá bude jezdit na lince 1, v daných časech a v so-ne třeba na lince 5. Což bude při odjezdu z vozovny vyjádřeno připsáním aktuální linky. Tzn. budu mít kursy 000-n, kde n je počet kursů v síti. Respektive to můžu ještě třídit třeba podle vozoven do nějakých sérií, např. 000-099. Ano, nebude mít každá linka kurs 000, ale bude jen jeden jedinečný kurs 000.

    Pokud na nějakém (použiji slovo spoj) spoji jezdí přes týden dlouhá souprava a přes víkend na tom samém spoji (se stejným časem odjezdu) krátká souprava, tak tam bude přes týden v mém modelu jezdit kurs například 010, ze skupiny Skupina-Dlouhé, přes sobotu-neděli bude 010 stát ve vozovně. Namísto toho tento spoj bude o víkendu zajištěn kursem 000 ze skupiny Skupina-Krátké. Přes po-pá kurs 000 jezdí na jiné lince. Snad je to vysvětleno pochopitelně.

    K vratnosti soupravy a jízdní dráze bych klidně jako vlastnost vozu, pevně nastavenou v editoru vozidel, přidal i Vmax tedy konstrukční rychlost. Tuto konstrukční rychlost by měla mít všechna vozidla, tedy i netrakční. Při sestavení vlaku z různých vozidel by Bahn měl automaticky nastavit jako výslednou Vmax tu nejvíce omezující ze zařazených vozidel.

    Nemožnost číslovat pořadí od nuly. Ne že bych to nějak extra potřeboval, ale jako nesystémovost to chápu asi taky. Vlastně proč nemůžu použít třeba i písmena? Proč zrovna nula je v programu použitá jako nějaký zástupný znak, to tam nemůže být nějaký jiný? Třeba hvězdička, křížek nebo plusko… prostě nějaká věc, kterou se nikdo nebude snažit nacpat to pořadí.

    Zápis času. Uznávám svou chybu, omlouvám se. Předepsal jsem si tu hlavičku jako hod/min a už se to nějak vezlo. Přiznám se, že osobně mi vadí i ta dvojtečka. Nejsem si 100% jistý, ale podle pravidel pravopisu by se měla používat mezi hodinami a minutami (jedno)tečka, dvojtečka patří mezi minuty a vteřiny.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6403
    Michal90
    Správce

    Pan Nikdo 0.
    Vezmu to od konce: Za prvé je super, žes pochopil moji představu. Nikdy totiž nevím, jak moc je potřeba to rozepsat, aby se to dalo pochopit, ale zároveň abych nekecal zbytečně o věcech nad slunce jasnější. Že je to pouze pseudonáhodné, to mi je jasné. Na druhou stranu i v reálu to bude více-méně pseudonáhodné, když je omezený počet souprav a omezený počet kursů, takže pokud nepočítáš s nějakými neschopnostmi vozů (to jest poruchami), které tu pseudonáhodnou smyčku rozbijí, tak se to dřív nebo později začne cyklit vždy. Za další: čím víc linek a souprav by spadalo pod jednu “skupinu vozidel” (v mém pojetí se rovná kmenové lince), tím by byla ta pseudonáhodná smyčka delší a tím pádem pro pozorovatele méně rozeznatelná. Plus by to ještě více mohly rozhoditi sobotní + nedělní varianty provozu. Čímž pro mě naprosto o.k., určitě lepší (to jest realističtější), než pojetí “jedno vozidlo = jeden kurs”.

    Věc dvě, Bahn jako takový.
    Bahn je super věc. Určitě neznám srovnatelný program pro úchyly jako jsme my tady. Myslím si, že se vývojem Bahnu autor určitě neživí, nemá žádný tým maníků, kteří by se starali o vývoj. Řekl bych, že Bahn několikrát překonal svůj původní účel. Bahní komunita asi nikdy nebude tak silná, aby se vyplatil jeho vývoj na nějaké víc profi úrovni (myšleno na profi úrovni jako jiné PC programy / hry). Tím pádem zbývá zmíněna možnost open source, jejíž absence se může jevit jako momentální prokletí. Nicméně pokud by nastal katastrofický open source scénář, ve kterém si každý upraví Bahn k obrazu svému, to jest 100 uživatelů = 100 verzí Bahnu, tak raději žádný open source. To už by sis cizí síť nikdy neprojel.

    Dále to vezmu možná trošku na přeskáčku, jak to příjde na mysl:
    “Dej mi linku 1, nahaž tam kurzy 0 až 46.“ Nebo kursy 1 až 47 – prostě pojmenuj si je jak chceš, editovatelně. Osobně bych možná nespojoval číslo kursu s linkou, protože přejezdy. Ty pak patří do jaké linky?
    Tohle si dokážu představit jako tabulku:
    Čís. kursu .. Vyjíždí v hod min, jako linka .. Zatahuje v hod min .. Vozovna/Skup. vozidel
    000 ……… 4 hod 30 min, jako linka 1 ….. 18 hod 50 min ……. Voz. A/Krátké soupravy
    001 ……… 4 hod 35 min, jako linka 1 ….. 20 hod 35 min…….. Voz. A/Krátké soupravy
    Prostě jeden kurs = jeden řádek, žádné složité vyplňování. Změna linky během dne by už byla řešena klasicky na BZP. Rozpojovací délka, staničení, … = kraviny, všechno jde řešit na BZP, rozp. délka snad i na Rozpojovacím bodě. Nejsem zastánce pevného nastavení doby staničení v editaci vlaku, poněvadž, když souprava vyjíždí z vozovny nad ránem a vrací se pozdě večer, tak sedlové + pozdě večerní spoje určitě budou potřebovat kratší dobu na zastávce, než ty jedoucí ve špičku, tzn. řešil bych v BZP v závislosti na denní době.

    Přejezd vozů mezi vozovnami.
    Trochu složitá věcička, když se na tím zamyslím. Napadá mě následující:
    A) Chci promíchat vozy (soupravy) mezi vozovnami: tak definuji kurs jedoucí z vozovny A a končící ve vozovně B. K němu definuji jiný kurs opačný tj. z vozovny B, končící ve vozovně A. Oba kursy jsou ve stejné skupině vozidel, která je “doma” v obou vozovnách.
    B) Nechci promíchat vozy mezi vozovnami (tzn. vůz je v cizí vozovně pouze odstaven během sedla): Definuji kurs, jak jsem popsal o odstavec výše, jen by tam měl být ještě jeden sloupec na zátah + výjezd navíc. Tedy:
    kurs 000, výjezd 1: 4 hod 30 min, linka 1, z vozovny A, odstavení 1: 9 hod 30 min, do vozovny B, výjezd 2: 12 hod 30 min, linka 1, z vozovny B, odstavení 2: 18 hod 50 min, do vozovny A, domácí vozovna A, skupina Krátké soupravy. Pro výjezd 2 použít soupravu, která byla odstavena při odstavení 1? ANO (implicitně ANO, zrušení volby Ano by vedlo k promíchání vozidel ve vozovně B).

    “Tzn. můžeš říct, že například linka 5 si bude brát ze skupiny superdlouhých vysokokapacitních vozů. Jaký konkrétní vůz bude na jakém konkrétním kurzu, bude vybráno náhodně, v moment, kdy to je pro program nejvýhodnější.” Tady bych viděl dvě možnosti, ideálně zašktávací políčko:
    A) Tak jak jsi popsal, tedy náhodně. V podstatě SW analogie k “n” soupravám na “n” paralelních kolejích se společným vícekolejným TP sloužícím pro výjezd z vozovny na trať.
    B) FIFO systém, analogie k “n” soupravám na právě jedné koleji s TP sloužícím pro výjezd na trať.

    Definice skupiny vozů = více méně souhlas. V nejjednodušším případě by všechny vozy/soupravy ve skupině byly identické, ale preferoval bych možnost definovat každou soupravu zvlášť, např. vhodné pro reklamní nátěry a pod, aby nebyly prostě všechny stejné. Jako implicitní volbu si umím představit “Všechny stejné”, manuálně pak můžeš jednotlivé soupravy ve skupině měnit, třeba právě kvůli toho vzhledu.

    “Kurzům dáš kmenovou linku, číslo kurzu, …. Jestli zachovávat volná křížení… Co já vím?”
    1. Křížení nevypínám, efekt tak nebo onak pro mě veškerý zanedbatelný až žádný, vypnutí by sežralo vteřinu mého života.
    2. Vratná souprava.. ani nevím, že to tam je. Tohle by se ideálně mělo definovat už při vytvoření vozidla v editoru vozidel, volbu bych nechal aktivní jen u trakčních vozidel a řídících vozů, obyčejné vagony by ji neměly. Příklad: KT8 = typicky vratné; T3 typicky nevratné. Nyní ze železnice: řada 451 (jako celek) = typicky vratné; řada 163 (jako sólo) = typicky vratné; řada 163 + kupa vagonu = Bahn rozpozná, že souprava není ukončena lokomotivou nebo řídícím vozem a nastaví výslednou soupravu jako nevratnou.
    3. Jízdní dráha … to samé = definovat už v editoru vozidel. Prostě T3 nikdy po asfaltu jezdit nebude.
    4. Rozpojovací délka. Párkrát jsem ji použil vzhledem k mojí zálibě v historizujících sítích, tramvaje s vleky a tak. Na druhou stranu, lze ji měnit v BZP, tak proč ji nastavovat zde. Navíc při spojení vlaků se přebere hodnota z vlaku s nižším pořadím nebo jak to je, prostě trochu chaos. Za mě řešit na BZP nebo rozpoj. bodu a hotovo.
    5. Doba staničení. Už jsem řešil výše.

    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 7 měsíci uživatelem Michal90.
    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 7 měsíci uživatelem Michal90.
    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6401
    Michal90
    Správce

    Pan Nikdo 0.:
    Pokud dobře chápu (budu rád, když mě opravíš), tak abstraktní definování kursu by sis představoval obdobně jako se nyní v Bahnu vyrábí vlak. – Navolíš na jaké lince bude jezdit, kdy má vyjet z vozovny a kdy má zajet do vozovny (a do které vozovny samozřejmě), dále navolíš jakým typem vozidla nebo jakou skupinou vozidel má být obsazen (a to vozidlo by mělo tedy být v dané vozovně potom přítomno).
    Dále naházíš do vozovny vozidla, těm dáš jenom příslušnost k té skupině vozidel pro obsazování kursů. Vozidel tam naházíš dostatečný počet pro pokrytí kursů v dané vozovně, popř. Bahn by už mohl znát jaký je minimální počet vozidel potřebný ve vozovně od té které skupiny.
    Bahn potom podle času výjezdu v abstraktních kursech v daný čas vypustí z vozovny vozidlo z odpovídající skupiny a přidělí mu do té doby abstraktní kurs, tedy aktuální linku, popř. i pořadí a čas zátahu. Po dosažení času zátahu vozidlo zajede do vozovny, všecky aktuální věci smažeme, vozidlo zase bude v pomyslném zásobníku vozidel čekat na nové přidělení kursu.
    Tedy aspoň takhle nějak si to představuji, kdyby to měla být nová funkce.

    Už jsem tu nedávno nakousl můj nový zamýšlený systém, který by tohle měl zvládat s použitím současných možností Bahnu. Zkusím to rozepsat ještě víc, snad se to bude dát pochopit:
    Vozovnu mám jako skutečné kolejiště vozovny, kde každá “skupina vozidel” má vlastní kolej s odjezdovým TP. Časy výjezdů všech kursů z té které skupiny jsou zapsány v tom TP, tzn. nepíšu je do vozidla. Odjedu podle času z TP, na bodu změny parametru (dále jen BZP) přiřadím aktuální linku a pořadí, můžu změnit stav na služební (pokud chci). Jako kmenová linka je použit název té skupiny vozidel, do které dané vozidlo patří, kmenová linka slouží jen k identifikaci skupiny a k správnému roztřídění ve vozovně. Nic jiného kromě kmenové linky nemá vozidlo pevně nadefinováno při editaci vozidla. Vozidlo jezdí na lince, protože vím jak je navržený jeho “abstraktní kurs”, tak vím, kde v síti se bude nacházet v době pro zátah. Předpokládám, že to bude nějaká konečná. Tam umístím BZP sloužící pro zátah, kde změním akt. linku buď na nějakou zátahovou variantu nebo klidně na kmenovou (mohu navolit i stav “zatahuje”, pokud chci, osobně si myslím, že to k ničemu moc není). Kmenová linka bude na trati na výhybkách nasměrována do vozovny jako služební zátahová cesta. Tím do editace vozidla nepotřebuji psát čas zátahu. Dostanu se do vozovny, smažu aktuální linku hned na vjezdu, čímž mi zůstane kmenová a ta mi roztřídí vozidlo na správnou odstavnou kolej. Např. na koleji pro krátké soupravy budu mít všechna vozidla s kmenovou linkou “Krátké” a podobně. Tam vozidlo čeká ve své frontě krátkých vozidel až se dostane k TP (už jsme zase na začátku), no a v tom TP, jak už jsem psal výš, jsou zadány časy výjezdů těch krátkých vozidel z tohohle depa.

    Asi je ten systém krapet náročnější na výrobu, než kdyby se to dalo dělat jako editace “abstraktních kursů”, které by Bahn sám při výjezdu přiřadil k nějakému vozidlu. Jen jsem to chtěl možná ještě víc rozebrat než posledně, protože si myslím, že se tak dá dosáhnout toho požadovaného efektu kursů, které jsou spojeny jen se skupinou vozidel, nikoliv s konkrétním vozem.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6399
    Michal90
    Správce

    Pan Nikdo 0. – Vozovny:
    Ten nový systém, ve kterém provozní linku a pořadí přidělím vozidlu až při výjezdu z vozovny a při zátahu je zase anuluji, by právě mohl být jednodušší na výrobu, když nebudu muset řešit svázání konkrétního vozidla s konkrétním výkonem a tím pádem nebudu muset řešit řazení vozidel ve vozovně. Řešit se budou jenom ty skupiny vozidel (větší, menší,..).

    Pan Nikdo 0. + asi všichni – Okružní linky:
    Principiálně souhlasím s číslováním 20A a 20B, ovšem nehrozí záměna mezi nápisy 20B a 208? Zvlášť za deště nebo proti slunku si umím představit tento omyl. Některé fonty na LED transparentech jsou za trest.

    Teď otázka k okružní lince jako takové, příklad: Představme si okružní linku jako ciferník hodin. Vozidlo vyjede z vozovny, napojí se na okružní linku v nějakém bodě, dejme tomu na hodině 1 (hodina pouze z principu přirovnání k ciferníku, jinak je to samozřejmě zastávka), pokračuje v jízdě na hodinu 2, pak 3, atd. . Projede celý okruh, dostane se na hodinu 12 a pak znova na hodinu 1, tedy na začátek trasy, co se stane nyní?
    1. Plynule pokračuje další kolo, tzn. bude jezdit v kruhu až do doby zátahu do vozovny. Odpočinek řidiče bude vyřešen střídáním řidičů. (Vlastně pouze tuto variantu vnímám jako skutečně okružní linku.)
    2. Bude se chovat jako na klasické konečné, vyhodí lidi ven, řidič může mít odpočinek zde. Po pauze pokračuje nový okruh. Nevýhodou je nucený přestup cestujících, např. v relaci 12 -> 2 a podobných.
    3. Bude se chovat jako na klasické konečné, vyhodí lidi ven, řidič může mít odpočinek zde. Po pauze změní směr jízdy a pojede tedy proti směru hodin. V této variantě budou stejnou sadou sadou vozidel obsluhovány oba směry linky. Nucený přestup, jako ve variantě 2, je i zde.
    4. Bude pokračovat dále, např. na hodinu 3, kde bude mít klasikou konečnou, po pauze změní směr jízdy a jako ve variantě 3 obslouží i zpáteční směr tatáž sada vozidel. Skutečná trasa linky tedy bude “1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-1-2-3 a zpět”. Částečně je odstraněn nucený přestup cestujících, např. cestu 12 -> 3 lze vykonat bez přestupu, u cesty 12 -> 4 již s přestupem nebo opačným směrem bez přestupu, ale delší cestou.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6393
    Michal90
    Správce

    Lanovku už jsem viděl….

    Nevím, jestli jsem ji viděl taky, ale umím si ji představit v bočním pohledu, když se nakreslí jako vozidlo dostatečně vysoko nad jízdní drahou a dráha se pak překryje nějakou krajinou. Což asi udělal i autor té sítě.

    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 7 měsíci uživatelem Michal90.
    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6390
    Michal90
    Správce

    b1:
    Už se o tuhle “síť v obdobích” snažím několik let, takže mám docela zásobu různých rozestavěných vesnic, které různě recykluji, když se rozhodnu všechno přebourat. Mít rozmyšlené všechny časové etapy nepotřebuji, stačí zatím ta první. I když mám pár nápadů kam by se měl vývoj ubírat v dalších obdobích.
    Minimalistickou chci tu síť hlavně proto, protože když si představím, že bude třeba v 5 nebo 7 verzích, tak je to fakt děsně práce na provozu i v malé síti. Jestli bude ta síť chudobná nebo ne… no asi záleží na pohledu. Jasně taky by se mi líbila rozlehlá síť třeba s 15 tramvajovými linkami a milionem autobusů, nějaký trolejbus atd. Na druhou stranu si myslím, že i v pidisíti se dá vymyslet dost různých dopravních úchylností. Když se vrátím k mému příkladu Jablonce n. N. jako vzor základního města, tak už tam mám úzkorozchodnou tramvaj navíc vedoucí do sousedního města, kde mám i normální rozchod. Lanovku (i když tu v Bahnu asi neudělám, ale třeba nějakou pozemní à la na Petřín by šla). Kousek odtud je zubačka Tanvald – Kořenov a na zrušenou frýdlantskou úzkorozchodku to je cca 30 km. Což bych v nějaké “nudlové verzi” třeba 10×30 km ještě snesl jako pidisíť.
    Abych to nějak shrnul, že se v pidisíti ochudím o stavbu velkého města je mi jasné, ale i tak se dá vymyslet dost vychytávek. A než mít kilometry stejných nudných sídlišť abych vyplnil velké město, tak asi raději nějaké malé, ale s více detajly.

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6387
    Michal90
    Správce

    Uf, dva dny tu člověk není a jak se to tu rozjelo. Nicméně Brno nemám nastudované, tak odpovím jen na ty ostatní věci.

    Pan Nikdo 0. (29. května):
    Snesitelné množství poznámek v JŘ samozřejmě ano, taky se bez nich neobejdu. Ale stav, kdy v JŘ je za každým odjezdem nějaké písmenko (nejlépe i dvě nebo tři), tak ten mě celkem irituje. Větší množství zkrácených spojů bych tedy řešil linkou “zkrácených spojů” než poznámkami.

    Asi se mi ještě nepřihodila chyba vzniklá z malého počtu měření. Takže mě nenapadlo to řešit. Po “sestavení” linky nebo i nějaké části kursů linky dělám kontrolu tak, že sleduji vozidlo během dne, jestli je tam, kde zrovna má být. Mám plno chyb ze špatného zápisu na TP, na změně parametru a pod., ale chybu z měření si momentálně nevybavuji.

    Nějakou železnici jsem dělal, ale vždycky se průběžně vracím k MHD. Určitě už dřív jsem tu psal o snu vytvořit síť, která by pak byla znázorněna v různých obdobích (třeba po desetiletích), se změnami, vývojem. Vždycky mě to tak 2 týdny drží a pak to půl roku leží ladem. Čímž jsem zjistil, že to musí být spíše minimalistická síť, aby jedno období nezabralo sto let vývoje v Bahnu. Takže momentálně se snažím o město např. velikosti Jablonce n.N., pár tramvají, autobusy, dálkové spoje jen naznačeny po nějakou “hranici modelu”. Z toho pramení, že nepotřebuji 40 pořadí na jednu linku, ale stačí mi jich třeba 6.

    Vozovny a řazení v nich. Zatím jsem vždy řešil tak, že konkrétní vůz měl konkrétní místo ve vozovně a vždy vyjel na stejný oběh (pokud byl oběh jednodenní samozřejmě). Asi to není moc realistické, takže uvažuji o nějakém systému FIFO (pokud je vozovna průjezdná), vozy budou mít fiktivní kmenové linky např. “Solo”, kde budou jednotlivé T3 nebo T6 a “Dvojice”, kde budou T3+T3 nebo T6+T6 nebo KT8. Zajetím do vozovny se anuluje aktuální provozní linka, podle kmenové se vozy rozhodí na koleje určené pro “Solo” a pro “Dvojice”, na odjezdových TP z vozovny budou potřebné časy pro výjezdy a hned za tím bod změny parametru přiřadí vozu linku a pořadí na kterém bude v novém dni jezdit. Čímž se vlastně všechna vozidla dostanou do dvou nebo tří megaoběhů. Vznikne tak možnost, že vozy budou pseudonáhodně jezdit každý den na jiné lince. Mělo by to vypadat realističtěji, než můj starý systém, ve kterém tramvaj s reklamou na vysavač jela vždy např. na kursu 1/1.

    Fáze úprav a optimalizací…. No taky si vždycky myslím, že mám všechno promyšlené dopředu. Jenže mě prostě úpravy napadají, některé zavrhnu, některé mi připadají jako posun k lepšímu a tak upravuji. Většinou to jsou drobnosti, změny v obězích a pod., což bych nazval optimalizací a racionalizací provozu. Vznikají mi tak třeba přejezdy mezi linkami, na papíru to třeba nevidím, ale sledováním provozu v síti mě občas napadne jak které vozidlo využít lépe. Takže proto.

    Prázdniny: zkusil jsem postavit zkušební minisíť, kde provoz ovládají signalizace namísto TP (popisoval jsem v příspěvku 22. května). Sice trochu náročnější na stavbu, nicméně funguje to bez problému. Uživatel si může vybrat, jestli následující den bude nebo nebude svátek a provoz se o půlnoci přepne do daného režimu, zapínání sobot a nedělí funguje automaticky ve shodě s dnem který je v Bahnu zobrazený u času. Jestli je to optimální cesta to nevím. Vytvořit novou síť s prázdninovým provozem je asi snazší, nicméně chybí mi tam ta komplexnost, nemůžu simulovat např. měsíc provozu s přechodem na prázdniny nebo se svátkem.

    b1:
    Tohle využití výpadků na TP mě nenapadlo. Popravdě vždy mi to přišlo jako funkce k ničemu … Takže aspoň už vím, že se to dá i použít. Je docela zajímavé zjišťovat jaké mají ostatní lidi postupy.

    Pan Nikdo 0. (30. května):
    Číslování linek. Metro jsem nikdy nedělal, tuším, že bych dal A, B, C,…. Našinci je to tak asi nejbližší. Ve světě je možná běžnější použití čísel (Paříž, Moskva,…). Tramvaje určitě 1-9 nebo 1-19, podle toho kolik linek potřebuji. Pak je otázka co s trolejbusy. Moc měst s tramvajemi i trolejbusy zároveň nemáme. Osobně bych za tramvaje dal interval pro autobusy a až pak interval pro trolejbusy.
    Vyhrazení nižších čísel pro důležitější linky v rámci trakce je zajímavé, jen nevím co s tím, když fabrika, do které lidi jezdili dvojkou zkrachuje a dvojku už nebude třeba. Naopak všichni začnou jezdit třináctkou na úřad práce… budeme pak přečíslovávat linky?
    Možná bych spíše zkusil vytvořit k síti nějaký příběh. Nejdřív se většinou vymyslela linka k nádraží, tak tam bude asi jednička, pak jsme zjistili, že je třeba jezdit i k průmyslové čtvrti, tak tam bude asi dvojka, trojka budou třeba ty posilové spoje k fabrice, čtverku jsme časem zrušili, pětka vznikla, když se založila ZOO, atd. Vymýšlet příběh ke sto linkám je asi kravina, jen jsem chtěl ukázat, jak to asi vzniklo doopravdy. Klidně by jen stačilo je číslovat, tak jak jsem je vymýšlel při návrhu sítě. Nějak extra do hloubky jsem tohle neřešil. Jediný reálný smysl vidím v záměrném číslování těch posilových nebo okružních protisměrných linek, kde bych dal buď po sobě jdoucí čísla nebo třeba číslo o deset větší.

    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 7 měsíci uživatelem Michal90.
    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6375
    Michal90
    Správce

    b1: Nešlo by to zbytečné kolečko kolem vozovny u fotbalových vozů odstranit použitím logických závislostí a signalizací namísto TP ve vozovně, tak jak jsem popsal v situaci C?

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6372
    Michal90
    Správce

    Řešit prázdninový (nebo jiný) provoz přes signalizace mě napadlo snad už když jsem s Bahnem začínal. Nicméně nikdy jsem se nedostal přes nějakou teoretickou rovinu.

    Příklad A vypadá na první pohled snadnější na výrobu. Nicméně je tu pár věcí, které mi principiálně vadí:
    -soupravy zajišťující školní spoje budou přes léto 2 měsíce nevyužité;
    -nastavení zátahu hned po odjezdu z vozovny přes prázdniny nebude vypadat dobře, chtělo by to, aby ty vozy vůbec nevyjely – nepohnuly se.

    Oba tyhle problémy by ve variantě B měly opadnout, využití vozů bude rovnoměrnější, bude to vypadat realističtěji. Jenže je to v podstatě stavba dvou sítí přes sebe, aspoň jak si to zrovna teď představuji. Na konečné budou dva TP, jeden pro školu a jeden pro prázdniny (aby se mi ty odjezdy nepletly), platnost vyřešena pořadím, které se bude měnit v závislosti na režimu. Ve vozovně pravděpodobně taky dva TP, k tomu body změny parametru. Bojím se, aby to nebylo náročné na prostor, všude to sežere o políčko navíc. I když stavím fikci, tak stejně často bojuji s prostorem.

    Napadla mě varianta C:
    Všechny TP, kde je třeba řešit škola/neškola nahradit signalizací, semaforek zneviditelnit, aby to nevypadalo blbě. Tahle signalizace bude přepínáním na volno uvolňovat vozidla na trať stejně jako to dělá TP. Výhoda je v tom, že logickými funkcemi vyřeším závislost této “taktovací “signalizace na jiných signalizacích, ve kterých bude uložen časový seznam odjezdů a zároveň na přepínací signalizaci, která bude určovat jestli se použije školní nebo neškolní provoz. Myslím, že by to mohlo být snazší než řešit změny pořadí na školní/neškolní řady a hlavně to přinese prostorovou úsporu (nemusím dublovat TP). Stejně bych vyřešil i vyjíždění z vozovny, což mi nijak nenarušuje systém, když nepoužívám nastavení vyjížděcích časů v editaci vozidla, ale dělám to přes TP ve vozovně, jen by to řešila signalizace.

    Doufám, že to je napsané pochopitelně, kritiku uvítám, chci vědět, v čem je zádrhel.

    • Odpověď byla upravena před 1 rokem a 8 měsíci uživatelem Michal90.
    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6366
    Michal90
    Správce

    Proklad linek / posilové linky:
    Příklad z Vídně je super, první případ 11A a 11B je funkční, ve vytíženém úseku jsou spoje navíc, které jsou odlišené už v čísle linky, nemusím hledat žádné poznámky v JŘ (nesnáším miliony vysvětlivek). O něčem podobném uvažuji v Bahnu.
    Druhý případ, pokud jsou ty zkrácené spoje třeba jenom dva za den (V/Z nebo podobně), tak jo. Pokud by tak byl řešen třeba každý druhý nebo každý třetí spoj, tak podle mě čisté zlo. Na první pohled se všechny tváří jako 77A, neznalého člověka ani nemusí napadnout hledat jestli všechny spoje jedou až na poslední konečnou. Celý JŘ zabordelený poznámkami.

    Pan Nikdo 0.:
    Nikdy jsem nepotřeboval na jednu linku 20 kursů, maximum mám asi 10. Za druhé asi nikdy jsem nedělal celou linku na jeden zátah, většinou se někde seknu, řeším problém, řeším předělávku, protože mě napadne vylepšení atd. Takže jen orientačně:
    Začnu měřením, systém jsem popisoval pár týdnů zpátky, projedu tak jedno, dvě, tři kola, víc ne, zapisuji časy na všech zastávkách (dělat jenom významné a pak to doměřovat znova mi připadá jako dvojitá práce). Úchylka: kilometry většinou zapisuji taky, když nezapomenu. Dejme tomu, že měření zabralo hodinu.
    Dále ozvrhnu spoje v průběhu pracovního dne (nějakou představu už mám před tím, kolik bude spojů v sedle, kolik ve špičce atd.), zapíšu zatím bez přidělení kursů ke spojům. Pokud nemám na trati jednokolejky a nemusím řešit křižování, tak s použitím CTRL+C a CTRL+V otázka do hodiny práce a to si dávám rezervu. S jednokolejkami, když řeším křižování, případně zjistím, že je třeba nějakou výhybnu předělat, posunout, přistavět,.. tak klidně i den, ale tenhle případ asi nechceš řešit.
    Přiřazení spojů ke kursům, v podstatě tupé připisování čísel 1, 2, 3, …, n (kde n je počet potřebných souprav) k spojům. Nejvíc práce zabere zjišťování, kdy je třeba udělat výjezdy a odstavení. Což se může protáhnout, většinou nezůstanu u prvního návrhu, napadne mě optimalizace, zúspornění, lepší využití místa ve vozovně, na konečných, někdy zmenšení potřebného počtu kursů…. nevím co všechno, případ od případu. Většinou nějaké optimalizace dělám i po dokončení linky, často mě napadají průběžně s další stavbou sítě, ale to asi nepočítáme. Časově může být tenhle úsek práce hodně různorodý od hodiny, dvou hodin až po několik dní, když nejsem s výsledkem spokojený.
    Následuje většinou výroba JŘ pro pro “dny pracovního klidu”, což obyčejně se rovná sobotě a neděli.
    **Vsuvka: předpokládám, že “dny prac. klidu” jsi označil jako NPD.**
    Tohle už mám o hodně rychleji než prac. dny, většinou stačí vymazat nepotřebné spoje, upravit oběhy kursů a V/Z. Snažím se o maximální využití (sjednocení s prac. dny, tj. když v prac. dny to jede v průběhu hodiny 00, 15, 30, 45, tak v sobotu a neděli použiji třeba 00 a 30, většinou je so+ne vlastně celodenním sedlem).
    V/Z řeším zapsáním odjezdového času do TP ve vozovně/na konečné, pokud je to třeba tak ještě bodem změny parametru pro změnu na služ. a pod. Při editaci vozidla žádné V/Z časy nezadávám, vše je vyřešeno na TP a změnách parametru. Proč tak? připadá mi snazší všechny ty časy naházet do jednoho max. dvou TP na konečné a jednoho možná více TP ve vozovně (podle toho, jestli se využívá více kolejí pro stejnou linku). Potřebný čas…silně závislý podle počtu kursů, složitosti V/Z, organizace odstavování ve vozovně, takže těžko odhadnout.
    Zavedení vozů do sítě: vyrobím kurs 1, vyberu vozidla, zavedu na správné místo v síti.
    **Vsuvka 2: většinou vyrábím vozy při nejslabším provozu = v noci a zavádím je na místo odstavení ve vozovně. Vozovny kreslím jako jejich reálné schéma, vozidla mají určené svoje místo pro odstavení. Nepoužívám Bahní vozovny, ve kterých vůz zmizí z mapy.**
    “Výroba” vozidla na pár minut, vypisování V/Z nedělám, už je vyřešeno v síti (viz výše). Další kursy jsou jen kopie prvního kursu, akorát se ve vozovně nebo v mapě šoupnou jinam.
    ——————————
    Poznámky pod čarou: noční provoz jsi nechtěl řešit, chápu. Taky nemám všechny linky s nočním provozem. Ty linky, které jezdí i v noci, tak plánuji zároveň s denním provozem i noční. Speciální jen noční linky jsem zatím nepotřeboval a ani to nemám v plánu, připadá mi to jako nesystematický chaos.
    Prázdniny bych řešit někdy chtěl, ale zatím mě nenapadá nějaký vhodný způsob. Hrát si na to, že třeba každý čtvrtek jsou prázdniny nechci. To už raději celou novou prázdninovou verzi sítě, ale tady se zas ochudím o přechod neprázdniny > prázdniny a zpět.
    Což může být vlastně otázka pro všechny: Jak řešit prázdniny?

    odpověď na: Všeobecná diskuse o sítích #6357
    Michal90
    Správce

    b1: Díky za oživení diskuse sítí, určitě kouknu.

    Pan Nikdo 0.: Teda příspěvek moc dlouhý nebyl, takže se taky omezím na pár slov. Pokud tím linkovým svazkem navazuješ na můj příspěvek z 30. dubna, kde jsem popisoval přejezdy mezi linkami 10, 14, 15, 16 v síti Úzkorozchodky, tak tam jde spíš jen o ty přejezdy mezi nimi. Jsou to linky obsluhované společnými oběhy. Vyloženě jako proklad se chová pouze 15, která je podmnožinou linky 10 (celá trasa 15 je vlastně v půli useknutá 10), což si myslím, že pro obecenstvo žádné neblahé následky nemá.

    Příklad s neblahými následky by byl, když na trase A – B – C – D budou dvě linky; první: A – B – C; a druhá B – C – D. V úseku B – C sice bude proklad, ale přestup pro spojení A – D bude časově natáhnutý právě o dobu prokladu. Což si myslím, že je to, cos popisoval jako nefunkční.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (celkem z 91)