- Toto téma obsahuje celkem 309 odpovědí. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 1 měsícem.
-
Příspěvky
-
B1: Tak to jo. Chápu problém, dám řešení. Můžeš to udělat doma. Nebo můžeš přece jen udělat v té práci, protože to je archiv, co nemá ani 1 MB, a obsahuje asi 17 PNG obrázků. Pokud teda tvůj stroj není sledován a dokáže otevřít rar.
Tak popořadě 🙂
ad KOSTELY: Tak to netuším, dle názvu nějaká německá síť. Mým takový tušení, že nějaká z Wandernetze, ale jistej si tím teda fakt nejsem. Nicméně soudím, že autor by nebyl proti dalšímu šíření, takže screen i UZG soubory (2 ks) jsou k nalezení a stažení v příloze
ad JMÉNA: Kalendář nepoužívám, ale určitý místa pojmenovaný po křestních jménech taky mám. Již navštívený místa taky možno a spoustu toho člověk uvidí v práci, když se kouká kolem – například v Praze na Břevnově ulice s úžasným názvem Konecchlumského. Kelet – nebo vlastně jakýkoliv jiné cizojazyčné pojmenování – se dá vyřešit stejně jako třeba Bulhar či Drinopol v Praze – v daném místě svého času žila osoba či osoby z daného státu. Nevím, jak kdo moc řešíte historii své sítě ve smyslu například významu pojmenování a tak, ale tohle je zrovna jednoduše vyřešitelné a Kelet i celkem „česky“ znějící. Rozhodně víc než Hüvösvölgy 🙂
ad ČÍSLOVÁNÍ atd: Čísluju jen koleje ve vozovnách, výjezdová strana zleva od jedničky. I když, například pražská Vozovna Vokovice má vlevo vedle haly kusou kolej vedoucí dozadu, která se označuje jako nultá (něco pro pana Nikdo 0: :p). Koleje ve smyčkách označuji písmeny – písmeno za časovým údajem příjezdu vypadá lépe a přehledněji – podle abecedy od vnitřní koleje. Takže od A do třeba E. Křížení a úseky nečísluji, nepotřebuji to, navíc svou síť znám dost dobře na to, abych to potřeboval. Navíc bude časem všecko pojmenovaný a důležitý místa buď doklikám na mapě nebo mám uloženou pozici. Taktovací body částečně původní názvy, částečně pojmenované několika různými systémy (to taky bude chtít sjednotit před vydáním).
Signalizace křížení nedělám, nepotřebuju.
ad SOKOLOVSKÁ KŘÍŽENÍ: Mi to přijde strašně složitý a překombinovaný, ale když ti to tak vyhovuje, proč ne.
ad RYCHLOSTI: Tak zrovna tohle téma je pro mě denní chleba 😀 V Praze platí:
proti hrotům přímo – 15 km/h
proti hrotům do odbočky – 10 km/h (neuzamykatelné v.) nebo 15 km/h (uzamykatelné v.)
po hrotech z přímé – 30 km/h
po hrotech z odbočky – 15 km/h
kolejová křížení – 15 km/h
pak máme tři rychlostní rozjezdové výhybky s rychlostmi (přímo/odb.) 50/40, 15/30(#) a 50/30(*)
# na vjezdu do vozovny Střešovice, hlavní směr je do odbočky, proto poněkud netypicky vyšší rychlost do odbočky.
(*) Zatím ve zkušebním provozu, výhledově snad 50/50
Michal90 a pan Nikdo 0.: Věřte, že rychlosti na výhybkách se opravdu dodržujou. Dennodenně se to hlídá a měří, a velká část vozů má tachograf, ze kterého není problém si stáhnout data a dotyčnému závodníkovi to napočítat k výplatě. Třeba https://www.youtube.com/watch?v=VD_VMVMu-kE nehoda byla zaviněna kombinací špatného stavu výhybky a právě překročení rychlosti.
ad CIZÍ TERMITY: „Člověk by neměl používat cizí termity, když je nezná suterénně nebo není v dobré konvici, protože je zde veliké rizoto, že to skončí fiatem“ Taky nemám rád, když se používá cizí slovo ve chvíli, kdy se krásně nabízí slovo české. Konečná, smyčka, obratiště, otočka, možností je tolik…
ad VOZOVNY a LINKY: Naprosto běžně vypravuje jednu linku více vozoven. Běžně dvě či tři, občas čtyři. Asi jediné dva případy, kdy se vypravuje linka z jediný vozovny je odříznutí dané vozovny a ukončení linky na povrchovém přejezdu – obousměrné vozy jsou v Praze jen v jedné vozovně. Přejezdy jsou v Praze také poměrně běžné, všechny noční nejdřív odkrouží pár hodinek večer na denních linkách. Služebních zátahů kupodivu moc není, vlastně jen tam, kde se cestou z konečné do vozovny nepotká metro (Divoká Šárka > Vokovice, Spojovací > Žižkov, Sídliště Řepy > Motol, Černokostelecká > Strašnice) a jen ze Šárky se zatahuje manipulačně celý den.
Snad jsem na nic nezapomněl 🙂
ZXS.91: Super. No, tak koukám, že Sokolov má modernější „vysokorychlostní“ vyhýbky. Po vyhýbkách, na jakýkoliv směr, je norma 20, na smyčkách v oblouku se jezdí 30, pokud jsou vyhýbky od sebe ani ne blízko ani daleko, jezdí se tam 38, jinak normálně ve městě je 45, pokud je nějaký dlouhý úsek bez zastávek, tak je tam 65.
Co se týče jakéhosi historického rozvoje sítě, tak tomu jsem u sebe nevěnoval moc pozornost. Síť je zasazena do současnosti, je tam pár nácestných smyček, co jakoby ilustrují vývoj sítě, a jsou doposud využívány, jinak ale moc ne. Město má svoje centrum, širší centrum, a pak plno obrovských sídlišť a městských částí, co jsou pod Sokolovem, ale jen tak napůl.
K mým křižovatkám: no, je to…šílené. Nicméně, nemyslím, že to je komplikovanější, než klasické křížení. Jediné, co tam je, je trochu víc místa mezi vyhýbkami. To je ten můj tzv. buffer (odpůrci používání cizích slov, řekněte mi, jak tomu mám říkat. Protože já fakt nevím). Trochu nechápu tu „překombinovanost“. Co tím chceš říct? Jako že…to, že jde jet odkudkoliv kamkoliv je…nadbytečné? No…není. Mám pouze 2 případy, kdy to není využito, a sice X1 má 5 směrů ze 6 a A22 má 2 směry ze 3. Přičemž v obou případech dřívější verze počítaly s kompletním využitím. A tohle se vlastně uvolnilo kvůli tomu, že jsem přetrasoval linku 10 tak, aby se stala pro lidi z Královského poříčí trochu použitelnější (v mé fantazii to jsou stejní uplakánci, jako lidi z Juliánova, jestli si ještě někdo pamatuje, jak se v Brně rušila 13 a do Juliánova měla jezdit 9, co nezastavovala přímo u nádraží, ale kousek vedle). Nicméně, všude je to plně využité. X1 má tu svou nevyužitou větev používanou jako polovinu výjezdů a zátahů linky 15, neb tam má setkávací bod, a co se týče A22, tak přes tu větev jednou budu možná táhnout část výjezdů na linku 2 (jen, co pak udělat s nepokrytým úsekem mezi A06 a A22, to nevím).
A k tomu předchozímu odstavci mám tady dotaz na lidi, co neoznačují křižovatky: co byste teda dělali v mé situaci, kdy se potřebujete přesně odkázat na nějakou křižovatku? Jak tady na fóru, tak ve svých poznámkách? To by mě fakt zajímalo. Křižovatky a konečné jsem začal označovat úplně ze začátku. Kdysi dávno v Logosu jsem měl i označené tratě (úseky), ale jinak, než teď (a pěkně debilně).
A ano, znova a zase píšu, že vím, že běžně na linku vypravuje vozy více vozoven. Já to tak ale nedělám kvůli jednoduchosti a kvůli tomu, že chci pokrýt celou trasu už při výjezdech. I ve vozovnách je pak větší pořádek. Samozřejmě se tomuhle stylu nebráním, sám jsem ho ale ani nepotřeboval. Časem ho ale nejspíš implemetuji taky. Pro to ale potřebuji programovat.
Mimochodem, připravuju ten upload mé sítě.ZXS.91:
Že má tramvaj tachograf (neboli registrační rychloměr) opravdu není žádnou novinkou. Ovšem mám takový pocit, že kdyby se všecko 100% dodržovalo, tak by veřejná doprava přestala fungovat.Pan Nikdo O:
Já tu překombinovanost chápu v tom tzv. rozvětvění (bufferu) již daleko před hranicí křižovatky, ale možná to ZXS.91 myslel jinak, nevím….Na křižovatky bych se odkazoval asi tak, jak se to dělá běžně (např. v tzv. dopravním zpravodajství), tedy na křižovatce Ruské a Vítězné ulice…. a podobně. Ono, nedělejme si iluze, tady na fóru stejně nikdo neví, kde ta tvoje křižovatka A22 je.
Moc jsem nepochopil poslední část ohledně vypravování z více vozoven. Skoro všecko děláš podle mě extrémně složitě a tady hledáš jednoduchost tím, že vypravuješ z jedné vozovny.
A pokrytí celé trasy už při výjezdu? Pokud tento termín dobře chápu, tak se toho docílí lépe právě z více vozoven: Severní vozovna pošle vozy na Severní konečnou a Jížní voz. na Jižní konečnou, vozy pak začínají z obou konečných jezdit v podstatě ve stejné době s minimem strojokilometrů. Pokud je vozovna uprostřed trasy, tak ano, je to o ničem.
Na přemýšlení to není nic složitého, běžně to využívám. Mimo jiné i proto, že pak síť vypadá promyšleněji. Stejně využívám, pokud je to provozně výhodné, např. zátah do jiné než kmenové vozovny v sedle. Nebo ráno výjezd z vozovny A a večer zátah do vozovny B, druhý den opačně, potom jsou takto dvě soupravy v dvojdenním oběhu. Vlastně tohle přemýšlení mě na tom baví nejvíc. Běžně se mi stane, že ze začátku mám prosté jednodenní oběhy z jedné vozovny jako ty, jenže pak zjistím jak to udělat výhodněji a proto vznikají tyhle kombinace.Michal90: Velmi důrazně prosím o nenahrazování 0 za O. K smrti to nenávidím. 🙂 Btw, můžeš se na mě odkazovat jen jako Pan Nikdo. 🙂
Technicky vzato ano, větvení by bylo před křižovatkou. Nicméně, samotná křižovatka je stejně monstrózní. Je to vždycky tak, že (v případě X-ek) se jedna větev odpojí dřív, a v místě napojení „nečeká“ a „zanoří“ se rovnou. To je ta minimalizace bufferů. A funguje to nádherně.
Heh. 😀 To mi nikdy nic neřekne. I pokud se tady v Brně mluví o nějakém přetrasování linek. Vždycky tam dávají ulice a já z toho nevím nic. Asi je strašný problém to zakreslit do mapy. Počkat…vlastně není, protože i já to dokážu. 🙂
A ano, jasně. Vám A22 doopravdy nebude nic říkat. Nikomu tady z fóra. Nemáte moje mapy. Ale chci to zveřejnit. A pak stačí zmáčknout CTRL+F, dát tam požadované křížení, a máte to. 🙂 Rychlé, exaktní. Stále pracuju na tom, co napíšu do nějakého toho read me souboru. 😀 A…sleduju filmy. 😀
Nech mě ti to vysvětlit. Použiji reálný příklad, co budeš moct vidět v mé síti. Linka 2. Hostovaná Kraslickou vozovnou (VK), kategorie 60 m, noční provoz. Konečné T18 a T34. Setkávací bod (později jako SB) je A06 (tohle křížení…to byla taky zábava) Řekněme, že kurz např. 18 jede na T18 a kurz 34 jede na T34 (pro jednoduchost). Oba vozy vyjedou v přesně vypočítaný čas z vozovny. Během cesty projedou BZP u VK. Na těch se mimo jiné i změní linka. Odstraní se výjezdový stav, linka se změní na 2V. Vozy pak normálně zastaví na zastávce Vozovna Kraslická. A vzhledem k tomu, že to je jediná linka odtam, co jede na jistá místa a že tam je oblast, kde bydlí dost lidí, lidi tam nastoupí. Na tablech mají napsáno, že to je 2V → Hlavno nebo 2V → Královské poříčí. Lidi z JŘ, které jsou na označníku vyvěšené, ví, že to pojede přes zastávky Škroupova (přestup na linku B), Fibichova, Janáčkova, Ondrouškova (tady zazní hlášení, kam linka dál pokračuje, ještě jednou, protože blbý lidi jsou všude) a Kubíčkova (tady zmatenci vystoupí a rozhlíží se, co to je) (poznámky v závorce brát na lehkou váhu. Jistě jsme všichni viděli lidi, co nejsou schopní si přečíst číslo linky na tablu nebo nerozeznají autobus od šaliny). Pak to pokračuje na A06, za kterou se linka 2V změní na linku 2. A pak buďto zastávka Most (tzn. jedeme na Hlavno) a nebo Nádražní (Královské poříčí). A vzhledem, že tyhle 2 zastávky jsou hned po sobě po trase linky 2, není vynechána žádná zastávka. Ano, návaznost mezi těmito 2 zastávkami je taková všelijaká, ale to se zákonitě stane vždy při výjezdu. Oba kurzy dojedou na A06 přesně v čase mezi 2 jinými kurzy linky 2 (pokud tam už nějaké jsou). Takže celá trasa je pokrytá. Pokud bych měl výjezdy ze 2 vozoven, což mohu udělat v případě linky 18, tak bych měl služební výjezd na Antonín a na Valské nádraží. Odtam pak už sice normálně. Ano, mohl bych to udělat tak, že by to z vozoven nejelo na okraje, ale do sítě, nicméně, pak bych zase vynechal ty okraje. A musel s těmi vozy vyjíždět brzo.
V mých JŘ nic jako sedlo nebude. Osobně to velmi nemám rád, protože mě to nepostihlo jinak, než negativně.
Další problém je v tom, že já sám zatím nemám představu, jak něco takového naprogramovat. Ano, vím, že to je deterministická úloha, ale zatím jsem nenapsal ani prvotní verzi programu. Osobně se tomuhle ani tak nebráním, jen říkám, že to nechci dělat ručně. Mám zatím 24 linek. Časem přibude dalších 80 (asi). A já to ručně prostě dělat nebudu. Ani v Excelu. Chci, aby to za mě dělal program, co tohle zvládá sám. Dám mu data z měření, vytvořím JŘ, a chci, aby mi vyplivnul služební JŘ, kde u časů budou kurzy a výjezdy a zátahy, které pak nakopíruji do BAHNu jako BZP, aby se vozy nastavily. Já to fakt ručně dělat nebudu, nejsem fanoušek otročiny, bilionkrát dělat to samé znova a znova, když prostě můžu nechat stroj, aby to dělal za mě. Jsem prostě asi příliš línej, a proto programuju. Nebaví mě počítat střed mezi 2 časy, pak ten čas přetočit, pak ho zase přetočit, stále přemýšlet, lámat čísla. Ne, díky. Vymyslím algoritmus (dokončeno), naprogramuji ho. A procesor, ať si pak užije.Pan Nikdo: nevytvářením JŘ růčo se trochu (někdy víc, někdy míň) připravuješ o jistou dávku adrenalinu (vyjde to – nevyjde to) 🙂 Samozřejmě každému vyhovuje něco jinýho. Já si třeba nedokážu představit, že bych měl v síti několik set LOG bodů, ze kterých bych ty data exportoval do Excelu. To si radši vytvořím měřící vlak, který bude zastavovat v nastavených zastávkách a podle tohoto zkušebního JŘ pak vytvořím definitivní jízdní řád dané linky (ve výsledku je takových extra jízd několik – pokud se teda jedná o úsek se souběhem více linek).
A to vůbec nemluvím o jednokolejkách; u těch si radši vyhradím jeden simulační den a postupně uvádím vše do provozu s tím, že během té doby se dá spousta věcí ještě doladit a víceméně se dá vyhnout nějakým provozním potížím (něco podobnýho teď mám s uváděním jedné linky – ranní špička je oživena průběžným spojováním a rozpojováním MV tak, aby byl ranní takt zahuštěn na +- 30 minut [a to pouze v jednom směru, viz příloha]).
„Pohotová odpověd je to, na co přijdeme až za 24 hodin.“
(Mark Twain)T_D: No, já se hodně rád připravím o adrenalin jestli to funguje nebo ne. 🙂 Pokud něco napočítám, tak to pak samozřejmě testuji, ale už tak trochu očekávám, že to bude v pohodě.
Nemám tam několik stovek log bodů. Jen okolo 100. Jsou na konečných, SB a na vozovnách (abych věděl přesný čas zátahu). Na zastávkách? Ne. To mě pro účely dání dohromady linek nezajímá. Pro JŘ pak ano, ale to budu dělat jinak.
Měřící vlaky taky používám, ale 240 najednou.
Koukám, že ty děláš rovnou JŘ. Já ne, mám to na několik fází. Naměřit, vypočítat základ, pak korekce (tam jsem se nikdy nedostal). Tam to budu dělat podobně jako ty, abych odstranil souběhy.
Jednokolejné úseky nepoužívám.
Celkově mi přijde, že jsme trochu jinde. Já dělám městský provoz, tady zaznamenávám spíš vlaky. Jasně, tam to funguje jinak.Píšu dokumentaci k mé síti, mám zatím něco přes 9 stránek, bude tam detailní a „rychlo“ verze.
Tak jo, konečně to je hotovo. Dal jsem dohromady upload mé sítě a hlavně nápovědu k tomu všemu.
Link? https://bahn.dopravni.net/topic/sokolov-fiktivni/page/3/#post-5655 🙂Teda, člověk na týden odejde od netu, a tady to zrovna začne žít.
Nulák: Instalovat Winrar na pracovním počítači nechci, ani trávit hodinu pročítáním. Teď už jsem na svým.
Ale nějak nevím, co k tomu říct (abych neopakoval myšlenky ostatních). Prostě si žiješ ve svém vlastním světě. Já to respektuju. Někomu zase může připadat ujetý vytvářet fiktivní historii, nebo co jsem teď dělal já, ve své malé síti jsem u více linek nastavil možnost prázdninového provozu, nastavil jsem tam několik výluk, které se náhodně můžou spustit, a tramvaje pak jedou odklonovou trasou nebo místo nich vyjedou autobusy, je tam i mimořádná náhradní doprava za vynechaný spoj (jen na lince 1).
Ještě k těm fiktivním názvům a fiktivním zemím. Moje čtyřková síť je vlastně celý fiktivní ostrov zhruba o velikosti Lucemburska (pracovně ji někdy nazývám také „malé Lucembursko“, někdy i „malý Benelux“, viz níže, nebo zkráceně „Malux“) s jedním velkým hlavním městem. Výhodu to má v tom, že můžu současně stavět městskou oblast (západní část ostrova) i venkov (východ). Doufám, že ji budu moct co nevidět zveřejnit, zatím aspoň screenshot celé sítě a schéma linek v zatím nedokončeném hlavním městě, jehož název zatím není stanoven, čímž se dostávám i k těm názvům. Přemýšlím o tom, že bych popis sítě udělal v angličtině, a pak by názvy měly být i tomu odpovídající, případně dvojjazyčné, inspirací mi v tom částečně byla i doprava v Beneluxu.
B1: Nesmíš nikdy odcházet. Musíš stále kontrolovat. Nikdy nevíš, co se může stát.
Takže byl problém v tom, že to bylo v archivu? Tak to by mě nenapadlo.
Jasně, je to můj svět. 🙂 Kompletně stvořený mnou.
Zajímalo by mě, jak se dělají tyhle náhodné věci. Ne, že bych to chtěl nějak aplikovat, mám rád řád a pořádek, ale i tak.Ostrov, jo? To tu ještě nebylo.
Koukám na to linkové vedení, nevidím tam jména zastávek, přijde mi to nějaké malé. A proč tam jsou linky 1-4 a pak 40-44?Vezmeme to odzadu. Linky 1-4 jsou tramvaje, linky 41-44 autobusy a linka 40 je noční okružní linka.
Jména zastávek tam nejsou, protože jsem se ještě definitivně nerozhodl, jestli síť bude v češtině nebo v angličtině (nebo snad v němčině), a v souvislosti s tím by se některé zastávky mohly ještě přejmenovat.
Tak samozřejmě i ty náhodné věci mají pořádek (s výjimkou automobilového provozu, který generuje zpoždění autobusů, které je v JŘ také zohledněno, dalo by se říct, že linky 42 a 44 jsou něco jako brněnské linky 25 a 26). Jak jistě víš, na bodech změny parametrů se dá definovat pravděpodobnost změny parametru. Takže například festivalový bus vyjede z (BAHNího) depa, za ním ještě stále v areálu faktické vozovny hned následuje bod změny parametrů, na kterém se s určitou pravděpodobností jeden parametr změní, a podle toho tento bus hned zatáhne zpátky do depa (a jako by se nic nestalo) nebo pojede dál, kde přepne signalizaci. Tento bus se pak jede odstavit na hlavní náměstí – to je jen pro efekt, aby byla zřejmá neprůjezdnost náměstí.
Jak také jistě víš, lze na výhybkách a bodech změn paramaterů nastavit platnost v závislosti na signalizaci. Takže pro linky projíždějící centrem se takto upraví trasy.
Všechno má samozřejmě svůj jízdní řád a svoje pravidla, tolik teda na téma pořádek.
A ještě k velikosti sítě. Je to zatím jen centrum, bude se to rozšiřovat. Na druhou stranu: čím menší město, tím kratší linky a delší intervaly, tím méně vozů na linku, a o to lépe se pak dají tyto „mimořádnosti“ realizovat (a vytvořit k nim dokumentaci a jízdní řády).
Fiktivní země nebo fiktivní ostrov? Taky jsem se dlouho rozhodoval, ale fiktivní země bude mít logicky hranice s jinými fiktivními zeměmi, takže tam bude určitě přeshraniční provoz, a mě nijak neláká mít fiktivní síť, kde by prostě koleje dál nikam nevedly a skončily v podzemním nádraží hned za hranicí. (U reálných sítí je to něco jiného, například i v mé síti Brna budou jezdit mezinárodní vlaky. Až dám tuto fiktivní síť ke stažení, tak si zajisté všimnete, že tam ta podzemní nádraží jsou, ale to je proto, že síť je zatím nedokončená. Až bude celý ostrov zastavěný, tak bude každý vlak začínat ve skutečném nádraží v nějakém městě na ostrově.)
Navíc když si člověk předem nestanoví rozsah sítě, tak to taky může skončit tím, že to bude působit nerealisticky, například vysokorychlostní tratě odnikud nikam apod. Takto mám předem rozvrženo, kde budou větší města, kam budou směřovat důležitější tratě a přepravní proudy, jak budou vypadat vodní toky, kde budou venkovské oblasti atd. Také už mám rozvrženo číselné řady linek podle regionů.
Ještě jedna věc, kterou bych chtěl realizovat a která spojuje předchozí témata. Fotbalová liga. Ano, už jsem zkoušel nastavit, aby se například v sobotu večer náhodně spustila signalizace symbolizující fotbalový zápas a podle toho vyjela posilová doprava. Nicméně teď mám daleko větší plány, které chci realizovat právě díky tomu, že se bude jednat jen o malý ostrov. Fotbalovou ligu budou hrát 4 týmy z největších ostrovních měst, jednotlivá kola budou řešena manipulačním vozidlem, které bude přepínat signalizaci, a tak bude určeno, jestli daný tým hraje doma nebo venku, a podle toho bude vypravena nejen posilová doprava ke stadionu v daném městě, ale také fanouškovské autobusy a speciální vlaky pro fanoušky hostujícího týmu, samozřejmě nebudou chybět týmové autobusy jednotlivých klubů nebo automobilová doprava na stadion. Ale toto je ještě daleká budoucnost, napřed musím postavit ta čtyři města a silnice a tratě mezi nimi 🙂
Tak dlouho nic, jakoby ticho před bouří…
Tak tady je moje rozpracovaná síť ve verzi 4. Rozhodl jsem se nakonec pro ponechání angličtiny. Vlaky jsou rakouské a německé, autobusy standardní z BAHNu, přičemž sou rozlišeny garantované nízkopodlažní spoje, a tramvaje jsou olomoucké, protože po zkouškách se všelijakými tramvajemi se mi zalíbilo, že je můžu rozpojovat, i proto bych doporučoval neměnit vozy, u tramvají jsou také rozlišeny nízkopodlažní garantované kurzy a večer a o víkendu jezdí jen nízkopodlažní tramvaje (pro puntičkáře: tramvaje s alespoň jedním nízkopodlažním vstupem).
Večer a v podvečer, případně o víkendu celý den, se může konat akce na hlavním náměstí, a tramvajové linky tudy projíždějící jsou odkloněny (konání akce řízeno náhodně, o výluce informuje informační panel u hlavního nádraží).
O víkendu může dojít k výluce na linkách 1 a 4, které jsou pak nahrazeny autobusy (o konání výluky je opět rozhodnuto náhodně).
Navíc jasou tam takové vychytávky, že je občas spoj linky 1 od západu mimořádně ukončen na hlavním nádraží a zbytek trasy odjede záložní autobus. Plus různé náhodné generátory zpoždění jako kropicí vůz nebo simulace vypadení fají trolejbusu u hlavního nádraží a tak dále.
Jo, a je taky možnost přepnout mezí běžným (školním) a prázdninovým provozem signalizací „holiday“ (přepínat pouze v rozmezí 00:00-03:00), ten se týká linek 2, 3, 4 a 44.
Krátce přehled: Vlakové linky S1, S3, S5, S10, R1, E1 a I1 (S-Bahn, regionální, expresní a intercity), tramvaje 1-4, trolejbus 21, noční okružní linka 40, městské autobusy 41-46, regionální autobusové linky 101, 102, 111, 141, 161, 171, 191 a 199 (doufám, že jsem na žádnou nezapomněl)
Doufám že se vám bude líbit. S jakýmikoli dotazy a připomínkami se na mě tady můžete samozřejmě obrátit.
Čekal jsem trochu víc reakcí, ale nevadí, i tak na síti pracuju dál, o čemž se trochu více rozepíšu v samostatném vlákně https://bahn.dopravni.net/topic/sit-little-island-bahn-4-00-beta/
- Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Poslední komentáře