- Toto téma obsahuje celkem 309 odpovědí. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel
a poslední změna proběhla před 1 měsícem.
-
Příspěvky
-
Pěkné. Mám jen jeden dotaz: Odkud pochází ty grafiky domů? Třeba něco jako je ten kostel se mi zrovna hodilo.
Jinak mám ještě jednu inspiraci pro názvy ulic či obcí: Podívat se do kalendáře. S dnešním jménem moc nevymyslím, ale ze jmen okolo by mohlo být třeba Mariánské náměstí, Boleslav, Borisov, Jindřišská, tohle zrovna vychází, že jsou všechno i skutečné názvy ulic a obcí, ale dají se vymyslet i další pojmenování podle jmen v kalendáři, když se kouknu na zbytek září, tak třeba Ondřejská, Ondřejov, Bertov, Jaromírov, Matoušská, Matoušov, samozřejmě Václavská, Michalská atd.
Plus všelijaké výrazy přejaté z jiných jazyků, například uvažuju o tom, že východní čtvrť pojmenuji Kelet (maďarsky východ jako světová strana).
Názvy vytvořené z jiných jazyků taky používám. I když maďarštinu zrovna ne… Nevím jak by se do českého prostředí dostal maďarský název. V síti, na které teď pracuju používám němčinu – síť je v tzv. Sudetech. Termín dokončení je však v nedohlednu… buď není čas nebo nálada. Taky používám názvy zapadlých míst, kde jsem byl. Názvy podle křestních jmen dávám taky, ale jen tak nahodile, bez kalendáře.
OK, teď můj dotaz.
Zejména v městském provotu by mě zajímalo, jestli někdo z vás čísluje (nebo obecně označuje) koleje, křížení, zastávky apod., a případně jak.Zastávky čísluju, abych mohl udělat přehledný jízdní řád i v případě, že ještě zastávky nejsou pojmenovány (resp. ulice čísluju, náměstí jsou označena písmeny).
Koleje čísluju jen u železničních stanic a tratí a ve vozovnách, protože s tím jsou obvykle spojeny prvky signalizace, které musí být pojmenovány přehledně. Koleje (resp. jízdní dráhy u autobusů) ve smyčkách obvykle označuju L a P (levá a pravá).
Křížení a výhybky nečísluju. Jednotlivé tratě jsou pak identifikovány ulicemi, resp. křižovatkami ulic (trať v ulici 1 mezi křižovatkou s ulicí 47 a náměstím E).
Naopak u regionálního provozu čísluju města a obce, to je potom základem pro číslování vlakových a autobusových linek (podobně jako v IDS JMK). Pokud bych si chtěl dát tu práci, tak by to bylo i základem pro PSČ a poznávací značky vozidel.
V městském provozu čísluju jen koleje ve vozovně. A pokud ještě nejsou pojmenovány zastávky, tak i ty (nebo je označím km polohou např.: zastávka v km 7,6). Po pojmenování takové zastávky už dále používám jen jméno.
Ulice, křížení atd. nemá podle mne smysl číslovat, nevidím žádné praktické využití.
Na železnici čísluju staniční i traťové koleje (ačkoliv traťovou mám vždy jen první…samé jednokolejky). Stanicím, výhybnám, hláskám atd. dávám písmenné zkratky kvůli návěstdlům, takže např.: HRA-1S je návěstdlo 1S v žst. Hrádek.
Jinak mám úchylku, že pokud vymažu TP nějakého čísla, tak to číslo znova obsadím, aby byla kompletní řada TP apod. Ikdyž to taky nemá praktický smysl, to je jen můj fetiš.Takže koukám, že jsem jediný, kdo má číslo na všechno. Zajímavé.
B1: Přehledné pojmenování prvků je jeden z důvodů, proč mám na všechno číslo. A co když máš trojkolejnou smyčku? 🙂 S jako střední? A co když tam jsou 4 koleje?
Nečísluješ křížení? Ale jak pak označuješ signalizace na kříženích?
Velkých písmen je 26, každé jiné (obviously). Co když budeš mít 2 nebo více náměstí začínajících na stejné písmeno? Co když budeš mít více náměstí (předpokládám více měst)?
Číslování měst je zajímavé, osobně jsem se do tohohle stádia nedostal, asi se inspiruji.
MICHAL90: Zajímavé je označení zastávky podle vzdálenosti. Hned se nabízí otázka…vzdálenosti odkud?
Nemá smysl číslovat křížení? Nevidíš smysl? Tak to bych ti hodně rád představil můj systém. 🙂
To není úchylka, to je správný systém. Obsadit všechny čísla, nenechávat mezery, nenafukovat to zbytečně…to mi přijde správné.Můj systém:
Číslovat vše. Proč? Orientace. Konečné (terminusy) mají čísla stylem T00, T15, apod. Podle čeho jim přiřazuji čísla? Corel (tech. suite X7) mi v tom pomohl. Označil jsem si všechny konečné, Corel mi ukázal střed, tam jsem si dal bod. Pak jsem táhl z toho bodu přímku přímo nahoru. Pak proti směru hodinových ručiček jsem jí rotoval. A podle toho jsem přiřadil čísla. Nejnižší dostaly terminusy metra, T00 až T07, pak terminuy tram trakce, T08 až T35. Tzn. celkem 36 konečných. Čísloval jsem křížení stejným sytylem. Mám Y, A a X křížení. Y…jak tvar písmena napovídá, je jednoduchý „rozjezd“. A je „fullhouse“ (odkudkoliv kamkoliv) 3-křížení, X je fullhouse 4-křížení. Non-fullhouse jsem zatím neměl, pevně věřím tomu, že až na krajní případy by mělo možné jet odkudkoliv kamkoliv (například moje křížení X1 je postavené fullhouse, ale jedna větev není běžně využívaná. nicméně, našla využití pro výjezd jedné linky). Y mám nejvíc, A je poměrně dost, a X mám jen 3.
Koleje…to je trochu jiný příběh. Obecně platí zeshora dolů a zleva doprava, ale po oblastech. Koleje mají překvapivě K jako písmeno před číslem. Pak 2 čísla, koleje metra nejdřív, pak koleje pro tram. Mám K00 až K93, každá kolej je definovaná jako úsek mezi kříženími (vyjma křížení vozoven (pokud se na nich nemění linky (což se zatím nestalo))). Nabízí se, co budu dělat, až dojdou čísla (metro a tram trakci mám dokončenou, ale i tak). Budu nejspíš muset přidat číslo (což se mi nechce, protože to bude hodně práce (Corel).
Zastávky, to je taky trochu jiný příběh. Zastávky mají Z jako své písmeno, a pak číslo koleje, pomlčka a pořadové číslo zastávky na koleji. Není pevně definovaný směr odkud kam, protože koleje jsou různě orientované, tak jsem to dělal alespoň se snahou od levého horního do pravého dolního roku, ale občas i naopak, nejnižší čísla dostávaly zastávky blíž k centru, vyšší dál, směrem na terminus. Takže mám například zastávky Z46-00, Z46-01, Z46-02. Něco podobného jsem vlastně naznačil v jednom ze svých minulých příspěvků. Z toho jde vidět, že to je kolej 46. Užitečné pro orientaci.
Čísla křížení jsou nutná pro označení signalizace a pro označení setkávacích bodů, když linka vyjíždí na trasu. Spešl jsou křížení u vozoven, tam jsou podle jména vozovny, například AVS je Ačkové křížení u vozovny Sokolov.
„Schéma“ linky 0 (reálný příklad) tedy vypadá takto: T15, K38, Y11, K36, A09, K32, A07, K27, A06, K31, A04, K40, A02, K43, A03, K63, A19, K62, A18, K61, A17, K60, Y29, K59, T30.
Ano, je to pracné. Udělat změnu je velmi pracné. Ale má to obrovské výhody. Vše je označené, takže se na to mohu odkazovat, lepší orientace…
Teď by mě zajímalo, co na tohle říkáte. 🙂Svatá prostoto ! To už je fakt maso 😀 Byl by třeba nějaký screen, abych si to dokázal představit? Takhle z hlavy je to trochu oříšek.
Pojmenované mám pouze taktovací body (a to ještě ne všechny – dost jich má ještě původní označení TP_xyz). Definitivní pojmenování taktovacích bodů plánuju až před nějakým vydáním beta verze, dřív ne. Ještě mám pojmenovány některé signalizace (např. mezistaniční úsek Karlovy Vary-Černovice – Domina má celkem 11 oddílu – „nahoru“ je jméno signalizace ve tvaru KV_Domina_4, „dolů“ Domina_KV_4). A když se mi nechce vypisovat úsek + číslo, tak nechám číslo přidělené BAHNem.
„Pohotová odpověd je to, na co přijdeme až za 24 hodin.“
(Mark Twain)Předem se omlouvám za délku příspěvku.
T_D: Já si to musel nejdřív přeložit….
B1: nejprve si vysvětleme pojmy…
To co označuješ jako „křížení“ je podle mě Křižovatka (u železnice by to byla Odbočka), křížení jako takové by bylo pouhé X-ko byz možnosti přejíždět z jedné tratě na druhou.
To co označuješ jako „kolej“ je podle mě (pokud jsem dobře pochopil, že tím myslíš úsek tratě mezi Křižovatkama) je Trať (nebo Širá trať, ta je totiž definována jako úsek mezi dvěma dopravnami-např.: Stanicemi, Odbočkami aj.). Každá trať má určený Začátek a Konec.
Kdežto Koleje jako takové rozlišujeme staniční a traťové (u dvojkolejky: první a druhou traťovou; u tříkolejky: první, nultou a druhou traťovou; u čtyřkolejky: třetí, první, druhou a čtvrtou traťovou; atd.) V tomto pořadí jsou koleje uspořádány, pokud se díváme od Začátku trati směrem ke Konci trati.Tím je vyřešen problém číslo jedna (pro zastánce číslování od nuly je to problém číslo nula)…. Nepojmenovaná zastávka je označena svoji kilometrickou polohou v rámci tratě, na které se nachází. Ovšem pozor! Bežně se stává, že Začátek trati není v km 0.0, ale například v km 98.750 (pro šťouraly takto je definován Začátek tratě 105A ŽSR Košice-Kraľovany).
Problém č. 2: Smysl číslování křižovatek v tram. / MHD provozu opravdu nevidím. Semaforky na křižovatkách, mám pod jednou společnou sadou signalizací pro celou síť a v podstatě jsou stejně jen „na parádu“.
K dalším číslovacím problémům: Číslování jakýchkoliv prvků v síti podle „něčeho“ je pro mne naprostá ztráta času. Nikdy si nebudu pamatovat, že v nějaké smyčce 27 mám taktovací bod 493. Čísla si nepamatuju a pamatovat nebudu. Mnohem lépe si člověk pamatuje názvy, proto si pamatuju, že mám smyčku „U tiskárny“ a protože jsem tu smyčku stavěl, tak vím kde v síti je.
Stejně tak nebudu číslovat křižovatky, ulice, náměstí, mosty a kdoví co ještě. Prostě vím, že tramvaj 6 jede ze smyčky „U tiskárny“, přes „Nám. Republiky“, „Mírovou ulici“, „Alejní ulici“ do smyčky „Sídliště Jih“. Kdybych si to náhodou nepamatoval, mám plánek MHD.
Pokud bych čísloval tratě (při větším úletu smyčky a pod.) v rámci MHD, tak bych to nebral proti směru hodinových ručiček…. co když při té rotaci přímky narazím na dva číslahodné body v jeden okamžik? Který pak bude mít nižší číslo? Ale čísloval bych nejnižším číslem trať, která byla v historii (nějaké fiktivní) MHD postavená jako první. Některá čísla by mohla být vynechaná jako za tratě již zrušené apod.Jsem rád, že se nám tu rozjela taková diskuze. 🙂 Pokusím se odpovědět na vše, v rámci přehlednosti budu citovat, takže se obávám, že můj příspěvek bude…prostě dlouhý.
T_D (a vlastně i ostatní): Ano, je to masakr. Teda…pro mě není, ale chápu, jak se to tak někomu může jevit. Screeny? Rozhodně! Musel jsem je ale hodit do raru, protože jich bylo trochu víc.
Začněme abecedně. BAHN 0 je screen křížení X0. Co zde vidíme, jsou 4 zastávky okolo toho monstra a pak samozřejmě samotná X0. Je zde hodně signalizací, protože celé křížení a všechny ostatní v mé síti, jsou dělané požadavkovým stylem, kdy každý směr má priority a podle toho je dělaná signalizace. Pokud se na to podívám, tak vám samozřejmě neřeknu, čemu jsem dal nejvyšší prioritu, ale zpravidla jí dostává směr, co má největší provoz. Všechny prvky signalizací mají na začátku v názvu X0. Je asi zřejmé proč. Pak následuje prostě jen pořadové číslo, které je přiděleno v podstatě náhodně (podle toho, jak jsem to dělal, a pak P pro pozitivní kontakt, N pro negativní a S pro signalizaci. Občas je za tím ještě číslo, protože občas těch kontaktů nebo signalizací bylo prostě víc. Můžete si také všimnout, že se to tam šíleně větví. Je to dělané tzv. komprimovaným bufferovaným stylem: nutné minimum „bufferových“ kolejí, kde prostě nějaká šalina může stát, již za vyhýbkou, aby neblokovala jinou linku. Design je tedy s maximální propustností jako hlavní prioritou. Pak kupa rychlostníků, ty jsou ale nudné. Vlastně ani nevím, jaká je taková obvyklá rychlost přes vyhýbky ale v SOkolově to je standardně 20, rychlostníky ve směru z křížení obvykle reagují na konec vlaku.7
BAHN 1 sreen je jen křížení A07. Opět stejný styl jako bylo popsáno pro X0, akorát jednodušší. Nicméně, můžete si všimnout, že tam je hafo linek.
BAHN 2: tohle je, prosím, moje noční můra. A17 a A18, šílenost. Je to unikátní v tom, že tu jsou 2 Ačkové křížení na malém prostoru a mezi nimi je poměrně důležitá zastávka, přestup na metro a mezi šalinama, v budoucnu možná i knečná polookružní linky trolejbusů 22, jejíž nízké číslo napovídá vysokou důležitost (a délku okolo 20 m (můj fiktivní trolejbus) a interval 5 minut). Tady jsem trochu na BAHN nadával, protože jsem chtěl, aby mi umožnil nastavit zastávku tak, že nebude na určitý počet vlaků, ale na určitou délku. Jednou se tam vejde jen 60 m dlouhý vůz linky 5 a krátká 14, někdy jindy zase 11, 12 a 18 za sebe, zcela v pohodě. Nicméně, na tomhle si lze všimnout, že to je setkávací bod pro linky 11 (A18) a 17 (A17) Obě linky vyjíždí z vozovny po jisté trase na tyhle křížení a tam se pak rozjedou na svou trasu. Jsou tam tedy BZP, co mění 11V na 11 (např.) a pak tam mám i log body. Btw: název zastávky radiální je podle stylu vývodů elektronických součástek (R a C zejména), o zastávku dál je pak ještě Axiální.
BAHN 3 je prostě jen zastávka Revoluční. Velký provoz, horní skupina ypsilonek je používaná a nastavená tak, abych nemusel používat tu spodní, která tam je, protože…ani nevím. Historické důvody? Dřív linky jezdily jinak. Opět hafo prvků signalizace, co jsou nazvané podle toho, jaké Y zajišťují. V pozdemí je pak zastávka 2 linek metra.
BAHN 4 je pak „nácestná konečná“, které ze srdce nenávidím (zejména kvůli tomu, že jsem svého času bydlel v Lískovci, a část spojů linky 6 končila na Švermové, což mě nebetyčně s*alo. Teď to je stále stejně, ale já jsem už jinde, díky bohu). Tady ale končí celá linka 17. Konečná má samozřejmě své číslo, stejně tak jako křížení, protože technicky vzato to je stále Y. Jen decentralizované. Ale signalizace tady prostě být musí, tady je časově závislá a dává přednost lince 17, protože mít zpoždění ještě než to vyjede na trasu, to fakt ne. Lze si i všimnout toho, jak označuji TB. T31 je prostě jen číslo konečné, ○ je jako smyčka. Kolečko…smyčka, vypadá to podobně. A pak → je jen odjezdy, šipka ukazující od T31 symbolizuje odjezd. Tady to platí jako klasická zastávka pro ostatní linky.
BAHN 5 je jen Y29, nic nějak extra zajímavé. Leda tak to, že nahoru jezdí linky 0 a 19, což jsou linky s nejnižším a nejvyšším číslem pro tram trakci. Což není náhoda. 🙂 Opět bufferované, ohlídané. Ano, i tady byly kolize. Fakt jsem tomu nevěřil, protože jaká je šance…
BAHN 6 je AVV0, což je křížení u vozovny Valy, která má 2 výjezdy, něco jako Medlánencká vozovna v Brně (odtud je i inspirace, btw). Je tam pak ještě AVV1. Žádné z „vozovňáckých“ křížení není bufferované, protože…proč? Skoro pořád to jezdí jen v jednom směru, a o zbytek se postará signalizace. Šaliny, co vyjíždí, mají přednost, protože je důležité, aby se dostaly na svou destinaci na čas. Na tomhle křížení mají setkávací bod 3 linky, jsou tu opět log body a kousek dál BZPčka. Do vysvětlování pojmenování log bodů se pouštět nebudu, to taky bylo zajímavé. Směr šipky není náhodný.
BAHN 7 je smyčka na Tisové, je tu komplet vybavení, kolej pro linku 8 a pak V1, což znamená vozovny úrovně 1, což je pro tram trakci. Nechtělo se mi je tam vypisovat, tak jsem je souhrně označil takhle. Metro má V0, i když tam je jen vozovna Antonín. Trolejbusy pak budou mít V2 a elektrobusy a busy V3. Jestli budu nějaké vozovny míchat, tak to ještě nevím. Nemám ani návrh linek pro ty trakce. 😀
BAHN 8 je jedna z největších smyček, a sice na Vítězné. Původně tam doopravdy jezdily 3 linky (mám jedno pravidlo: každá linka má dedikovanou kolej na smyčce. Žádné sdílení), ale teď už ne.
BAHN 9 je smyčka na Staré Ovčárně, kterou si stále pletu se Starou Osadou (ale kdo by taky ne). Opět klasická smyčka. A ano, T26→ má v sobě spojený JŘ pro obě linky. Teď mě vlastně napadá, že někoho může mást to, že každá linka má vlastně 2 taktovací body. Je to proto, že odjezd ze stání na smyčce je o 30 až 60 vteřin (záleží na to kde) posunut. Tzn. vyjede to o něco dřív ze smyčky, pak to počká do času na zastávce, a pak to jede. Systém, co se mi velmi osvědčil a vřele doporučuji.
To je vše k BAHN screenům. V síti, jak jste si mohli všimnout, se nevyskytují číselné označení zastávek nebo kolejí. Proč? Není potřeba, bylo by to šíleně pracné a zbytečné. Jsou tam ale číselné označení křížení a terminusů. Ty mám i ve správci pozic kurzoru, který používám poměrně často. Pokud jsem někde v síti a mám zoom 4, a chci se dostat o bůh ví jak daleko jinam, tak si to prostě najdu tam. Je to kvůli pohodlí. Mám tam všechny křížení, vozovny, jejcih BZPčka, konečné, některé důležité zastávky…
Screen Excel 0 odpovídá na otázku, proč jsem se teda obtěžoval s číslováním kolejí a zastávek. Tady je výřez z mé evidence. Každá zastávka má svou trakci, jakési IDčko, které je bezpředmětné, pak na jaké koleji je, pak číslo zastávky na té koleji, což spolu dá dohromady označení zastávky, pak samozřejmě název a pak samozřejmě, co všechno tam jezdí. Nahoře si můžete všimnout, že Halasova má jakési {C2} za tím. C2 označuje kategorii (písmeno K bylo zabrané, tak jsem šáhl po anglické verzi toho slova). Znamená to, že to je jedna z těch větších zastávek, která je v BAHNu nastavená takto: 25s:5,26s:10,27s:10,28s:10,29s:10,30s:10,31s:10,32s:10,33s:10,34s:10,35s:5 . Jistě poznáváte pravděpodobnostní seznam pro dobu čekání. Já zase poznávám mou noční můru, kvůli tomu, že tohle rozhazuje statistiku v měření. Pro zajímavost, další kategorie jsou C1 a C0, čím nižší číslo, tím důležitější zastávka.
Excel 1 je jen seznam všech konečných. Mám zatím hotové jen tyhle trakce, trolejbusová by snad mohla být…alespoň navržena do konce roku. 😀 Ne, nemám představu, jak to budu řešit. Jak udělat nějaké souběžné trasy s kolejema, jak tam pak dělat křížení, signralizace… Co líp, nemám tušení, kudy to vést.
Excel 2 je kompletní seznam zastávek pro linku 0. Tohle je nejbližší nějakému JŘ, co mám. Takže nic moc. 😀 Je to linka 0 pro oba směry To „(S)“ u T15 znamená jen to, že to tam vyjíždí služebně. Většina je vcelku jasný, pak tam jsou ale sloupce pro měření. ∆t znamená rozdíl časů mezi zastávkami, tzn. cestovní čas, to samé pro ∆l, což je vzdálenost. Pak vedle jsou absolutní hodnoty. Distanční měření mám hotové, to bylo v pohodě, to časové bude horší. Můžete si všimnout, že trasa linky 0 je dlouhá 24,8 km. A to ta linka jezdí jen městem, východ ↔ západ. Jak říkám, můj fiktivní Sokolov je o velikosti Prahy. Mezi zastávkami Pod hřbitovem A Heyrovského je jen dlouhý kopec, lesy, park. Inspirace z reality.
Excel 3 jsou výjezdové trasy jednotlivých linek. Velmi důležité pro mě. Jak si můžete všimnout, hodně linek se rozjíždí u vozovny, takže žádné „jalové km“. „(S)“ opět značí služební výjezd a zátah na tu konečnou. Každá linka je komplet hostovaná v jedné vozovně a má svou množinu vozů (pro přehlednost a zjednodušení algoritmů, co musím programovat). SB je setkávací bod, T0 je terminus s nižším číslem, T1 pak ten s vyšším. Tady je jeden z důvodů, proč vše má své číslo.
PDF 0 je ukázka části mého „služebního“ PDFka, kde jsou načmárané výjezdové trasy do mapy kolejí. Neobtěžoval jsem se s nějakou úpravou, není to nutné. Je to sice nepřehledné, ale není to potřeba tak moc. tady na mapě vidíte čísla kolejí, zastávky tu jdou ale normálně, s názvy. Je to dělané v Corelu a přepisovat tam všechno by bylo bolestivé.
PDF 1 je jen čistá mapa kolejí. Centrum města.
PDF 2 je ukázka z mého schématu, kde jsou čísla křížení. Jinak je to stejné, jako schéma, co by bylo veřejné.
A to je vše ze screenů. Ano, uznávám, čísla kolejí a zastávek tam zatím moc nejsou. To proto, že to budu potřebovat, jak budu dělat jednotlivé JŘ pro linky a zastávky. Teď zatím ne. Budu to taky potřebovat do svého programu, který snad kompletně nahradí Excel ve správě dat k síti.T_D: Osobně pojmenovávám všechny prvky rovnou, aby v tom nebyl chaos.
MICHAL90: To pro B1 je spíš pro mě, ne? 🙂
Moje názvosloví je prostě jiné. Uznávám, nejsem šotouš, vše jsem si dělal vlastně sám. Trať jsem pro název použt nemoh, protože T bylo již pro terminus. Ale jinak jo, chápeš to správně.
Jinak doufám, že jsem na screenech dostatečně objasnil důležitost číslování všeho. Alespoň já ve svých sítítch to potřebuju, bez toho bych to nedal. Je pravda, že si pamatuji názvy, ale v BAHNu ve správci pozic kurzoru i v Excelu mám číslo i název. Někde je ale vhodné použít jen číslo, ať se s tím nemusím vypisovat.Dlouhý text si nechám na deštivé zimní večery, ale zareaguju na jednu poznámku. „Číslování“ písmeny nemá souvislost s názvem náměstí, obvykle je takto opísmenkuju ještě před tím, než je pojmenuju. Takže třeba náměstí A pak bude Radniční náměstí. Když písmena dojdou, tak se pokračuje AA, AB, AC atd. (předpokládám, že princip je zřejmý). V podstatě se jedná o šestadvacítkovou soustavu s trochu specifickými znaky.
T_D a Michal90: Souhlas. Akorát někdy místo názvů používám zkratky.
Jinak když už Nula nakousl dvě zastávky se stejným počátečním písmenem, tak někde mám skript, do kterého nalijete názvy zastávek nebo měst, a on vyplivne dvoupísmenný kód tak, aby každý kód byl unikátní. (V případě velkého množství slov třípísmenný kód.)
Na co je to dobré? Asi jen na to, že když nechcete do názvů signalizací psát „horni_lhota-usti_nad_labem-kolej_1“, tak napíšete „HL-UL-k_1“, pokud máte hodně velkou síť, tak se názvy začnou podobat, a pak jsou unikátní kódy praktické, jiná stanice s názvem Horní Lhota bude mít kód třeba HX nebo HH nebo HR nebo prostě něco, co ten program vygeneruje, co ještě nebude obsazené. V podstatě je to generátor espézetek.
B1: Ten tzv. generátor espezetek může být zajímavý. Avšak já dávám písmenné zkratky jen dopravnám (železničním stanicím, hradlům, hláskám, odbočkám a výhybnám), tam je to třeba kvůli návěstidlům, např. HL-1S bude návěstidlo 1S v Horní Lhotě. Zastávky zkratky nemají, ani MHD zkratky nemá. Takže pro stanice si je dokážu vymyslet sám, většonou to jsou první dvě písmena. Z principu železnice nemůže míst dvě dopravny stejného názvu (pokud jsou obce stejného názvu např. Horní Lhota, tak na železnici by se jmenovaly např. Horní Lhota v Čechách a Horní Lhota u Brna…. nebo nějak jinak by byly prostě už v názvu rozlišeny).
Pan Nikdo:
1. Tramavojé výhybky. V Ostravě je rychlost omezena tuším na:
a) proti hrotům přímo 15 km/h
b) proti hrotům do odbočky 10 km/h
c) po hrotech přímo 20 km/h
d) po hrotech z odbočky 15 km/h
Jestli se zejména ta „desítka“ dodržuje nechci posuzovat.2. Tzv. bufferovaná křižovatka /jak já nenávidím cizojazyčné názvy/.
U tramvajové dopravy v ČS poměrně vzácné, v Ostravě pouze 2 a to ještě jedna z nich je pro cestující spíše komplikací, obyčejná křižovatka by byla lepší (nucený přechod mezi nástupišti podchodem). U simiční dopravy uznávám oprávněnost takového řešení, avšak vytvořil bych několik (třeba 4) univeráních řešení a ty rozsekal po celé mapě. Vytvářet každou křižovatky na novo…pro mě nikdy.3. Konečná – Terminus /opět bych se zmínil o nenávisti k cizím jazykům/.
Konečná mohla být klidně K-áčko a pak by T-éčko bylo volné pro trať…
Nebo jsou i jiné české názvy pro konečnou S.. Smyčka nebo O.. Obratiště.
S tím souvisí bod 4…4. Názvosloví.
Můj názor: Proč vymýšlet vymyšlené…. Navíc pokud se zajímám o dopravu (dá se předpokládat u člověka, který se zabývá BAHNem), tak mám nějaké znalosti o dopravě.
Navíc myslím, že je nás tu víc dopravních zaměstnanců, kteří máme názvosloví a předpisy prostě vžité.
Ale dobře beru to, že si chceš udělat všecko po svojem.
Jen se pak nesmíš divit, že pro ostatní lidi (zvyk na zavedené názvy) je problém si vůbec představit, co v textu myslíš, když kolej není kolej, ale trať…5. Správce pozic kurzoru.
Nikdy jsem nepoužil. Ha ha. Řešení?
a) Změnit měřítko mapy a doklikat se na požadované místo není až tak problém, navíc mám dobrou znalost vlastního výtvoru, takže navigace není problém.
b) Použiju funkci CTRL+F zadám požadovaný název (stačí začáteční písmena) a enter. BAHN vyhledá kde v mapě se text nachází a přesune mě tam.6. Jedna linka = jedna vozovna.
V reálu běžne vypravuje na stejou linku více vozoven, zvlášť pokud je to dopravně výhodné.
Ubude strojních kilometrů, vozidla se rychleji dostanou na konečnou nebo místo začátku jízdy s cestujícími, pokud není toto na konečné.
Takže u mě taky vypravuju i z více vozoven pokud je to výhodné, stejně používám i přejezdy mezi linkami pokud to prospěje dopravě. Jen pak musíš více přemýšlet, ale bez toho by to byla tupá otročina.7. Hodně věcí, na které máš tabulku, schéma, program atd. dělám z hlavy. Mám s bídou linkové schéma, většinou jen mapu s tratěmi bez linek a TJŘ. Průběžně opravovat a vylepšovat tolik dalších věcí by se mi nechtělo, proto z hlavy. Na jednu stranu oceňuju, že si s tím dáš práci. Na druhou mi by se to dělat nechtělo, musí zabrat hodně času vytvářet tyhle věci. To neber, prosím, jako kritiku, ale jako můj názor. Pokud ti to při práci pomáhá, tak je to v pořádku.
B1: Je to hodně dlouhý, já vím. Ale tak během půl hodinky by mělo být hotovo. 🙂
Jasně, takže to v podstatě čísluješ pomocí písmen. Takže de facto ten stejný systém, jen jiná soustava.
OK, ty to řešíš skriptem, který vyplivne písmenné zkratky, já zase prostým číslováním. Oba systémy fungují.MICHAL90: (1) Aha, takže ta rychlost je ještě závislá na směru. No, tak tohle nastavovat, to by bylo hodně otravné. Nebo spíš předělávat stávající, protože to je to, co bych musel dělat. O dodržování 10 km/h úspěšně pochybuji. 😀
(2) Ty nemáš rád cizojazyčné názvy, můj mozek zase napůl pracuje v angličtině. Já nemám rád číslování od 1 a používání lomítek místo závorek. Myslím, že v dnešní době relativně výkonných počítačů a věcí jako UTF-8 není problém používat všelijaké různé znaky. Pamatuju si, že doma v Sokolově jsme měli starý psací stroj. Tam závorky nebyly a to mi strašně vadilo. Používal jsem lomítka, jako ty. Ale jsem rád, že mohu používat ten správný symbol.
Ano, vím, tohle je u nás vzácné. U nás křižovatky mají taky jiný systém signalizace. Obvykle, pokud dobře vím, slepý časový. Pokud bych takový systém používal (což se nikdy nestane), tak stačí jednoduché křížení. U silniční dopravy jsou pruhy pro směry nutnost, jen například v Sokolově tohle ještě neobjevili (alespoň co jsem tam před 2,5 lety byl naposled), možná i proto. Prostě si kompenzuji to, jak mi vadilo, že to město je malé tím, že vytvořím systém „snů“.
A ano, já doopravdy musel vytvářet každé křížení jako nové. Kdysi dávno, když jsem to stavěl. Pak jsem to stejně ještě několikrát předělával. Ale každé křížení je unikát, z hlediska stavby, signalizace, ale i těch rychlostníků. Je to dělané „na míru“ linkám, velikosti a tak dále.
(3) Ano, terminus. Množné číslo terminae. Nebo místo linky je linea. Množné číslo lineae. 🙂 Ano, napadlo mě to obrátit, ale problém je, že bych to musel předělávat v Corelu, ručně, asi tak na bilionu místech. Ne, děkuji.
(4) Proč mít všechno vymyšlené? Protože mám fantazii a vlastní hlavu. Nenásleduji dav. Tvoje předpoklady jsou navíc mylné. Nemám tak šílené znalosti. Vlastně bych řekl, že nemám nikterak velké. Já to názvosloví, předpisy apod., co máte vy vžité, ani neznám. Mám ale vlastní normu na vše. Sám jsem si to vymyslel, jak jsem síť dával dohromady.
Já se nedivím, že mi někdo nerozumí, neboj.
(5) Bez správce kurzoru jsem to dělal přesně jako ty. Nahoru, zaměřit nové místo a pak zase dolů. Ale zmáčknout F2, kliknout a dát enter je pro mě jednodušší. Pokud na nějaké síti pracuju, tak se takhle obvykle pohybuji často a v jistém „směru“ (například po konečných), takže dělat to takhle je rychlejší. Ale to je jedno, každý ať si to dělá, jak chce.
(6) Ano, vím. Uvažoval jsem o podobném systému, ale vzhledem k tomu, že tohle všechno stojí na tom, že musím naprogramovat program, co výjezdy, zátahy a KJŘ bude počítat za mě, který nemám, tak zatím ne. Až budu mít základní algoritmus, budu moct dodělat další. Služební výjezdy a zátahy jsou jen tam, kde je to od vozovny na konečnou blízko. Pokud je to daleko a pokud je to částečně mimo trasu, jede se s cestujícími, kteří jistě ocení i to, že ty spoje jsou regulérně v JŘ s patřičnou poznámkou.
Co se týče přejezdů mezi linkami, tak to se mně osobně moc nelíbí. Navíc, vzhledem k tomu, jak bude provoz postavený, myslím, že tu pro to ani nebude prostor. Ale zase je pravdou, že některé spoje, co jezdí na jedné lince v pracovní týden, budou jezdit o víkendu na jiné. Nebo ty, co jezdí v pracovní dny na jedné lince, mohou v noci jezdit na jedné z nočních.
(7) Já nemám paměť. V podstatě vůbec. Navíc chci vidět, co vytvářím, abych to mohl upravovat.
Ano, udržovat to je osina v zadku. Proto chci vytvořit program, který bude fungovat jako takový správce všech těch dat a umožňovat mi nějaké hromadní importy, změny apod. A ano, máš pravdu, zabírá to skutečně hodně času. Jenže díky tomu si nemusím nic pamatovat. Pokud se po roce k síti vrátím, mám i v Excelu poznačený pokrok. Co mám, co ne. Teď například vím, že mám data z měření, statistická analýza je díky poslední generaci Excelového sešitu taky hotová, odchylky jsou děsivý, ale už vím proč a vlastně to dává smysl, takže teď bych teoreticky měl počítat JŘ. JENŽE!!! Tohle chci dělat paralelně s programováním nástroje, co to bude dělat za mě. A…mně se prostě nechce. 😀 Ne, fakt, to je důvod, proč to stojí. Pak teda taky stěhování, hledání práce, a podobné blbosti z reálného života, které jen zdržují. 😀
(„8“) Chtěl bych sem zase dát ke stažení vše, co doposud mám ke své síti, takže se tu objeví ještě jeden příspěvek (nebo editace tohohle), kde bude odkaz na stažení. Tam budou doopravdy všechny věci, takže se kdokoliv pak může podívat, jak to v mém systému funguje.Pan Nikdo:
K bodu 4: Chápu všecko po svém. Ale, už teď udržuju v hlavě dvě sady předpisu z práce, tak k tomu nebudu přidávat třetí pro BAHN. To už je dost šílené.
Ale zas když už děláš všecko po svojem, proč to nedotáhnout do absurdna – vymyslet fiktovní stát, kde je to fiktivní město, celou síť mít ve fiktovním jazyku atd…K bodu 7: Vracel jsem se k síti po 2,5 roku. Jediný podklad TJŘ se všemi spoji. Trochu průzkum bojem, ale jinak bez problému. Ale je fakt, že každý má jinou hlavu. Já s tímto problém nemám naštěstí, pokud něco vytvořím, tak si to pamatuju.
No a k „osmičce“: Prosím i návod, vysvětlení značek, zkratek a podobně. Jinak se v tom asi ztratíme všichni…… V mojich poznámkách se taky asi vyznám jen já, takže tak.
P. S. Psací stroje miluju, počítač nenávidím. Ha.
Michal90: Jasný, pokud to máš takhle, tak to je o něčem jiném. Ale já jsem se s dopravou v reálném světě nesetkal jinak, jako cestující.
Fiktivní stát, jazyk apod, to tu už málem bylo. V začátcích. Isteria, s hlavním městem Logos, 4× větší, jak Praha. Nakonec jsem od toho pustil,protože to bylo příliš velké na to, co jsem tenkrát mohl zvládnout. S tím, jak to dělám teď, bych měl být vcelku v pohodě, ale já nejdřív potřebuji zadostiučinění ve formě fiktivního Sokolova. Přemýšlel jsem taky o Brnu, mám několik návrhů, jak vylepšit zdejší tram síť.
To se máš, já, když se k něčemu vracím, tak nemám tušení. Takže jsem si jednou navykl dělat si poznámky, komentáře apod. Zejména do zdrojáku. Pokaždé jsem si vděčný.
Nějaký read me tam bude. 🙂
K psacím strojům mám neutrální postoj, počítače miluju. 🙂Opět zareaguju jen na něco. To, že jsou příspěvky dlouhé, mi ani nevadí, jsem v práci, takže čas mám. Nicméně právě proto, že jsem v práci, nechci na služební počítač stahovat nějaký archiv. Jenže dokud si ty screenshoty neprohlédnu, nemůžu reagovat.
- Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Poslední komentáře