Všeobecná diskuse o sítích

B1: Aha, takhle to funguje. Díky za vysvětlení, neměl jsem vůbec představu. A samozřejmě to funguje zcela jinak, než by mi přišlo intuitivní, ale teď alespoň chápu.
BAHN si teda na každém TB drží u odjezdů i bool, jestli odjezd byl odjet. A sčítá false.
Teď se na nastavení TB dívám ve své síti a už vím. Tohle je něco, co jsem vždycky ignoroval.
BAHN a sekundy: jo, jsou všude, jen u času výjezdu si je nemohu nastavit. A hádej, kde bych je zrovna potřeboval…
K Brnu: Přijde mi, že si tu s tím nikdo nedělá těžkou hlavu. Nenavazující spoje, přestupy, co ti jen ujíždějí před nosem… Však proč ne, že jo. To, co se na některých linkách děje, to by snad už mělo být trestný. A ono by to jistě šlo celkově vyřešit lépe, stačí použít trochu matematiky.
Ta tvoje poznámka mi vynutila otázku, proč to vlastně je 44 a 84? Ty čísla jsou daleko od sebe a nejsou ani ze začátku soustavy pro busy…
Pro všechny: Což mi tak nějak připomíná další téma: číslování linek.
Mám zatím jedinou síť, kde se něco děje, jsou tam 4 trakce. Metro, tram, trol, (e)bus. Trakce píšu vždy v tomhle pořadí, protože tohle pořadí reflektuje jejich důležitost a počet přepravených cestujících. Metro má linky označené písmenky, zhruba podle důležitosti linky, ale vzhledem k tomu, že to je metro a jsou tam jen 4 linky, tak jsou všechny důležité, snad jen Dčko ne tak, jako A, B nebo C. Každá následující trakce má pak přiřazený segment čísel. Tram je 0 až 19 (takže 20 linek, a hned vidíme důležitost číslování od 0 (zabral jsem 0. a 1. dekádu, je to pěkně zarovnané)), kde mi to vyšlo vcelku dobře. Víc linek bych tam dával jen těžko a škrtat nějakou by taky bylo problematické. Pro trol mám 20 až 49, ale vzhledem k tomu, že nemám ani základní mapu tratí, tak zatím nevím, jak přesně to dopadne. Mám pro tu trakci ale velké plány. A nakonec (e)bus, 50 až 99. Tímhle si jsem jistý nejméně, samozřejmě taky nemám síť, ale pokud budu obsluhovat i nějaké oblasti mimo město, linek může být podstatně více. (E)bus proto, že to je trakce pro busy a elektrobusy v jednom.
V každém segmentu nejnižší čísla patří nejdůležitějším linkám. Je to spíš takové obecné pravidlo, netvrdil bych, že 0 je důležitější než 1, ale tvrdil bych, že 0. dekáda je důležitější než 1. Linky 0 až 5 mají noční provoz, spolu s linkami 6 až 9 přes den jezdí po 5 minutách. Linky 10 až 19 mají 10 minutový interval. Jezdí na nějakou konečnou ve dovjicích nebo v kombinaci s důležitější linkou.
To stejné bude v trol trakci. Začínám okružními linkami, kterých tam je rovnou 5, na různých úrovních, 23 bude jen taková polookružní, ale u všech bude interval 5 minut. Budou následovat nějaké méně důležité linky, i když možná paradoxně, ty mohou dostat noční část, pokud si je naplánuju nějak vhodně. Přece jen, okružní nejsou v noci tak potřeba, přes den ale jo.
A co vy, nějaký podobný systém číslování?

Takže v podstatě historické důvody. OK, OK. To chápu.
Asi jsem příliš pro změnu, co je sice bolestivá, ale tohle je něco, co bych změnil. Prostě 40A, 40B. Je to asi nejdůležitější busová linka. Stávající 40, na druhou stranu? Jsem v Brně spoustu let. V životě jsem jí nejel. A že jsem jezdil na zajímavá místa. Okružky? Není měsíce, kdy bych je nepoužil. Jasně, beru to podle sebe, ale! Jsou to okružky. Ze své podstaty jezdí na spoustě místech, spojují je. To je vcelku důležitá role.

Uf, dva dny tu člověk není a jak se to tu rozjelo. Nicméně Brno nemám nastudované, tak odpovím jen na ty ostatní věci.

Pan Nikdo 0. (29. května):
Snesitelné množství poznámek v JŘ samozřejmě ano, taky se bez nich neobejdu. Ale stav, kdy v JŘ je za každým odjezdem nějaké písmenko (nejlépe i dvě nebo tři), tak ten mě celkem irituje. Větší množství zkrácených spojů bych tedy řešil linkou „zkrácených spojů“ než poznámkami.

Asi se mi ještě nepřihodila chyba vzniklá z malého počtu měření. Takže mě nenapadlo to řešit. Po „sestavení“ linky nebo i nějaké části kursů linky dělám kontrolu tak, že sleduji vozidlo během dne, jestli je tam, kde zrovna má být. Mám plno chyb ze špatného zápisu na TP, na změně parametru a pod., ale chybu z měření si momentálně nevybavuji.

Nějakou železnici jsem dělal, ale vždycky se průběžně vracím k MHD. Určitě už dřív jsem tu psal o snu vytvořit síť, která by pak byla znázorněna v různých obdobích (třeba po desetiletích), se změnami, vývojem. Vždycky mě to tak 2 týdny drží a pak to půl roku leží ladem. Čímž jsem zjistil, že to musí být spíše minimalistická síť, aby jedno období nezabralo sto let vývoje v Bahnu. Takže momentálně se snažím o město např. velikosti Jablonce n.N., pár tramvají, autobusy, dálkové spoje jen naznačeny po nějakou „hranici modelu“. Z toho pramení, že nepotřebuji 40 pořadí na jednu linku, ale stačí mi jich třeba 6.

Vozovny a řazení v nich. Zatím jsem vždy řešil tak, že konkrétní vůz měl konkrétní místo ve vozovně a vždy vyjel na stejný oběh (pokud byl oběh jednodenní samozřejmě). Asi to není moc realistické, takže uvažuji o nějakém systému FIFO (pokud je vozovna průjezdná), vozy budou mít fiktivní kmenové linky např. „Solo“, kde budou jednotlivé T3 nebo T6 a „Dvojice“, kde budou T3+T3 nebo T6+T6 nebo KT8. Zajetím do vozovny se anuluje aktuální provozní linka, podle kmenové se vozy rozhodí na koleje určené pro „Solo“ a pro „Dvojice“, na odjezdových TP z vozovny budou potřebné časy pro výjezdy a hned za tím bod změny parametru přiřadí vozu linku a pořadí na kterém bude v novém dni jezdit. Čímž se vlastně všechna vozidla dostanou do dvou nebo tří megaoběhů. Vznikne tak možnost, že vozy budou pseudonáhodně jezdit každý den na jiné lince. Mělo by to vypadat realističtěji, než můj starý systém, ve kterém tramvaj s reklamou na vysavač jela vždy např. na kursu 1/1.

Fáze úprav a optimalizací…. No taky si vždycky myslím, že mám všechno promyšlené dopředu. Jenže mě prostě úpravy napadají, některé zavrhnu, některé mi připadají jako posun k lepšímu a tak upravuji. Většinou to jsou drobnosti, změny v obězích a pod., což bych nazval optimalizací a racionalizací provozu. Vznikají mi tak třeba přejezdy mezi linkami, na papíru to třeba nevidím, ale sledováním provozu v síti mě občas napadne jak které vozidlo využít lépe. Takže proto.

Prázdniny: zkusil jsem postavit zkušební minisíť, kde provoz ovládají signalizace namísto TP (popisoval jsem v příspěvku 22. května). Sice trochu náročnější na stavbu, nicméně funguje to bez problému. Uživatel si může vybrat, jestli následující den bude nebo nebude svátek a provoz se o půlnoci přepne do daného režimu, zapínání sobot a nedělí funguje automaticky ve shodě s dnem který je v Bahnu zobrazený u času. Jestli je to optimální cesta to nevím. Vytvořit novou síť s prázdninovým provozem je asi snazší, nicméně chybí mi tam ta komplexnost, nemůžu simulovat např. měsíc provozu s přechodem na prázdniny nebo se svátkem.

b1:
Tohle využití výpadků na TP mě nenapadlo. Popravdě vždy mi to přišlo jako funkce k ničemu … Takže aspoň už vím, že se to dá i použít. Je docela zajímavé zjišťovat jaké mají ostatní lidi postupy.

Pan Nikdo 0. (30. května):
Číslování linek. Metro jsem nikdy nedělal, tuším, že bych dal A, B, C,…. Našinci je to tak asi nejbližší. Ve světě je možná běžnější použití čísel (Paříž, Moskva,…). Tramvaje určitě 1-9 nebo 1-19, podle toho kolik linek potřebuji. Pak je otázka co s trolejbusy. Moc měst s tramvajemi i trolejbusy zároveň nemáme. Osobně bych za tramvaje dal interval pro autobusy a až pak interval pro trolejbusy.
Vyhrazení nižších čísel pro důležitější linky v rámci trakce je zajímavé, jen nevím co s tím, když fabrika, do které lidi jezdili dvojkou zkrachuje a dvojku už nebude třeba. Naopak všichni začnou jezdit třináctkou na úřad práce… budeme pak přečíslovávat linky?
Možná bych spíše zkusil vytvořit k síti nějaký příběh. Nejdřív se většinou vymyslela linka k nádraží, tak tam bude asi jednička, pak jsme zjistili, že je třeba jezdit i k průmyslové čtvrti, tak tam bude asi dvojka, trojka budou třeba ty posilové spoje k fabrice, čtverku jsme časem zrušili, pětka vznikla, když se založila ZOO, atd. Vymýšlet příběh ke sto linkám je asi kravina, jen jsem chtěl ukázat, jak to asi vzniklo doopravdy. Klidně by jen stačilo je číslovat, tak jak jsem je vymýšlel při návrhu sítě. Nějak extra do hloubky jsem tohle neřešil. Jediný reálný smysl vidím v záměrném číslování těch posilových nebo okružních protisměrných linek, kde bych dal buď po sobě jdoucí čísla nebo třeba číslo o deset větší.

• Odpověď byla upravena před 4 roky a 4 měsíci uživatelem Michal90.

b1:
Už se o tuhle „síť v obdobích“ snažím několik let, takže mám docela zásobu různých rozestavěných vesnic, které různě recykluji, když se rozhodnu všechno přebourat. Mít rozmyšlené všechny časové etapy nepotřebuji, stačí zatím ta první. I když mám pár nápadů kam by se měl vývoj ubírat v dalších obdobích.
Minimalistickou chci tu síť hlavně proto, protože když si představím, že bude třeba v 5 nebo 7 verzích, tak je to fakt děsně práce na provozu i v malé síti. Jestli bude ta síť chudobná nebo ne… no asi záleží na pohledu. Jasně taky by se mi líbila rozlehlá síť třeba s 15 tramvajovými linkami a milionem autobusů, nějaký trolejbus atd. Na druhou stranu si myslím, že i v pidisíti se dá vymyslet dost různých dopravních úchylností. Když se vrátím k mému příkladu Jablonce n. N. jako vzor základního města, tak už tam mám úzkorozchodnou tramvaj navíc vedoucí do sousedního města, kde mám i normální rozchod. Lanovku (i když tu v Bahnu asi neudělám, ale třeba nějakou pozemní à la na Petřín by šla). Kousek odtud je zubačka Tanvald – Kořenov a na zrušenou frýdlantskou úzkorozchodku to je cca 30 km. Což bych v nějaké „nudlové verzi“ třeba 10×30 km ještě snesl jako pidisíť.
Abych to nějak shrnul, že se v pidisíti ochudím o stavbu velkého města je mi jasné, ale i tak se dá vymyslet dost vychytávek. A než mít kilometry stejných nudných sídlišť abych vyplnil velké město, tak asi raději nějaké malé, ale s více detajly.

Lanovku už jsem viděl….

Nevím, jestli jsem ji viděl taky, ale umím si ji představit v bočním pohledu, když se nakreslí jako vozidlo dostatečně vysoko nad jízdní drahou a dráha se pak překryje nějakou krajinou. Což asi udělal i autor té sítě.

• Odpověď byla upravena před 4 roky a 4 měsíci uživatelem Michal90.

Michal90: Jasně, snesitelné množství. Ale taky jsem viděl JŘ, kde fakt za každým odjezdem bylo něco. To je radost.
V mé síti by lidi viděli jen to, že „vůz jede po své trase do zastávky <nějaká zastávka> a nadále do vozovny <vozovna>“. V/Z trasy nejsou obvykle tak komplikované, takže by nemusel ani být tak velký problém s tou trasou.
To se máš, že jsi bez chyb. Já si teda taky nepamatuju nějakou chybu, ale děsí mě to tak moc, že jsem tomu rovnou předešel, protože co kdyby? Další věc je, že naše sítě se asi budou hodně lišit.
Jo, to znám. Člověk chce postavit něco velkolepého, ale pak začne pracovat s BAHNem. Proto jsem stále navrhoval vektorové kreslení tratí, což autor neudělá. A proto vyvíjím svou aplikaci, abych nemusel moc pracovat s Excelem. Nemohu pomoct se vším, ale mohu pomoct s zanesením JŘ na TB, vypočítáním KJŘ, V/Z a samozřejmě vytvořením vlaků (tímhle si nejsem jist, ale budu se snažit).
Mně na konkrétním kurzu prostě vždy bude jezdit konkrétní vůz. BAHN neumožňuje intuitivně znáhodnit vypravenost, což je další věc, kterou jsem navrhoval autorovi a která se taky jistě nikdy nestane.
Vozovny: to je řádně komplexní systém. Obdivuji, že se ti do toho chce, mně vyčerpává jen představa něčeho takového.
Číslování linek: Jo, písmena na metro nám jsou bližší.
Trol řadím za tram, protože to je takový přechodový článek mezi tram a bus. Pak tu je taky ta „tíha“ trakce: kolik lidí to přepraví. Trol pouštím na místa, kam bych bus nedal. Moje síť má právě všechny 4 hlavní městské trakce, protože jsem je prostě chtěl. Mít tam všechno…
Moje síť je zařazena do období, kdy právě došlo k menší revoluci dopravy. Spousta linek změnila trasu, změnily se JŘ apod. Takže číslování mám za čerstva. Pak taky, ty super důležité linky projíždí sídlišti, městem a podobnými atraktivními lokalitami, které zajišťují poptávku. Tím pádem je velmi nepravděpodobné, že se zrovna tyhle budou měnit. Jo, že se změní něco v 1. dekádě, tomu bych se nebránil. Ale jak říkám, nejde tak moc o konkrétní pořadí, ale spíš o obecnou pozici. Nějaký příběh ke své síti mám, samozřejmě.
A okružní linky striktně čísluji stylem 20A a 20B. Je to stále stejná linka, to musím reflektovat. Zároveň tím ale i říkám to, že je okružní. Tím pádem moje zatím 4 okružní linky (až budu dělat busy, další přibydou) zabírají skutečně 4 čísla. Nemám rád zbytečné vynechávání čísel.
Malou síť jsem si taky zkoušel vytvořit. A pak jsem vždycky rozšiřoval a přistavoval, až jsem nakonec skončil s velkou sítí. Jsem prostě neschopen nemít velkou, komplexní síť.

BAHN a vlaky na kurzech: Tady ale jde vidět, jak všichni řešíme problém, co by měl být implementován v BAHNu. Psal jsem to tady, napíšu to ještě jednou. Uživatel by měl mít možnost definovat kurzy linek abstraktně, přesně tak, jak to dělají dopravní podniky. Definuješ si kurz, výjezdy, zátahy apod. A pak si definuješ skupiny vozů. V mém případě by byly definované pomocí buďto reálné kapacity nebo externí délky. Do těchto skupin vozů zároveň dám vozy. Vyberu si nějaký typ a řeknu kolikrát, vyberu další typ, kolikrát ten a tak dále. A pak řeknu, že nějaký specifický kurz bude patřit do téhle skupiny.
Byl by u ještě ten problém, že by se muselo řešit, kolik a jakých vozů reálně máš na nějaké vozovně, ale nemyslím si, že by to bylo neřešitelné. Prostě řeknu, že tahle skupina je v téhle vozovně s těmito počty.
Věci jako zrychlení, rychlosti apod., by byly součástí definice konkrétních vozů.
Navrhoval jsem to, BAHNu by to pomohlo, ale…ne. Implementováno to není. Než mi někdo řekne něco o složitosti SW vývoje, rád bych připomněl, že sám vyvíjím program, co bude počítat JŘ, upravovat soubor BAHNu, abyste nemuseli přidávat hromadu vozů ručně apod.
Okružní linky: Osobně dělám to, co se děje v Brně. Budu mít linku 20A, její konečné TA a TB jsou ve skutečnosti jen TA, protože TB = TA. Vyjede to z TA, jede to po trase, a pak to zase přijede na TA, kde to zakončí jako na normální konečné. Má to svoje nevýhody, ale je to velmi jednoduché na pochopení ze strany obyčejných lidí, co tím ve skutečnosti budou jezdit, je to jednoduché provozně a prostě si dokážu představit, že bych to postavil.
Opačný směr bude zajišťovat linka 20B, která bude mít nejspíš konečnou na stejném místě, jako 20A. Tohle místo by mělo být vybráno velmi opatrně, protože to samozřejmě bude vyžadovat, aby tam lidi přestupovali. Takže tu jsou 2 varianty, buďto přestupní uzel nebo uprostřed ničeho. Osobně jsem pro přestupní uzel, protože tam se stejně lidi prohodí.
Co se týče transparentů a fontu na něm použitém takového, že B vypadá jako 8, tak tady už nemohu sloužit. Tohle jde mimo mou kontrolu. Já mohu udělat jen to, že zrovna linku 208, což dle čísla bude regionální, nebudu mít nikde okolo linky 20. Což by dávalo i smysl, v mé síti bude 20 velmi malý okruh v centru. Zastávek tam bude asi tak 15, možná ani to ne. Regionální linky budu ukončovat přece jen trochu dál od centra, někde u metra nebo tak.