Všeobecná diskuse o sítích

Úvodní stránka Fóra Vaše sítě .nt3 Všeobecná diskuse o sítích

  • Toto téma obsahuje celkem 299 odpovědí. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel ZXS.91 a poslední změna proběhla před 1 rokem a 8 měsíci.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 241. až 255. (celkem z 300)
  • Autor
    Příspěvky
  • #6346
    b1
    Účastník

    Tak je to tady. Síť Petrov ke stažení.

    Protože je jako příloha moc velká, tak ji můžete stáhnout zde

     

    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem b1.
    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem b1.
    #6356
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Pokusím se nějak reagovat na všechno → dlouhý příspěvek.

    Matej78: Mám rád systematičnost a pořádek, pak se v tom alespoň vyznám a jsem schopný najít nějakou chybu. Vytvořit systém sice trvá dlouho, ale pracuju na tom, aby to bylo mnohem rychlejší.

    A ano, mám velmi rád dlouhé vozy. Ne soupravy, vozy. Jediný vůz, kam se vejde hodně lidí. Tohle je symbol dopravy na úrovni, která se nesnaží lidi nahnat do aut.

    Dělání měření odhadem…teda, to je něco.

    Michal90: Takže V/Z řešíme teda stejně. OK, dobré vědět.

    Ty linky, co jakoby tvoří jeden svazek: s tím mám velmi špatnou zkušenost z reálného života. Obvykle by to mělo být rozfázované tak, aby se vzájemně doplňovaly. V reálu člověk na zastávce stojí šíleně dlouho, nikde nic (mimo věcí, co nechce, samozřejmě), a pak vlak několika vozů různých linek. Proklad je fajn v teorii, ale v reálu prostě nefunguje. Dokážu si představit nějaký pásmový provoz, kdy linka L<N> má konečné TA a TB, ale na trase mí ještě TC a TD, mezi kterými je provoz posílen.

    Rozestupy zastávek: tohle dělám v podstatě od oka. Resp. tak, aby zastávka byla u něčeho důležitého. Moje křížené jsou bufferované, takže jsou podstatně větší, tím pádem obvykle na všech větvích u křížení je zastávka a vyjde to vcelku v pohodě. Rozestupy taky záleží na oblasti, trakci apod.

    #6357
    Michal90
    Správce

    b1: Díky za oživení diskuse sítí, určitě kouknu.

    Pan Nikdo 0.: Teda příspěvek moc dlouhý nebyl, takže se taky omezím na pár slov. Pokud tím linkovým svazkem navazuješ na můj příspěvek z 30. dubna, kde jsem popisoval přejezdy mezi linkami 10, 14, 15, 16 v síti Úzkorozchodky, tak tam jde spíš jen o ty přejezdy mezi nimi. Jsou to linky obsluhované společnými oběhy. Vyloženě jako proklad se chová pouze 15, která je podmnožinou linky 10 (celá trasa 15 je vlastně v půli useknutá 10), což si myslím, že pro obecenstvo žádné neblahé následky nemá.

    Příklad s neblahými následky by byl, když na trase A – B – C – D budou dvě linky; první: A – B – C; a druhá B – C – D. V úseku B – C sice bude proklad, ale přestup pro spojení A – D bude časově natáhnutý právě o dobu prokladu. Což si myslím, že je to, cos popisoval jako nefunkční.

    #6360
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Všem: Již nějakou dobu jsem se chtěl zeptat a pokaždé jsem na to zapomínal, jak dlouho vám trvá zprovoznění linky?
    Co tím myslím: Máte hotové následující:
    Postavené vše v BAHNu. Trasa, křížení, signalizace, všechny body různých typů.
    Co musíte udělat: stanovit JŘ, pravděpodobně pro PD a NPD, mějme předpoklad, že linka nemá noční provoz a prázdniny neřešíte, ne pro tuhle síť. Nemáte měření, takže musíte udělat to. Zastávkové vás nezajímá, chcete jen časy zájmových bodů. Já bych napsat něco jako V, SB, TA TB, ale to je asi příliš moje terminologie. Nebo alespoň předpokládám, že takhle je takový běžný postup. Udělám provoz, zastávky pak. Nadále vás nezajímá distanční měření, tzn. to samé, ale doopravdy vzdálenost, v m nebo km. Tady mi trochu připadá, že to asi budu jediný, kdo to dělá, ono je to totiž zcela k ničemu. 😀 Pak samozřejmě musíte vypočítat KJŘ (JŘ s čísly kurzů u nich, JŘ pro obě konečné pouze), V/Z. Jestli nějaké V/Z jsou služební, to je už vcelku jedno. A pak samozřejmě, jít do BAHNu, zavést JŘ na TB, zavést vozy (pěkně jeden po druhým, všechno ručně. Protože ať žije motivace napsat si na to program).
    Nemusíte řešit nějaké provozní provázání s jinými linkami, alespoň ne teď.
    Zprovozňujete jen tuhle jedinou linku. Je střední, zhruba tak 20 kurzů. Nic velkého (30 a víc) ani nic malého (10 a méně). Případně napište, jaký konkrétní počet kurzů jste zvolili.

    Je mi jasné, že jsem s tím asi už otravný, ale zajímá mě to právě kvůli tomu mému programu, kde tohle bude o pár minutách. Vím, že mně tohle zabere klidně celý den. Tak mě zajímá, kolik vám, vaším preferovaným způsobem zprovozňování provozu.

    Michal90: Já jsem už ani nevěděl, co říct. 😀 Tak nějak bylo řečeno všechno, mi přijde.
    Já jen vidím, jak v Brně v úseku Záhřebská ↔ Semilasso technicky vzato existuje proklad. 30 + 53 + 44/84. V reálu 10 minut stojíš na zastávce jak … a pak přijede vlak všech 3 linek najednou. Super. Fakt super. Má to být rozfázovaný, i podle JŘ, ale není. A samozřejmě, pokud přestupuješ, tak se z většiny stane to, že tenhle vlak před chvílí ujel. A kdy pojede další? Prostě nepojede. Takže z téhle zkušenosti, z trasy, kde je doopravdy potřeba častý interval, ideálně zajištěný prokladem, ty proklady nemám rád, protože nefungují, prostě ne. v BAHNu to je možná něco jiného, protože tam MHD nemusí dávat přednost autíčkům, ty to totiž jistě velmi potřebují, narozdíl od vozů MHD, co mají jezdit podle JŘ.

    No ne, myslel jsem to tak, že TA je zastávka 0 (na trase TA → TB), TB je pak např. 29, TC je 5 a TD je 24. Takže když jedeš z TA, tak jedeš TA (0), TC (5), TD (24) a TB (29). To posílení je mezi TC a TD. Jakoby nová linka, až na to, že ne. Stejná linka, jen v tomhle rozmezí.
    Je to jen pro velmi specifický případ, já sám pro to nemám moc využití, je to jen něco, o čem jsem přemýšlel. Ono je stejně dost dobře možné, že z TC a TD nakonec bude nějaké křížení, takže Y<M>, A<M>, x<M> nebo X<M> a na dtruhé straně Y<O>, A<O>, x<O> nebo X<O> a bude tam jezdit jiná linka.

    #6361
    b1
    Účastník

    Ad Brno: Záhřebská – Semilasso je kratičký (a řekl bych v kontextu těch linek málo významný) úsek na těch třech dlouhých linkách (mezi Záhřebskou a Semilassem jsou jen 3 zastávky), řekl bych, že tam nebude priorita, aby byl proklad mezi spoji. Asi jako kdybys chtěl proklad mezi spoji v úseku Hlavní nádraží – Nové sady.

    Proklad by měl být ve vytíženém úseku. Kolik lidí má start i cíl své cesty v tom kratičkém úseku? A pokud je start nebo cíl cesty mimo tento úsek, tak stejně:

    buď a) budeš muset někde přestupovat, čímž se tvá cesta natáhne podstatně víc než špatným souběhem těch tří linek (neopomeň, že pokud bys chtěl jet do centra s přestupem na tramvaj na Skácelově, tak můžeš využít ještě čtvrtou linku 67; na Skácelovu na tramvaj to navíc není daleko pěšky, stejně jako na Přívrat na trolejbus),

    nebo b) budeš muset jednou z těch linek jet delší úsek, což znamená, že ty zbylé dvě linky jsou ti k ničemu.

    #6362
    b1
    Účastník

    Ve své fiktivní síti Petrov (viz schéma) jsem řešil provázání pouze u linek 48+58, které mají stejný charakter – obě jsou radiální linky z centra a obsluhují stejnou oblast (ano, mají společných jen 6 zastávek, ale tady se pohybujeme v menším měřítku než je město Brno), narozdíl od brněnských linek 44/84, 53 a 30, kde každá má úplně jiný charakter a slouží obsluze jiných relací.

    A dalo docela zabrat to vyřešit. A hlavně v tomto případě bylo klíčové správné určení jízdných dob mezi významnými body, což u tohoto souběhu nejsou jen konečné, ale taky zastávka, kde se linky rozvětvují.

    Na měření jízdních dob u linky, která dosud neexistovala (narozdíl od již existující linky, u které dochází například k prodloužení trasy), jsem si osvojil takový kráný fígl. Na oba konce dám taktovací bod (případně i na další body zájmu) a na taktovacích bodech nastavím nějaké libovolné časy odjezdů tak, aby se nedaly stíhat jedním vozidlem. Nechám z vozovny vyjet jedno jediné vozidlo (ideálně přesně v celou) a dál už se nemusím starat, nechám síť běžet rychlostí 20 a na konci se podívám na seznam dispečerských zpráv. Protože jsem na linku vypravil jen jedno vozidlo místo uvažovaných X vozidel, tak se vždy zahlásí zpožděný odjezd a v dispečerských zprávách si přečtu přesný čas průjezdu tohoto vozidla taktovacím bodem.

    Pokud potřebuju jen odjezdy z konečných, stačí výše uvedený postup, protože na konečných budu mít taktovací body tak jako tak. Pokud potřebuju i průjezdy významnými body, tak nechám vůz sledovat, zmenším okno n polovinu šířky monitoru a v druhé půlce si časy průjezdu zapisuju do excelu. Toto jsem bohužel neudělal u mých linek 23 a 46, ty mezi sebou nemají mít proklad, ale u hlavního nádraží staví u stejného označníku, kam se vejde jen 1 vůz, a navíc tím občas blokují i průjezd linky 22 (dříve i linek 43 a 53, u nich jem časy průjezdu přes hlavní nádraží už opravil, u linek 23 a 46 to mám teprve v plánu).

    Pokud prodlužuju již stávající linku třeba jen o 2 zastávky, tak jízdní doby odhadnu na základě vzdálenosti mezi zastávkami. Teď zprovozňuju prodloužení linky 1, a musím říct, že mám zřejmě dobrý odhad, protože jsem u prodloužení o 6 zastávek odhadl jízdní dobu 8 minut, která se ukázala jako správná. Mimochodem i proto jsem neřešil časté zpoždění linky 1 v mé síti (byť vždy maximálně o minutu), protože jsem věděl, že linka 1 bude brzo prodloužena a jízdní řád bude tak jako tak upraven.

    #6363
    b1
    Účastník

    A ještě jeden dodatek. Ten systém, kdy na trase A-B-C-D budou zařazeny vložené spoje v úseku B-C, resp. B-C-D bude od příštího týdne praktikován v Brně na linkách 1 a 8 jako takové posílení omezení… což vyvolává vášnivé reakce.

    A jeden postřeh z Vídně, která je často dávána za příklad. Stejný systém je i na linkách 11A a 11B, kdy linka 11A jede A-B-C-D a linka 11B jede jen B-C, tj. zkrácenou trasu linky 11A. Naopak linka 77A má trasu A-B-C-D-E, a existují spoje A-B-C-D-E, A-B-C-D a B-C, všechny označené jako 77A, byť spoje B-C mají svůj vlastní oběh vozů a mohly by být analogicky předchozímu případu označeny jako 77B.

    #6366
    Michal90
    Správce

    Proklad linek / posilové linky:
    Příklad z Vídně je super, první případ 11A a 11B je funkční, ve vytíženém úseku jsou spoje navíc, které jsou odlišené už v čísle linky, nemusím hledat žádné poznámky v JŘ (nesnáším miliony vysvětlivek). O něčem podobném uvažuji v Bahnu.
    Druhý případ, pokud jsou ty zkrácené spoje třeba jenom dva za den (V/Z nebo podobně), tak jo. Pokud by tak byl řešen třeba každý druhý nebo každý třetí spoj, tak podle mě čisté zlo. Na první pohled se všechny tváří jako 77A, neznalého člověka ani nemusí napadnout hledat jestli všechny spoje jedou až na poslední konečnou. Celý JŘ zabordelený poznámkami.

    Pan Nikdo 0.:
    Nikdy jsem nepotřeboval na jednu linku 20 kursů, maximum mám asi 10. Za druhé asi nikdy jsem nedělal celou linku na jeden zátah, většinou se někde seknu, řeším problém, řeším předělávku, protože mě napadne vylepšení atd. Takže jen orientačně:
    Začnu měřením, systém jsem popisoval pár týdnů zpátky, projedu tak jedno, dvě, tři kola, víc ne, zapisuji časy na všech zastávkách (dělat jenom významné a pak to doměřovat znova mi připadá jako dvojitá práce). Úchylka: kilometry většinou zapisuji taky, když nezapomenu. Dejme tomu, že měření zabralo hodinu.
    Dále ozvrhnu spoje v průběhu pracovního dne (nějakou představu už mám před tím, kolik bude spojů v sedle, kolik ve špičce atd.), zapíšu zatím bez přidělení kursů ke spojům. Pokud nemám na trati jednokolejky a nemusím řešit křižování, tak s použitím CTRL+C a CTRL+V otázka do hodiny práce a to si dávám rezervu. S jednokolejkami, když řeším křižování, případně zjistím, že je třeba nějakou výhybnu předělat, posunout, přistavět,.. tak klidně i den, ale tenhle případ asi nechceš řešit.
    Přiřazení spojů ke kursům, v podstatě tupé připisování čísel 1, 2, 3, …, n (kde n je počet potřebných souprav) k spojům. Nejvíc práce zabere zjišťování, kdy je třeba udělat výjezdy a odstavení. Což se může protáhnout, většinou nezůstanu u prvního návrhu, napadne mě optimalizace, zúspornění, lepší využití místa ve vozovně, na konečných, někdy zmenšení potřebného počtu kursů…. nevím co všechno, případ od případu. Většinou nějaké optimalizace dělám i po dokončení linky, často mě napadají průběžně s další stavbou sítě, ale to asi nepočítáme. Časově může být tenhle úsek práce hodně různorodý od hodiny, dvou hodin až po několik dní, když nejsem s výsledkem spokojený.
    Následuje většinou výroba JŘ pro pro „dny pracovního klidu“, což obyčejně se rovná sobotě a neděli.
    **Vsuvka: předpokládám, že „dny prac. klidu“ jsi označil jako NPD.**
    Tohle už mám o hodně rychleji než prac. dny, většinou stačí vymazat nepotřebné spoje, upravit oběhy kursů a V/Z. Snažím se o maximální využití (sjednocení s prac. dny, tj. když v prac. dny to jede v průběhu hodiny 00, 15, 30, 45, tak v sobotu a neděli použiji třeba 00 a 30, většinou je so+ne vlastně celodenním sedlem).
    V/Z řeším zapsáním odjezdového času do TP ve vozovně/na konečné, pokud je to třeba tak ještě bodem změny parametru pro změnu na služ. a pod. Při editaci vozidla žádné V/Z časy nezadávám, vše je vyřešeno na TP a změnách parametru. Proč tak? připadá mi snazší všechny ty časy naházet do jednoho max. dvou TP na konečné a jednoho možná více TP ve vozovně (podle toho, jestli se využívá více kolejí pro stejnou linku). Potřebný čas…silně závislý podle počtu kursů, složitosti V/Z, organizace odstavování ve vozovně, takže těžko odhadnout.
    Zavedení vozů do sítě: vyrobím kurs 1, vyberu vozidla, zavedu na správné místo v síti.
    **Vsuvka 2: většinou vyrábím vozy při nejslabším provozu = v noci a zavádím je na místo odstavení ve vozovně. Vozovny kreslím jako jejich reálné schéma, vozidla mají určené svoje místo pro odstavení. Nepoužívám Bahní vozovny, ve kterých vůz zmizí z mapy.**
    „Výroba“ vozidla na pár minut, vypisování V/Z nedělám, už je vyřešeno v síti (viz výše). Další kursy jsou jen kopie prvního kursu, akorát se ve vozovně nebo v mapě šoupnou jinam.
    ——————————
    Poznámky pod čarou: noční provoz jsi nechtěl řešit, chápu. Taky nemám všechny linky s nočním provozem. Ty linky, které jezdí i v noci, tak plánuji zároveň s denním provozem i noční. Speciální jen noční linky jsem zatím nepotřeboval a ani to nemám v plánu, připadá mi to jako nesystematický chaos.
    Prázdniny bych řešit někdy chtěl, ale zatím mě nenapadá nějaký vhodný způsob. Hrát si na to, že třeba každý čtvrtek jsou prázdniny nechci. To už raději celou novou prázdninovou verzi sítě, ale tady se zas ochudím o přechod neprázdniny > prázdniny a zpět.
    Což může být vlastně otázka pro všechny: Jak řešit prázdniny?

    #6367
    b1
    Účastník

    Mluvilo se tady o budoucnosti programu a ovladatelnosti pro nové uživatele, a myslím, že byl vynechán jeden důležitý aspekt, a to je projíždění sítí od ostatních uživatelů. Pro toto ani není potřeba registrace.

    A v souvislosti s tím bych chtěl zmínit jedny z nejlepších síti, které rád otvírám pro projíždění:
    – síť Brno 2003 z bmhd.cz
    – síť fiktivního provozu Anderstadt (autor Timo Anders)
    – síť Berlín 1989 – viz http://www.bahn1989.berlin/

    Ta poslední jmenovaná nabízí uživateli prostřednictvím signalizace možnost spustit nějaké režimy s posíleným provozem (vždy od následujícího dne). Zatím jsem nezkoumal, jak je to řešeno, nicméně to by mohla být cesta pro uskutečnění prázdninového provozu.

    Takto nějak bych si představoval ten prázdninový provoz já: Bude definována signalizace: prázdniny = červená, školní rok = zelená, může být i naopak. V noci z neděle na pondělí by se mohla náhodně přepnout, případně by ji mohl přepnout sám uživatel – muselo by se vyřešit, aby změna byla platná až od následujícího dne.

    Konkrétní provozní opatření bych udělal jedním z následujících způsobů:

     
    a) ve školní rok by jely spoje navíc oproti prázdninám, resp. o prázdninách by jezdily spoje navíc oproti školnímu roku (rekreační linky, to by mohlo být i o prázdninových víkendech), tj. byl by nějaký základ, a k tomu by v jednom či druhém režimu vyjížděly vozy navíc. Tyto vozy navíc bych nechal odstavit na nových taktovacích bodech, které by měly jen pro sebe (mohly by být na stejné koleji jako běžné vozy, pokud by to bylo zohledněno v jízdním řádě, aby se vzájemně neblokovaly). Od těch vozů ze základu bych je rozlišil například jinou číselnou řadou pro pořadí vozu, tj. běžné vozy pořadí 1-20, vozy navíc pořadí 101-120, třeba, na taktovacích bodech i jiných prvcích se dá filtrovat podle rozsahu pořadí. Pokud by byla signalizace nastavena na prázdniny, tak by vozům byl hned po výjezdu z depa nastven na bodu změny parametrů zátah zpět do depa.

     
    b) v každém režimu by platil jiný jízdní řád a jiné oběhy vozů, toto bude o dost komplikovanější, ale idea by měla být podobná jako v předchozím případě. Vozy by při výjezdu z depa jely přes bod změny parametrů, kde by byla funkce závislá na signalizaci, a podle toho, co by signalizace ukazovala, by se jim nastavily parametry, npříklad výše zmíněné pořadí. Komplikovanější by to bylo v tom, že by nběkteré vozy vyjížděly třeba v úplně jiné časy nebo na úplně jiné linky.

     
    Inspirací vám může být i moje nedávno zveřejněná síť Petrov. Prázdniny tam sice nemám, ale nějaké zvláštní režimy řešené signalizací ano:

     
    1. Veletrh – přepínání je prováděno MUVkou v ústředních dílnách (hledejte depo uddp), která spustí signalizaci jen s určitou pravděpodobností. V tramvajových depech jsou tři vozy kmenové linky L. Pokud se veletrh nekoná, vyjíždějí tyto vozy jako cvičné jízdy a náhodně brouzdají sítí. Pokud se veletrh koá, vyjíždějí tyto tři vozy ve stejných časech na posilovou veletržní linku P5. V tramvajové smyčce Divadlo mají svůj vlastní taktovací bod na stejné koleji jako linka 6, která má zase svůj taktovací bod. Proto jsem musel jízdní řád linky P5 koordinovat s jízdním řádem linky 6 a tomu přizpůsobit i jízdní řád linky 5 (no vidíte, na to jsem prvně zapomněl, linky 5+P5 též mají vzájemný proklad).

     
    2. Festival v centru – přepínání je prováděno festivalovým busem, který má hned po výjezdu z BAHNího depa bod změny parametrů, který s určitou pravděpodobností nastaví tomuto vozu zátah zpět do BAHNího depa, aniž by vůz opustil areál faktického depa (hledejte depo Autobus_garaze). Pokud ovšem festivalový bus vyjede do centra, tak sepne signalizaci pro festival, následně se odstaví v centru a po skončení festivalu odjede zpět do depa, čímž festivalovou signalizaci deaktivuje. Linky 2, 3 a 5, které běžně přes centrum (náměstí Míru) jezdí, mají na trase před odklonem bod změny parametrů, který jim v případě aktivované festivalové signalizace nastaví výlukové linky 2V, 3V a 5V. Na konci odklonového úseku se linkám nastaví jejich původní linky. Protože ovšem linky 2 a 5 tímto odklonem opustí podstatnou část své trasy (mimo jiné vynechají i nemocnici), je zavedena i náhradní autobusová doprava třemi autobusy linky X (o víkendu dvěma), které jsou běžně odstavené v depu a vyjíždí pouze při aktivované signalizaci festivalu.

     
    3. Fotbalový zápas – koná se každé druhé pondělí od 19:00 na podbořanském stadionu, o tom, za se bude konat v sudé nebo v liché týdny, rozhodne manipulační vůz, který vyjíždí v pondělí ráno z podzemního depa fotbal, kde jede přes náhodnou výhybku do jedné ze dvou smyček (po týdnu se pak přesune do druhé smyčky). Pokud je tento vůz v té „fotbalové“ smyčce, sepne v 15 hodin signalizaci. Pokud je tato signalizace aktivována, tak je vozům 54/4. a 54/6., které běžně končí službu na zkrácených spojích linky 54, u nádraží Jáchymov prostřednitvím bodu změny parametrů určeno, že mají jet na posilovou linku na návoz fanoušků, po skončení zápasu se k těmto vozů přidá ještě vůz 46/21. a dvě soupravy tramvají z linky 1, které zajistí odvoz fanoušků.

    Toto celé je i uživatelsky přívětivé:
    Pokud v pondělí od 15 hodin svítí dvě červená světla před stadionem, koná se večer fotbalový zápas.
    Pokud svítí červená světla rozesetá po centru města, koná se festival.
    Pokud jsou u bran výstaviště zvednuté závory, koná se veletrh.
    Pro tyto účely někdy v daleké budoucnosti použiju i uživatelsky definované prvky.

     
    Dokážu si představit, že prázdninový provoz by probíhal ve stejném duchu, jen ve větším rozsahu.

    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem b1.
    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem b1.
    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem b1. Důvod: příspěvku bylo na několikrát upraveno formítování
    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem b1.
    #6372
    Michal90
    Správce

    Řešit prázdninový (nebo jiný) provoz přes signalizace mě napadlo snad už když jsem s Bahnem začínal. Nicméně nikdy jsem se nedostal přes nějakou teoretickou rovinu.

    Příklad A vypadá na první pohled snadnější na výrobu. Nicméně je tu pár věcí, které mi principiálně vadí:
    -soupravy zajišťující školní spoje budou přes léto 2 měsíce nevyužité;
    -nastavení zátahu hned po odjezdu z vozovny přes prázdniny nebude vypadat dobře, chtělo by to, aby ty vozy vůbec nevyjely – nepohnuly se.

    Oba tyhle problémy by ve variantě B měly opadnout, využití vozů bude rovnoměrnější, bude to vypadat realističtěji. Jenže je to v podstatě stavba dvou sítí přes sebe, aspoň jak si to zrovna teď představuji. Na konečné budou dva TP, jeden pro školu a jeden pro prázdniny (aby se mi ty odjezdy nepletly), platnost vyřešena pořadím, které se bude měnit v závislosti na režimu. Ve vozovně pravděpodobně taky dva TP, k tomu body změny parametru. Bojím se, aby to nebylo náročné na prostor, všude to sežere o políčko navíc. I když stavím fikci, tak stejně často bojuji s prostorem.

    Napadla mě varianta C:
    Všechny TP, kde je třeba řešit škola/neškola nahradit signalizací, semaforek zneviditelnit, aby to nevypadalo blbě. Tahle signalizace bude přepínáním na volno uvolňovat vozidla na trať stejně jako to dělá TP. Výhoda je v tom, že logickými funkcemi vyřeším závislost této „taktovací „signalizace na jiných signalizacích, ve kterých bude uložen časový seznam odjezdů a zároveň na přepínací signalizaci, která bude určovat jestli se použije školní nebo neškolní provoz. Myslím, že by to mohlo být snazší než řešit změny pořadí na školní/neškolní řady a hlavně to přinese prostorovou úsporu (nemusím dublovat TP). Stejně bych vyřešil i vyjíždění z vozovny, což mi nijak nenarušuje systém, když nepoužívám nastavení vyjížděcích časů v editaci vozidla, ale dělám to přes TP ve vozovně, jen by to řešila signalizace.

    Doufám, že to je napsané pochopitelně, kritiku uvítám, chci vědět, v čem je zádrhel.

    • Odpověď byla upravena před 2 roky a 6 měsíci uživatelem Michal90.
    #6374
    b1
    Účastník

    Chápeš to naprosto správně. Přesně toto dělají ty moje posilové tramvaje pro odvoz fanoušků z fotbalu. Ony vyjedou, až po vyjetí „zjistí“, jestli se konal zápas, a pokud se nekonal, tak objedou kolečko a vrátí se do vozovny.

    Teoreticky by se to dalo řešit, že by se toto postavilo v podzemní úrovni a na povrchu zakrylo budovami, aby to vypadalo, že tramvaje jsou pod střechou, ale i tak to bude mít svá omezení.

    Další varianta je, že se v den 1 už od rána bude vědět, jaký režim bude v den 2, a vozy se při zátahu do depa v den 1 předpřipraví na výjezd v den 2, případně se již v den 1 odstaví, pokud v den 2 nebudou vyjíždět. Tam by mohly nastat potíže u vozů, co jezdí přes noc. Třeba v mé fiktivní síti mám i následující přesnoční výkony vozů: 23:00-19:30, 13:30-8:00, 21:00-9:00 apod. (v reálu by se na těchto vozech vystřídalo více řidičů). Do toho vozy, které v pracovní den vyjíždí a zatahují dvakrát (trhačky). No snadné to nebude, já bych si dal dost pozor, abych někde neudělal chybu. Kdybych to chtěl praktikovat v mé síti, tak bych asi jen zrušil školní spoje, což jsou u mě spoje konané končícími ranními vozy. A asi čím menší provoz, tím by to šlo jednodušeji.

    Já spíš přemýšlím nad sezónním rekreačním provozem, signalizací by se nastavilo, jestli je léto nebo zima, a vyhrazené autobusy by v zimě jezdily jako skibusy a v létě jako shuttle busy k vodě.

    #6375
    Michal90
    Správce

    b1: Nešlo by to zbytečné kolečko kolem vozovny u fotbalových vozů odstranit použitím logických závislostí a signalizací namísto TP ve vozovně, tak jak jsem popsal v situaci C?

    #6376
    b1
    Účastník

    Budu o tom přemýšlet

    #6378
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    B1: Brno, part 0: No, asi jsem rovnou měl napsat, že jde o úsek Přívrat – Semilasso. Málo významný? No nevím. Ale jde mi o to, že osobně bych to v BAHNu řešil tak, že okružky (v mém případě 40A a 40B) by byly ty hlavní. Podíval bych se, kdy dojedou na Přívrat a KPN a načasoval bych 30 přesně mezi. V jiných úsecích bych to dělal podobně. Nabízí se tu otázka, jak řešit 67 a 53, k tomu bych řekl jen, že stejně. Mají stejný interval, alespoň většinou, což je moc fajn.
    Tohle je vytížený úsek, alespoň mi to tak připadá. Start a cíl tam? Ne, přestupy.
    Měření: Tohle je velmi originální využití dispečerských zpráv. Nikdy jsem ale nechápal, jak BAZHN určuje zpoždění odjezdy. Pokud na TB (terminus B nebo taktovací bod. Ať žije jednoznačnost zkratek. OK, teď myslím taktovací bod) přijede nějaký vlak, tak bude prostě čekat, než bude moct zase odjet. BAHN neví, že nějaký kurz má být přiřazený nějakému odjezdu, tím pádem vůbec nemůže vědět, že tam došlo ke zpoždění. A tohle je jediný způsob, co mě napadá, co by nějak řešil zpoždění, kdy ta informace o něm by doopravdy byla užitečná.
    Taky ale používám TB na obou konečných, tak, že se to jistě nebude dát stíhat, ale mám je tam kvůli „rozfázování“, protože měřím s 10 vozy, obvykle, a chci, aby mezi sebou měly rozestupy. Jen tam teda mám log body.
    Ale všímám si, že jako ostatní nějaké věci odhaduješ. Teda, to je odvaha.  Na to bych neměl, fakt ne. Na druhou stranu, já jak stavím tu síť a kreslím SLV, jsem obvykle nespokojený s tím, jak komplexní síť je (obecně, počet linek, trasování, délka apod.), takže já prodlužuju před měřením. Pokud bych měl prodlužovat, měřím linku od znova.
    Brno, part 1: Ano, vyvolalo. Jak jistě víš, jsem i na BMHD, a víš pod jakým jménem. To, co mi přijde snad i urážlivé, je to, že jsou na „vysokokapacitní“ linku nasazovány vozy neadekvátní kapacity. Jsem tam obviňován z bůh ví čeho a zesměšňován, což mi přijde vcelku dětské, tak na to nereaguji. Moje výhrady nejsou ani tak o tom, že posílení je krajně nesystémové a nepravidelné, budiž, posílení to je, ale jde o délku vozů. Jde o kapacitu, která je zcela mimo. Stále říkám, že na linku 1 patří 45 m vozy (jednovůz, mnohočlánkový, externí délka), na 8 patří 40 m (ale bohužel obousměrné), to samé na 12. Kde bydlím nebo čím jezdím, je naprosto irelevantní. Jde o princip. Ale však já se na Brně vyřádím v BAHNu. Možná, někdy, až dodělám svůj program a aspoň trochu zprovozním Sokolov. 😀
    Prokladové linky (částečně pro Michal90): Takže tam je v podstatě taková virtuální linka. Z hlediska oběhů asi nejlepší řešení.
    Je pravda, jak je psáno hned o kousek níž, že to vyžaduje nějaké ty vysvětlivky v JŘ, což je trochu škodlivé, protože stále žijeme ve společnosti, kde spousta lidí nerozpozná šalinu a bus, natož čísla linek, natož nějaké „podlinky“. Na druhou stranu, nemůžeme neustále ustupovat lidské blbosti. To, že někdo neumí číst a nedává pozor, by mu mělo uškodit.
    Michal90: Chápu, příliš mnoho poznámek v JŘ je špatně, na druhou stranu, stále existuje něco jako snesitelné množství. V mém případě by tam byly jen poznámky o V/Z.
    Nikdy 20? 😀 To se máš. Jak se k sobě dívám, tak minimální počet je 7, o víkendu na jedné krátké lince. Ale během PD na spoustě linek mám přes 40 kurzů. Nejvíc mám 47, kde 41 je jádro a 6 doplnění pro rezervy.
    Nemáš někdy obavu, že s menším počtem kol z měření se ti tam může zavést nějaká chyba?
    Ty ale děláš zejména vlaky, jak tak koukám. Tam to asi bude jiné, než v městském provozu.
    Jo, výpočty V/Z jsou složitější, to znám.
    Ono, všechny ty optimalizace, drobné změny apod., to je něco, co do toho doopravdy nepočítám, nikdy jsem to tak nedělal, žil jsem v představě, že i ostatní ve fázi zprovozňování už mají vše postavené tak, jak má, protože před tím byla celá fáze ladění.
    NPD beru jako nepracovní dny. Tzn. víkendy. Takže asi jo.
    Ten trik, že NPD je osekaný PD, to mě vlastně nikdy nenapadlo. 😀 Jasně, dává to smysl, určitě jsem to mohl využít.
    To s vozovnami, to je dobrý. Ale dá to asi hodně práce, že jo, když musíš řešit řazení. Já teda ty BAHNí vozovny používám, každá kolej má k sobě připojenou dlouhou část obyčejné koleje, zakryté halou, a díky tomu vím délku koleje ve vozovně, na tu pak dám jen určitý počet vozů, co se tam vejde.
    Ono se to asi zavádí daleko rychleji, když tam nemusíš vypisovat V/Z.
    Taky používám linky, co mají noční část, ale speciální noční mi nepřipadají nesystémové. Rád bych je taky použil.
    Prázdniny: BAHN neumí kalendář, což mi přijde zarážející, je to jednoduché na implementaci. Neřešil jsem je zatím vůbec, ale udělal bych to tak, že bych měl jiný soubor sítě. Že se ochudím o přechod mi vůbec nevadí.

    Skryté vlaky, signalizace apod., co ovládají věci: Jsem proti tomuhle. V reálu taky není někde v podzemí vlak, co projíždí různými body a podle toho se něco děje. Pokud to BAHN neumí, tak spíš píšu autorovi, než řešit to takhle. Nikdy se mi to nelíbilo, i když jsem to viděl v podstatě všude.

    #6379
    b1
    Účastník

    Výpadky odjezdů a zpoždění fungují náseldovně:

    Pro příklad předpokládejme, že máš taktovací bod, kde první odjezdy jsou v 5:00, 5:10, 5:20 a dále po 10 minutách.

    Když si rozklikneš taktovací bod, tak pod rozšířenými volbami se skrývá parametr „Maximální hodnota počítadla výpadků“.

    Pokud je tam nastavena 0, a první vůz přijede na t.b. v 5:15, tak odjede v 5:20. Pokud druhý vůz přijede v 5:16, tak odjede v 5:30. Pokud třetí vůz přijede v 5:17, tak odjede v 5:40. Pokud by ovšem třetí vůz přijel až v 5:41 (a do té doby nic), tak odjede až v 5:50. Všechny vozy budou mít zpoždění 0 minut.

    Pokud je tam nastaveno maximum (což je 60), a první vůz přijede na t.b. v 5:15, tak tento vůz odjede okamžitě, protože před 5:15 už jsou 2 výpadky odjezdů (v 5:00 a 5:10) – tento vůz bude mít zpoždění 15 minut (5:00 až 5:15). Když druhý vůz přijede v 5:16, tak taky odjede okamžitě, protože po průjezdu prvního vozu je tam stále jeden vypadnutý odjezd – tento vůz bude mít zpoždění 6 minut (5:10 až 5:16). Pokud třetí vůz přijede v 5:17, tak odjede v 5:20, protože první dva odjezdy už byly vykonány opožděně těmi prvními dvěma vozy – bude mít zpoždění 0 minut. Pokud by ovšem třetí vůz přijel až v 5:41 (a mezitím nic), tak v tento okamžik jsou 3 „vypadené odjezdy“ (5:20, 5:30 a 5:40) a vůz odjede okamžitě místo „vypadeného“ odjezdu v 5:20 a bude mít zpoždění 21 minut (5:20 až 5:41).

    Nevím jak to funguje, když je nastaveno jiné číslo než 0 a 60, protože to nepoužívám a 60 vypadených odjezdů nemívám. Ale předpokládám, že kdyby bylo fakticky 61 vypadených odjezdů, tak by se ten první vypadený čas odjezdu ignoroval.

    Pozn.: BAHN toto všechno počítá s přesností na sekundy, já to pro přehlednost uvádím s přesností na minuty.

     

    Hned pod „Maximální hodnota počítadla výpadků“ můžete nastavit anulační časy, kdy se počítadlo vypadených odjezdů nastaví na nulu. Já tam obvykle mívám 3:00, aby se mi případné vypadené odjezdy nepřenášely do druhého dne (s výpadky odjezdů počítám například u velteržního provozu nebo fotbalové posily, které jsou v daný den v provozu podle pseudonáhodného klíče, a buď jsou v daný den v provozu všechny spoje, nebo žádný).

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 241. až 255. (celkem z 300)
  • Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.