Všeobecná diskuse o sítích

Co se týče těch domečků v B4, tak je jistě rychlejší ty domečky ručně naklapat, jako dříve.

Dobrý deň, rád sa sem vraciam a síce po dlhšej dobe a hoci ako len pasívny používateľ tohto fóra.

V prvom rade, aby som nezabudol, tak nemáte niekto z vás (alebo je tu dokonca ešte aktívny?) kontakt na autorov sietí Srbákov (tá s letiskom, stavba krajiny hromadne cez editor, provoz s IAD, veľké mesto) a Dedina (malebná sieť aj s prepracovaným regiónom, vysoké genius loci)? Som taký parazit, ktorého stavba krajiny moc nebere, najradšej si sieť opravuje v prevádzke podľa svojho. Chcel by som zverejniť túto dvojsieť tu. Prešla už celou radou up-gradov, myslím, že prakticky by mohla byť  za pár týždňov až do circa 3 rokov hotová k mojej spokojnosti. Rovnako tak by som sa rád opýtal b1, či by som mohol využiť (tuším?) jeho vozidla z ivozovne.

Pri tvorbe grafikonov v prvom rade záleží, či ide o MHD alebo železnicu (regio bus doprava je niekde medzi).

Pri železničných môžem odporučiť hlavne Softikon, Simulátor (ale asi sa už nedá nikde stiahnuť) či KeyR, viď nástroje pro tvorbu sítí, pre pokročilejších nemecký FBS ale ten asi nie je voľne dostupný.

MHD: Bezděz (už to roky nemám v ntb, stránka ako jedna z mnohých už neexistuje, …) z komerných poľský Municom od R&G (neviem, či ešte ponúkajú aj fyzickým osobám).

Iste, pri navrhovaní siete a tvorbe samotnej podstaty (vrátane chronometráži, na tom nevidím nič náročné, ) treba vlastný um, ceruzku a gumu ale je pravdou, že ďalej by to bolo fajn zautomatizovať.

Moja lenivosť už dokonca pokročila tak, že zaťahovanie uskutočňuje výlučne empiricky (:D) – to znamená, že v (prvý) pokusný deň si provoz odsledujem, vozidla zaťahujem manuálne a následne im až potom pridelím „časy“.

Čo sa týka máp a schém, tak za mňa sú to napríklad: Corel Draw (v tom robí DPB), QGIS (free), pri väčších (nepracujú v mierke, čiže ide o schémy) ideálne Inkscape, CorelDraw či Adobe Illustrator.

ZXS.91: díky ale mne stačí kontakt, nech mám istotu, že s tým súhlasia. ak sa ale v rozumný čas nevyjadria, tak to napokon aj tak spustím.

Takže jak tak koukám, tak buď nástroje pro DP, ke kterým nemám šanci se dostat, nebo něco dělané pro vlakový provoz, což mi je k ničemu. Nebo věci, co se už nikde nedají sehnat.

Jak tak vidím, situace se od roku 2011, od kterého nějaký takový program potřebuji, vůbec nezměnila. Jsem jen utvrzen v tom, že bych měl pokračovat ve vývoji vlastního programu.

Blbý je jen to, že je šitý na míru mým potřebám. Takže sice pomůžu sobě, ale nikomu dalšímu. Napsat k tomu návod, jak se to teda vlastně používá a co očekávám a co dostaneš, to není ani takový problém, ale nejspíš to bude znamenat změnu metodiky od ostatních, pokud by to chtěli použít, o čemž pochybuji, že bude někdo ochotný udělat.

Proto se stále ptám na nějaký detailní popis toho, jak ostatní počítají JŘ. Detailního popisu algoritmu se mi nedostalo. Ale tak nevadí, já nemám ani svůj, takže stále mám co dělat. 😀

• Odpověď byla upravena před 3 roky a 7 měsíci uživatelem Pan Nikdo 0..

OK, to bylo super. A upřímně, pokud by to byl krátký příspěvek, něco by bylo špatně. Aby tohle člověk pořádně vysvětlil, trochu už napíše. A jasně, asi to není nejlehčí téma, ale je fajn to probrat.
Především chci říct, že tobě by teoreticky můj program hrozně pomohl. S menšími úpravami. Jak jsem to tak nějak četl, tak jsem v tom hodně viděl to, co tu dělám, takže vlastně ani otázky nemám, chci ale říct, že mě to potěšilo. Aspoň vidím, že to nepíšu jen pro sebe. Třeba. 😀
Máme ale samozřejmě nějaké rozdíly. Ty měříš ručně. Já ne. Jsem příliš línej (což člověk musí být, aby dedikoval hrozné úsilí a soustředění do napsání nějakého programu).
Pro tebe a ostatní tedy popíšu svůj workflow. Předpoklady: mám síť postavenou, mám nakreslené SLV v Corelu, mám všechny potřebné podklady, mám v BAHNu nastavené signalizace (požadavkový systém) na křížení. A ideálně tam nikde není chyba (je jich tam asi bilion, ale k tomu se dostaneme). Je tu ještě pár dalších předpokladů, ale ty jak budou relevantní. Taky používám slovo kurz a vlak zaměnitelně. Moje deformace.
Začínám s něčím, co nazývám měřící verze. Je to soubor sítě, kde mám vše nastavené tak, abych mohl měřit jízdní doby. Tohle dělám pro vícero linek různých trakcí, momentálně metro a tram, 24 linek. Tím nastavením myslím zejména log body na konečných a jistých, speciálních kříženích případně dalším bodu (ke všemu se dostanu). Hned ze začátku vím několik věcí. Jedna z nich je, kolik záznamů bych měl mít v log souboru po celém měření. Pokud tam nemám ten přesný počet, je něco špatně. Tímhle jsem opravil již spoustu chyb. Samotné vlaky pro měřící verzi jsou řešeny vcelku jednoduše. Každá linka jich má 10, jejich čísla totiž něco znamenají (a tady mě právě štve, jak BAHN neumí číslovat od 0, ztěžuje mi to život a je to zbytečné omezení). Každý vlak má totiž fixní počet plných kol, co má udělat a pak zatáhnout. Takže číslo vlaku je v současnosti složené z čísla oběhu a čísla konkrétního vlaku (poslední cifra). Proč to dělám? Abych získal tunu dat, našel chyby v síti a případně odhalil nějaké anomálie. Řekněme ale, že jsem úspěšně odměřil. Mám tím pádem log soubor, kde jsou data, co je potřeba analyzovat. Tady můj program již pomůže (ale výsledek nezobrazí, protože není GUI. 😀 ). Teď se dostáváme k těm dalším předpokladům.
Především, vždy dvoukolejná trať. Teoreticky by to mohlo fungovat s nějakým jednokolejným úsekem, ale nevím, jestli by to neudělalo bordel. Pak taky, každá linka patří do nějakého modelu. Kolik vozoven hostuje vozy linky, kolik setkávacích bodů je na trase, kolik konečných linka má, jestli má noční provoz a jestli se na nějakou konečnou jezdí služebně. Možná to zná jako hodně, ale mám způsob, jak to popsat pár písmeny (V1, SB1, T2, 8B). Setkávací bod, nadále SB, je křížení, kde se linka co vyjíždí (samozřejmě platí i pro zátahy, ale opačně) dostává na svou trasu. Noční provoz je myšlen tak, že linka má denní provoz, pak má ale i noční, stále po stejné trase, ale jiná sada vozů, kratších. A to je právě ten další speciální bod, kam může být umístěn log bod. Přiznávám se, „vypůjčil“ jsem si to, jak to funguje v Brně.
Zatím to beru pouze tak, že každá linka je hostovaná jedinou vozovnou, má jediný SB, má 2 konečné. To je nejjednodušší případ bez dalších věcí, co by mi způsobily migrénu, ale jakmile budu mít tohle (je to sada 7 modelů), tak bych samozřejmě rád dodělal i další. Zatím jsem je nevyužil, ale příležitost by byla.
JŘ. Jejich skládání dělám parametricky. Pomocí časových zón, kdy zóna je definovaná časem začátku a konce a jejím intervalem. V JŘ je takových zón obvykle pár, od 3 až po nějakých 11, pokud si někdo vyhraje. Obvykle to je ale liché číslo, protože obvykle je uprostřed největší zóna, kdy to jezdí nejčastěji (nebo tam je právě naopak takové sedlo rozdělující tuhle zónu). Takže si člověk nemůže vymyslet svoje časy, ale definuje zóny (a koukne, jak vypadají, případně udělá korekce). Tohle je kvůli zamezení nevalidního vstupu. Zóna má ve své definici i to, jestli je noční.
Vůz svůj cyklus tedy začne na vozovně. Mám v separátním souboru, kdy má každý vlak vyjet, takže vím. Vůz pak dojede na svůj SB, kde je super chytrá výhybka, co ho pošle správným směrem. A hned za tím křížením, hned za sjezdovou výhybkou je logbod. Co pro většinu bude otrava, je to, že název toho logbodu není volitelný. Parsuji ho, právě abych se uživatele neptal na každou blbost a mohl automaticky počítat. Logbod je pak i na vstupu do smyčky, hned za konečnou zastávkou. Další logbod je pak na taktovacím bodě (nastavený na odjezdy). Vůz pak jede svoje celé kolo, takže zase SB, případně speciální bod pro noční odjezdy, pak vstup do protilehlé konečné, výstup z ní a tak dále. Odtud se bere to číslo v názvu modelu: 8 bodů na trase → s noční částí. 6 nemá noc. Písmeno za tím jen řeší, kam se jede služebně. Takhle vozy chvíli jezdí, aby mi vygenerovaly data z měření.
Analýzu moc rozepisovat nebudu, díky pojmenovaným logbodům znám jednotlivé úseky, tím pádem mohu zjistit jednotlivé dílčí časy. Těch mám požehnaně. Zohledňuji směr, tzn. SB → TA není to samé jako TA → SB (kde TA znamená „terminus A“). Doopravdy to tak je, je tam malý ale znatelný rozdíl vycházející z polohy logbodů, který já ale potřebuji brát na vědomí.
V tomhle okamžiku mám sestavený JŘ a data z měření. Teď se jen kouknu na oběhovou dobu (z TA na TB a pak zase na TA), vydělím intervalem, zaokrouhlím nahoru. Tohle je minimální počet vlaků. K tomu uživatel může přidat rezervu, v počtu přidaných vlaků, obvykle stačí 4. Kvůli přestávkách na konečných. Pak vezmu tenhle počet vlaků, vynásobím ho intervalem a dostanu reálnou oběhovou dobu. Polovina z toho je polooběhová. Teď je na čase sestavit KJŘ (kurzový JŘ) a vypočítat V/Z (výjezdy a zátahy).
Protože rád kategorizuji a pojmenovávám věci, tak v síti každá konečná má svoje číslo. Číslovat začínám od nejtěžší trakce, tzn. metro, pak tram, trol, bus. Nadále budu jako příklad používat svou linku 0, schéma je zde ke stažení. Linka je modelu V1, SB1, T2, 8B. Je hostovaná vozovnou Sokolov, VS. Jako SB má AVS, což je Ačkové křížení u VS (topologie křížení je jako písmeno A). Má T15, kam vyjíždí služebně, je to kousek, a pak má T30, kam vyjíždí s lidma, protože to je přes celý město.
Výpočet začínám tím, že si vezmu (tohle bude něco) konečnou s nižším číslem, tzn. T15. Na jejím JŘ si najdu časovou zónu, co má nejmenší interval (5 minut), ale zároveň takovou, co začíná nejdříve. Vím, že tam budou všechny, a protože potřebuji deterministický algoritmus, od tohoto odjezdu začínám přiřazovat kurzy, od nejnižšího po nejvyšší. Uživatel si může nadefinovat číselnou řadu. Pak dělám „promítání“, vezmu si stejnou časovou zónu z TB (TA je vždy konečná, co má nižší číslo, TB vyšší (ano, okružní linky řeším jinak: zatím vůbec. 😀 )), zjistím si, jaký kurz tam má být takový, aby to sedělo s TA, zachováním reálných oběhových časů. A takhle udělám celou zónu. Další zóny řeším v podstatě stejně, jak bylo již napsáno. Na nich zákonitě musí být vyšší interval → potřebuju míň vlaků. Takže si tedy mezi konečnými promítám, co kdy kam dorazí, pak jaká zohledňuji i přestávky (za použití reálného oběhového času), a pokud mohu nějaký vlak uklidit, udělám to. Podobným způsobem kurzy opět vytahuji. Takhle projedu všechny zóny.
Protože musím následovat kurzový sled, často to je tak, že se musím s nějakým trefit mezi 2 nějaké jiné. A to dělám tak, aby šel přesně mezi ně. Podívám se, kdy ty 2 mají odjezd z nějaké konečné, promítnu si ty časy na SB, zjistím průměr, stanovím, kdy musím vyjet z vozovny tak, abych se tam trefil a je to.
Po celou dobu výpočtu sleduji kurzy, takže i vím jejich první a poslední výjezdy z konečných. Díky tomu pak sestavuji výjezdy a zátahy.
Snaha s mým programem je tohle všechno automatizovat. Protože momentálně mám pouhých 24 linek. Pro každou jsou nutné víkendy. 6 z nich má noční provoz. A tohle já prostě počítat nebudu. To samé měření. Zpracovat to v excelu trvá 20 minut, a to po letech „výzkumu a optimalizace procesu“. Mému programu to zabere neměřitelný čas.
Celý program má pak sloužit i jako taková manažer celé sítě, všeho, co v ní je. Posouvat JŘ je triviální, takže opět s patřičnými daty mohu vytvořit JŘ pro každou zastávku. Protože každý objekt v síti mám nějak definovaný (věděl jsem, že se to bude hodit), mohu dělat naprosto cokoliv. Definuji koleje (kde kolej je vlastně 2 kolejná trať), kde každá z nich má množinu zastávek, končí nějakým křížením, nebo mohu jít naopak, trať linky je definována konečnými a kříženími, mezi kterými jsou koleje se zastávkami. Takže uživatel teoreticky přidá pár křížení a najednou má seznam zastávek (zjednodušeno).
Pár detailů: pokud linka vyjíždí neslužebně, označuji ji s „V“ na konci. To je něco, co by reálně svítilo na tablu. Je to důležitější zejména pro _Z linky, kdy cestující ví, že to jede do vozovny a tím pádem ne svou plnou trasu.
Linky s noční částí mají noční rozjezdový bod (NRB). Předpokládám, že pokud člověk definuje JŘ, tak pro denní část je to z konečných, pro nočních z NRB. Je to trochu chaos (zejména pro mě), kdy se pak musí ty časy přepočítat na ty z konečných. A případně pak provést korekce (udělat to ale naopak bude asi jednodušší).
Možná jsem některé věci popsal složitě, závěrem bych ale dodal, že se můj způsob vlastně moc neliší od (jediného) příkladu, co zde je. Jen mám spoustu věcí pevně definovaných, popsaných apod. Nic nedělám od oka, vše musí být deterministické.

Edit:
Čas průjezdu smyčkou smyčkou v datech mám, ale ignoruji ho. Ukázalo se, že to není potřeba řešit. Je to obvykle okolo minuty (je tam zóna na 30 km/h).
V měřící verzi mám taktovací body pro konečné všech linek, s celodenním intervalem rovným minimálnímu intervalu na lince. Abych ty odjezdy „rozfázoval“. Problém, kdy jede pár vlaků hned za sebou, se ukázal jako reálný a nepěkný.

• Odpověď byla upravena před 3 roky a 7 měsíci uživatelem Pan Nikdo 0..