Úvodní stránka › Fóra › Vaše sítě .nt3 › Všeobecná diskuse o sítích
Označeno štítky: KV Vary DPKV
- Toto téma obsahuje celkem 310 odpovědí. Do diskuze (11 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel T_D a poslední změna proběhla před 8 měsíci a 1 týdnem.
-
AutorPříspěvky
-
9 ledna, 2018 v 0.49 #6135Michal90Správce
Pan Nikdo 0.: Ano všude v jízdní dráze je rozhodující aktuální linka. Kmenová jen pro tu „interní identifikaci vozu“, která nesmí být duplicitní.
9 ledna, 2018 v 11.28 #6136b1ÚčastníkProtože provoz na železnici a MHD je prostě jiný systém.
9 ledna, 2018 v 11.41 #6137Michal90Správceb1:
Ano, je to jiný systém. Ale proč MHD zjednodušuješ a železnici ne? Já jen, že když už bych zjednodušoval tak všechno nebo nic.9 ledna, 2018 v 12.53 #6138b1ÚčastníkProtože MHD se zjednodušit dá bez větší ztráty realističnosti.
- Odpověď byla upravena před 6 roky a 9 měsíci uživatelem b1.
9 ledna, 2018 v 12.59 #6140Michal90Správceb1:
Každý zásah do realističnosti je zásah. A vlastně mi to příjde dost stejný zásah.9 ledna, 2018 v 14.14 #6141ZXS.91ÚčastníkPan Nikdo 0.:
„Jo takhle, ty to bereš tak, že ve vozovně není možné ubytovat všechny vozy. Tzn. vždy něco musí být venku. OK, chápu. Ale musím si rejpnout: to jsi asi poddimenzoval vozovnu. “
Tak to v Praze máme poddimenzované všechny vozovny 😀
ad zkracování v metru: Třeba v Berlíně to funguje tak, že pozdě večer jezdí na U4 vlak složený jen z jedné jednotky – dva vozy. Ve špičce ale jezdí i vlaky složené ze tří jednotek, tj. šest vozů. V kombinaci s provozem bez strojvedoucího lze mít nízký interval i v období nízké poptávky za celkem rozumné náklady.
ad jednokolejky kryté signalizací bez pokrytí JŘ: Snažím se to dělat pouze v případě, kdy je jednokolejka krátká a s hustým provozem – třeba splítka v Letenské ulici v Praze
ad Kouzelné Bahní depo: Obvykle ho používám od začátku stavby do chvíle, kdy je hotový provoz – pak si mohu hrát s rozřazením na jednotlivé koleje. Btw skvělý pojmenování! 😀
9 ledna, 2018 v 14.29 #6142Michal90SprávceZXS.91
Kouzelné depo:
Celkem zajímavý postup, jen bych se bál rozhozění sítě při té předělávce. Proto kouzelné depo používám jen na výrobu vozů, jinak vůbec.9 ledna, 2018 v 14.44 #6143Pan Nikdo 0.ModerátorMichal90: Super, tohle je velmi dobré vědět. Tím pádem moje rozřazení kurzů může být trochu pozměněno.
Ty jsi taky hodně pro tu realističnost, co? Říkám si jen, co by sis myslel o 60 m vozech co 5 minut na trase s oběhem dlouhým necelé 4 hodiny.
ZXS.91: Nepřekvapovalo by mě, kdyby se to tak dělalo. Je to levnější a přinejhorším to můžeš odstavit někde na nějakých kolejích ve vozovně. Nebo u.
K mému metru: oficiální příběh sítě praví, že to, co je v Sokolově, technicky vzato není metro. Je to těžká podzemní tram síť. Protože na tom jezdí extrémně prodloužené tram vozy, co mají (podle konstrukce) třeba i 10 článků. Vždy to je ale jediný vůz (dlouhý až 94 m). Řízené automaticky, během dne interval 2,5 minuty na všech linkách a ve všech případech (alespoň zatím) v podzemí. Je to zcela izolovaný systém oproti tram trakci, nicméně se stejným rozchodem (1536 (1024 + 512) mm (pro širší vozy (a větší kapacitu))) a stejně uspořádaným napájením (0 na kolejnici, -1 kV na drátu). S poměrně nízkými „náklady“ mohu spojit metro a tram u vozovny Valy a Kraslická (pro to, aby se tam dostaly dlouhé vozy, co jsou hostovány v těchto vozovnách, pro případný noční provoz (pro který ale není centrální rozjezdový bod, a co líp, AN nemá zastávku metra, takže přestup není možný (pokud bych teda tam přímo, někde v podzemí nevybudoval nějakou smyčku, odkud a kam by jezdily noční vozy metra, to by bylo ale už poměrně dost pracné).
Tím chci říct to, že to, co se děje v jiných městech, u mě možné není, kvůli základní filozofii na které je ta síť postavena: nikdy nespojuj vozy, použij delší. Máš tak lepší poměr délka/efektivní délka. Předpokládám, že tohle je přesvědčení, se kterým tu jsem taky asi jediný. A nějak se tomu ani nedivím, musím řešit problémy, co vy ne, uznávám. Nemůžu si ale pomoct a nedodat: mně po ulici pojede K3, vám dvojice T3. Já na stejnou délku (možná o něco kratší, záleží na provedení) „ubytuji“ více lidí.
9 ledna, 2018 v 14.57 #6144Michal90SprávcePan Nikdo 0.:
Odstavování „kde se dá“ je běžná praxe v MHD i na železnici.
60 metrů dlouhé vozy jsem asi ještě neviděl, spíš souprava. 5minutový interval a doba oběhu 4 hodiny jsou určitě ve velkých městech běžné.
T3+T3 vs. K3: Při poruše jedné T3 z dvojce mám ještě tu druhou dobrou. S pokaženou K3 jsem abych tak řekl v dupě. To je zas můj pohled (podpořený provozní realitou).
9 ledna, 2018 v 16.42 #6145Pan Nikdo 0.ModerátorMichal90: Tak tam se tomu divím míň.
Neviděl jsi je, protože žádné takové nejsou. Budapešťské Combino se tomu blíží, to zase jo, ale moje jsou přece jen delší. 🙂 Všem je už asi jistě jasné, že mám rád dlouhé šaliny (ale i pestrost, jak délek, tak i designu, konstrukcí apod.).
4 hodiny na dobu oběhu…stále mi to přijde šíleně moc. Je to trochu méně optimalizovaným vedením linek, jenže nevím, jak to udělat lepší.
No, to sice jo, zase, jak často se ty poruchy stávají?
10 ledna, 2018 v 8.38 #6146Michal90SprávcePan Nikdo 0.:
U velkoměsta mi 4hodinový oběh nepříjde dlouhý. A svoji fikci jako velkoměsto popisuješ. Takže bych to bral jako v normě.
Namátkou jsem prohlížel časy v různých mých sítích mezi dvěma odjezdy z „konečné A“ a nejdelší mám přes 3 a 1/2 hodiny (našel jsem 3.36, z toho prostoje na konečných po odečtení nutných technologických časů úhrnem 31 minut). U mě je to částečně dáno i prehistorickým pomalým provozem, tak zkus příště připsat kilometrickou vzdálenost mezi konečnými (jeden směr).Poruchovost T3 (a jiných tramvají) mi není známa. Nejsem tramvaják, pokud je tu někdo povolanější, rád se dozvím novou věc. Chtěl jsem jen vnést jiný pohled na věc a tohle se mi zdá jako dobrý argument „pro“.
PS: Něco málo ještě v mailu.
10 ledna, 2018 v 8.55 #6147Matej78ÚčastníkPan Nikdo 0.: Nedisponujes niekde schemou linkoveho vedenia?
10 ledna, 2018 v 13.09 #6148Pan Nikdo 0.ModerátorMichal90: No, jde o to, že některé linky by mohly jezdit příměji (jenže to by pak nechalo jisté části bez kvalitního spojení, což znamená nutnost přetrasovat zase jiné linky, což znamená nutnost překopat SLV, což znamená nutnost pracovat dlouhé dny v Corelu na novém SLV, po dokončení návrhu udělat líbivé schéma, pak v Bahnu překopat křížení (výhybky a signalizace), vytvořit jiné V/Z trasy, rozřadit linky do vozoven, udělat znova měření (několikrát), zpracovat data, a jistě nějaké další věci, na které jsem zapomněl (jako obvykle. Je toho tolik, že bych na to potřeboval nějaký procedurální dokument. Nejspíš ho vytvořím)).
3,5 hodiny je taky slušný čas, to jo. 🙂
Co vím, tak v Brně nezaznamenávám nějaké extra výpadky. Takže si myslím, že s poruchami to nebude tak žhavé.
Matej78: Příloha.
Oba/všichni:
Do přílohy jsem dal limitovanou verzi dat k mé síti (pouze relevantní data). Sokolov, výjezdové trasy jsou V/Z trasy, je to fakt jen načmáraný v PDFku, nechtělo se mi to nějak upravovat, aby to bylo hezký, když je to jen taková neveřejná mapa, kterou nejspíš budu měnit (pokud dojde ke změně SLV, nevím). Tohle je to, o čem jsem mluvil, když jsem chtěl vidět nějakou mapu V/Z. Popis trasy? Jistě, měl by být. Ale mapa. Hlavně mapa. Protože kouknu a vidím, nemusím hledat nic v mapě a v hlavě si spojovat body. Ne. Jednoduché, přesné… A jistě, moje je doopravdy pracovní, ale informaci to předá (pokud to přiblížíte na 4 až 8×). Mapa kolejí je, jak již název napovídá, taková doopravdy technická mapa sítě. Nepoužívám jí často. SLV je to, po čem všichni touží, je poměrně jasné o co jde, po pouhém otevření. Na takovéhle úrovni očekávám mapy k sítím od ostatních. Dá to práci, jistě, ale… Výsledek stojí za to. Vím, je tam pár nedostatků, pravděpodobně příliš drobných, kterých si ani nemusíte všimnout, tohle ale taky není poslední verze mapy.
Info. Exelovský sešit, kde začíná ta pravá zábava. Chceš vědět naprosto cokoliv? Tenhle sešit je teď tvůj nejlepší kámoš. Bylo tam víc listů, ale byly těžce nerelevantní. KJŽ a V-Z listy jsou prázdné (jak říkám, nemám program, co by mi spočítal provoz). Listy:
Terminae je seznam konečných. A nějaké moje sledování, jak jsem daleko a co je třeba udělat. Pro zvědavé: teleporter je odkaz na správu pozic kurzoru v Bahnu. Velmi užitečná věc.
Stops: seznam zastávek, jejich označení, trakce, číslo, kolej, linky, všechno. A opět, sledování pokroku. Řeknu jedno: jsem rád, že zastávky už dělat nemusím.
Křížení: No, to snad ani nepotřebuje vysvětlení. Tady jsem jen sledoval, co mám udělat. Nyní, k současnému SLV to je hotovo.
Lineae: Není to chaoticky uspořádáno. Na konečné s nejnižším číslem nasednu a pojedu na opačnou. Jede mi odtam nějaká jiná linka? Tak jedu tou, a opět to samé. Pokud ne, vyberu konečnou s nejnižším číslem (kde jsem ještě nebyl) a jedu opět na protilehlou. Proč tohle potřebuju? Protože JŘ a jejich provázanost. Základní model alespoň. Dole je pak tabulka mého postupu. Je to k pláči, nemám k tomu co jiného říct.
Metro a Tram SL: zastávkové seznamy. Chceš vědět jízdní doby? No, tak to máš zatím smůlu, ale vzdálenosti naměřené již jsou. Linky 1 a 11 stojí za pozornost.
Výjezdy: tabulka V/Z.
Měření: Tohle je tabulka všech tabulek. Důležitost tohohle je nevyčíslitelná, a přes co všechno se člověk musí dostat, aby ty data měl, to je na dlouhé vyprávění. Obvykle to mám propojené s jiným sešitem, kde je analýza dat z měření (sešit má 26 MB, to mluví za vše). Nahoře časy z a do různých bodů zájmu, pak časy oběhů, pak kolik vozů bude potřeba a pak intervaly, reálné oběžné doby, a dole součty pro zajímavost.
MKT: moje realizace MTK, je tam i ZMKT, zatím nevyplněno. Tady je to, jak jsem mluvil o tom, že do BZP ty parametry ručně nepíšu. Místo toho dávám dohromady jednotlivé řetězce v excelu, pak to trochu upravím, nakopíruju to do Bahnu a hotovo. Tohle je tedy výsledek mé lenosti. Jo, stojí to za to.
- Odpověď byla upravena před 6 roky a 9 měsíci uživatelem Pan Nikdo 0..
Attachments:
You must be logged in to view attached files.10 ledna, 2018 v 13.46 #6151Michal90SprávcePan NIkdo 0.:
Předělání linek by znamenalo nové měření? Proč nevyužít části existujících měření k sestavení JŘ nové linky? Já pokud mám linku, která je součtem částní jiných linek nedělám nové měření, jen sečtu ty části dohromady.
Mapa kolejí: Upřímně, napadlo by mě pár vyplepšení. 1. Vysvětlivky, bez nich si jen můžu domyslet že tenká je tramvaj a hrubá metro, barvy jsou asi jen pro odlišení úseků; 2. Konečné: vykreslil bych jejich reálné uspořádání, počet kolejí v nich atd; 3. Tratě (po tvojemu koleje): asi bych je nakreslil dvojtou čárou, když jsou dvojkolejné, aby bylo vykreslené reálné uspořádání.
SLV: Bez námitek, funkční. (Osobně nemám rád tahle barvičková schémata, stačí mi čára a vedle kupa čísel. Mám pocit, že od určitého počtu linek se ty barvičky stávají jen duhovou čárou. Ale to je jen můj dojem.)
Co je špatné na uspořádání linek v seznamu (0) – 1 – 2 – 3 – 4 …. ? Metodiku tvého systému chápu, ale jaký to má smysl?
Zbytkem se budu muset prohrabat někdy jindy.
10 ledna, 2018 v 14.34 #6152Pan Nikdo 0.ModerátorMichal90: U mně měření funguje trochu jinak. Je to z vozovny (a tady už záleží na tom, jaká kolej ve vozovně to je) na SB, odtam na T0 a T1. Mezi tím opět SB. SB je závislý na lince, aneb, trasa V/Z, nejkratší, nejvhodnější, apod. T0 a T1 jsou konečné, kde T0 a T1 jsou jen zástupné symboly (označení konkrétních konečných má (zatím) vždy 2 čísla, v budoucnu budou možná 3 (tzn T0 není validní konkrétní konečná, T00 by byla)), záleží taky na lince. Nemám naměřené časy na jednotlivých úsecích. To by vyžadovalo (nejspíš) měření na všech kolejích (tratích), kterých je nějakých 94, nebo kolik. Ne, díky. Pak taky, co čas, kdy to jede přes křížení? Protože ty nejsou nejmenší a rychlost tam je omezená. Tím pádem by to muselo být směrově a cílově závislé, což ještě více nafukuje to číslo. Ne, tohle není proveditelné (v reálném čase). Při změně tras linek musím změny zavést do sítě. Pak tu síť mým měřením musím i otestovat a sáhodlouze opravovat (nenalhávejme si nic, bude tam trilion malých chyb, co dohromady učiní tu síť nefunkční).
Tak…vysvětlivky tam nemám, protože tohle bylo původně zamýšleno jako soukromá mapa. Jasně, nějaké mohu dodat. A je to tak, jak píšeš: tlusté jsou metro, tenké koleje na povrchu. A barva dané koleje je náhodně vybraná, s jediným požadavkem: z každého křížení půjdou koleje jiných barev, nikdy ne 2 stejné.
To s těmi konečnými je výborný nápad. 🙂 Tohle zkusím. Je fakt, že nemám přehled, kolik kolejí tam vlastně je, obvykle to jsou 2 nebo 3.
Heh, to mi připomnělo doby, kdy K26, 27, 28, 33 a 34 byly 4kolejné. Reálné 4kolejné tratě, spolu s „přeřazovači“, což byl útvar umožňující přejetí z jedné 2kolejné tratě na tu další (decentralizovaná bufferovaná verze) na začátcích a koncích 4kolejné tratě, A05, 06, 07, 08 a X0 a 1 byly podle toho upraveny. Teď to tam nikde není, takže kolej (trať) se bere automaticky jako 2kolejná (já vím, to názvosloví).
Osobně mám tyhle barevná schémata nejraději. Vidím tam jednotlivé linky, kudy vedou, jsou odlišené, jak to jen jde.
Teď narážíš na list Lineae, že jo? No, takovýhle seznam linek jsem zatím nepotřeboval. Vím, jaké linky mám, a není k nim v podstatě co dodat. Jasně, přemýšlel jsem, že bych tam pod to, co v tom listu mám, dal seznam linek, kde bych měl jejich trasu, od konečné na konečnou. Zrovna se do toho ale nehrnu, když SLV nemá pevnou půdu pod nohama. A když jsme u toho, koukni se na linku 5, celou. Pak se koukni na linku 1, úsek Revoluční ↔ Prokopa Holého. OK, řekněme, že Rychnovákům vezmu 1. Březováci budou spokojení, Rychnováci přijdou o přímé spojení s jistými částmi města. Mají tam metro? Jo, ale ne všude. Linka 6? Co spodní Rychnov? Nebo linka 5. Tracovat jí přímo? Pak celý ten východní úsek Sokolova, co je spojen jedinou linkou, jí již spojen nebude. Od Reisové až po Lazarskou. Mraky lidí, vysoká výměna cestujících. A 11 to nepobere sama. Linka 4 a její klikatění (výsledek vývoje sítě), to je taky příběh sám pro sebe. Takže…začít odznova? Nic lepšího mě nenapadá. Ale poté, co jsem začínal od znova už bůh ví kolikrát, se do toho zrovna nehrnu. Alespoň ne do doby, dokud nebudu mít představu, jak na to.
-
AutorPříspěvky
- Pro reakci na toto téma se musíte přihlásit.
Poslední komentáře