Sokolov – fiktivní

T_D: Pamatuju si doby, kdy jsme s jedním kámošem ze SOkolova vtípkovali o metru v Sokolově. No…tohle, co dělám, se tomu dostane asi nejblíž.
B1: (Jako vždy si cením tvé reakce.)
Proboha, kolik těch těch vozů ti tam bude jezdit, když pár stovek je menšina? To jako budeš mít pro každé pořadí každé linky jiný vůz?
Takhle. Mám základní design. Vzhled, jako Vario, 13T5, Anitra, apod. Na designu postavím celou řadu. Od nejkratších po nejdelší. Občas si udělám i sůj vlastní, komplet. Pak tu je to, že vezmi například Vario design a udělám to v jiné konstrukci vozidla, jako NGTD12DD, například (na tom momentálně pracuju, ještě Z4 a je to). Od nejkratších po nejdelší. Je to obvykle nějakých 9 až 13 vozů. Každý vůz má 15 obrázků a 6 univerzálek – čelní a zadní pohledy. Podle mé evidence to je v současnosti tak, že mám hotových 203 vozů. Málo. Plánovaných jich je dalších 93 (i spolu s 12 rozpracovanými Varii alá NGTD12DD). JENŽE. Je tu jedno takové ale. V tomhle čísle není zahrnuto to, u čeho ještě ani nevím, kolik vozů tam bude (neznám dlky jednotlivých článků, nemohu určit délky jednotlivých vozů a nemohu zjistit, kolik se mi jich vleze do toho limitu v NFZ editoru a BAHNu. Takové řady tu mám 3. No, takže to asi nakonec nebude tak šílený, jak jsem si myslel. Myslím, že celkový počet mých vozů po dokončení bude někde mezi 300 a 350.
Funny je to, že tyhle čísla jsou jen šaliny a jejich train verze. Trolejbusy a (e)busy? Nemám tušení. Ani je nemám ve své evidenci, mám jen základní představu, co asi tak chci dělat, něco z toho budou monstra, které jistě budeš považovat za nemožné (to je to kouzlo fikce. Vše je možné). Kolik tohohle bude? Zatím nelze říct. Takže odhaduji, že celkový počet mých vozů bude někde okolo 400. Možná se zeptáš, co vlaky. Nic, zatím je neplánuju ani dělat. Jak popisuji níž, pokud budu někdy dělat regionální železnici, použiju tam train verze mých šalin. Jsem zastánce jednovozových…vozů, navíc, je to regionální. Na železnici se přece taky pohybují několikačlánkové vozy. Tohle bude moje verze něčeho podobnýho. Dřív jsem uvažoval, že bych je pustil na koleje pro šaliny, ale to by bylo asi moc masakrózní.
Na každý kurz jiný vůz doopravdy neplánuji, ale líbí se mi rozmanitost. Navíc, všechno jsem si to nakreslil, tak bych to pak taky rád viděl. Moje síť bude mít větší vozovou rozmanitost, než Brno, to rozhodně.
Ani ne. Moje Brno běží už od roku 2009. A teď dělám ještě jednu dosud neprezentovanou síť, na které jsem začal v roce 2013, a furt jsem skoro na začátku.
Taky? No, já kdybych to pořád neměnil, tak to už mám. Ale díky bohu mám dokončeny jisté věci, co se už moc měnit nebudou. Teď je zbývá jen doplnit o další.
To seš fakt optimista. To určitě nebude. Leda, že bys rezignoval na všechni ostatní aspekty běžného života…
…což možná nebude daleko od pravdy.
Můj život je BAHN! 😀 😀
Teoreticky ovšem fiktivní síť nemusí být hotová nikdy, protože pořád je co přidávat, měnit, modernizovat, rozšiřovat atd.
Jo, to mi povídej. Metro a tram trakci mám zmáknutou, ale jak přijdou na řadu trolejbusy a ebusy, tak to bude maso.
Pokud ti nestačí excel a chceš si vyvinout vlastní excel, tak budiž.
Excel mi přestal stačit asi tak 2 roky zpátky. Momentálně pracuji na popisu algoritmu funkce, co bude přiřazovat čísla kurzů k jednotlivým odjezdům. Funkci, co mi vytvoří JŘ z parametrů už mám. Excel? Sorry, ale pokaždý, když ho používám, tak jen vidím, jak by tady stačilo jen použít cykl for, tady by se zase hodilo nějaké to formátování stringu, tady by zase stačilo pár podmínek…ale nic z toho tam nejde. Navíc, přemýšlím spíš ve zdrojoém kódu. Řádkovým programováním opovrhuji, je to nepřehledné a plno času strávím nad tím, abych si ověřil, jestli to, co mám, je správně. V kódu to přímo vidim.
Ad schéma linek: Je nepřehledné. Navíc mě zaujalo pojmenování zastávek jako „Banka“ nebo „Mateřská škola“ – předpokládám, že v milionovém městě asi nebude jen jedna banka a jedna mateřská škola.
Co se týče SLV, tak mám novou verzi, je tady v příloze. Schválena samotným eframmcbeth em. 😉 Takže na tom něco bude. Linky jsou rozkreslené úmyslně.
A co železniční doprava?
Plánuje se. Asi takhle. V současnosti mám metro a tram. Dalším krokem je trol a ebus trakce. Tím dokončím samotné MHD, tzn. městské linky. Jakmile bude tohle hotové, budu začínat uvažovat o regionální železnici, železnici ve městě a regionálních busech. Tohle všechno je ale neskutečně obrovský. Ale ano, vím o tom, chci to tam, plánuji to, ale prostě…až na konec. Teda, na konec půjde nějaká ta grafika, budovy, apod., mám tam v podstatě jen tratě a symboly zastávek a nástupišť, někde.

B1: U tvojí vždycky. 🙂
Jasný, tak to jo. Já tou kompletností sítě myslím to, že je postaveno vše nutné k provozu a že ten provoz je plně funkční v celém rozsahu. Všechny JŘ všech linek, všechny vozy, všechno.
Pokud si pak třeba řeknu, že „uděláme výluku tam a tam, protože tam to vypadá, že by se ty koleje opotřebovaly fakt rychle“ tak to je zase něco jiného. To je už vytváření další sítě. A co se týče rozšíření, tak to je spíš takový upgrade. U kterého bych se vždycky modlil, abych nemusel překopávat všechno, co mám.
Btw, co se ti nezdálo na tom SLVčku? Já to stále nechápu, mám to pořád v hlavě.

2 měsíce uplynuly a já pro vás mám další update mé sítě. Udělal jsem menší revoluci v linkovém vedení metra, za cíl jsem si dal propojit jednou linkou takové 2 oblasti, u které bych očekával stejnou vytíženost a linky seřadit od nejvytíženější po nejméně. Co víc, konečně jsem taky něco udělal v BAHNu. Mám kompletně postavené koleje pro metro a šaliny. Teď mě čeká hraní si s vyhýbkami a křížením, pokusím se o použití traťových oddílů. Uvidíme, jak tohle dopadne.
V příloze je i obrázek, kde je v podstatě fotka sítě: světlejší modrou jsou koleje na povrchu, většinou šaliny, tmavší jsou koleje metra. Metro je schválně dělané na jízdu po pravé straně, stejně jako povrchová doprava. Nemám totiž vozy, co by měly dveře na druhé straně, nechce se mi je kreslit a zkrátka, tole řešení se mi zamlouvalo více. Nrtradiční? No, to mě nikdy nezastavilo. 😀 Metro má koleje oddělené, ±2 pole, všechna křížení jsou bufferovaná, stejně jako většina šalinových.
Momentálně jsem s touhle sítí nejdál, co jsem kdy byl. Takže to je jistě pokrok. Od BAHNu si chci ale nějakou dobu oddychnout, nejspíš zase budu kreslit vozidla, tam mi toho taky zbývá hodně. Kdyby tu byl zájem, na tomhle fóru je téma o mých vozidlech.

B1: No, prostě opačně, než v Praze. 😀 Však chápeš. Kdyby náhodou, tak koukni na ten screen sítě BAHNu, je to v mapovém náhledu. Metro jezdí po pravé straně, dveře jsou taky po pravý. Na té mapě to jde blbě vidět, ale v zastávce jdou vždycky koleje k sobě.
Přesně tak, jde to vidět i z obrázku. Na konečných jsem stavěl smyčky, což, ano, je velmi netradiční, na druhou stranu, tohle doopravdy není snaha o nějakou realističnost. Tohle je tak trochu onanie mé fantazie. 🙂 Realitě tedy nedopovídají „normy“, kterými jsem se řídil při stavbě kolejových sítí, a nejspíš i vozdila. Přeci jen, mít metro vozy jako šaliny, až na to, že strašně dlouhé, něco jako 90 m dlouhé Budapešťské Combino, s 10 články, to asi taky není jak vytržené z reality. Metro bude mít tyhle vozy ale schválně, jak jsem již psal, nejsem fanda spojování více vozů do jednoho. Chci mít jediný vůz, co je průchozí od začátku až na konec, chci, aby měl tím pádem hafo článků a nějak uspořádaný interiér.
Kde se budu snažit o realističnost, budou JŘ, a vlastně už i bylo linkové vedení. Proto jsem ho tak často překopával. Spojení dvou čtvrtí na konečných se zhruba stejnou vytížeností, trasování linek takovým způsobem, jak bych očekával, že by byly využité. Přece jen, město je to zcela imaginární, o realitu se mohu opírat jen do jisté míry. S linkovým vedením jsem až na nevyřešitelné výhrady vcelku spokojen, překopávat ho znova nechci, začínám si ho už pamatovat ( 😀 ), a JŘ mě čekají, částečně jsem si už stanovil rozsah časových zón a intervaly.

B1: Jo, ale dveře mají na obou stranách. Já jen na jedné, na pravé.
Jasný, ale to jsou stále vícevozové soupravy. Nemám je v oblibě. Plná průchoznost je fajn, ale místo spojení vozů mám raději článkové vozy. 🙂 Je to prostě jen o preferenci. A o moci přivést tu svou k životu.
Každopádně, co říkáš na to SLV, mapu, apod.?

Bylo na čase publikovat.
Douho tady mluvím o své síti, tak tady publikuji něco z mé dílny.
Než to stáhnete a rozjedete, velmi doporučuji si přečíst info dole.
A tady to teda je:
Zip: http://uloz.to/xApVyb2D/sokolov-merici-verze-zip
Rar: http://uloz.to/xAQ6Yx5Y/sokolov-merici-verze-rar
Je jedno, jestli to stáhnete v zipu nebo raru, hodil jsem tam obě možnosti, jen pro pokrytí.
To info, o kterém jsem mluvil:
Pokud byste chtěli vidět nějaké screeny z té sítě, tady: http://uloz.to/xjnPQjoJ/screeny-zip
Proč píšu dlouhý návod, který stejně nikdo nebude číst? Protože chci, abyste po stažení mé sítě věděli, co a jak. Co dělá co, co je proč tak, jak to zrovna je, jak to funguje, apod. Základní přehled, informace. Vždycky mi vadí, že když si stáhnu nějakou síť, tak…nevím. Nevím prostě nic, jak je to dělaný apod. Číst to samozřejmě nemusíte, ale pak nebudete vědět. A vědění, vážení, je nejdůležitější věc.
Ale už info samotné:
Jedná se o tzv., měřící verzi. Je to speciálně upravená verze klasické sítě, která je určená na měření a testování. Jestli jsem správně nastavil signalizace, ať už směr, funkce, platnost, apod., jestli jsou všude rychlostníky, jestli jsou zastávky správným směrem, jestli jsou dobře nastavené vyhýbky, apod. To je testovací část. Měřící spočívá v tom, že potřebuju vědět, jak dlouho to trvá jisté lince z jistého bodu do jiného. Jak dlouho trvají oběhy, výjezdy, apod. Tohle jsou životně důležitá data pro to, abych později mohl sestavit provoz samotný. Z toho tedy vyplývá, že měřící verze jako taková nemá žádné taktovací body. Časy výjezdů jsou nesmysl (v podstatě, je to opatrně stanovený nesmysl), časy zátahů nejsou pro jistotu vůbec. V téhle verzi, co má číslo 0.9 a datum 2015/10/19 (důležité, jak budu publikovat další verze, bude se to měnit, tak ať v tom není bordel), je to dělané tak, že všech 20 linek tramvají (upozornění: metro JE kompletně postavené a de facto připravené na testování, ale na něj jsem se prostě zatím vykašlal), s čísly 0 až 19, mají každá 10 vozů (takže 200 vozů, a to je jen testovací verze, a už mám více vozů, než Brno během pracovního dne 😀 ). Těchdle 10 vozů se dělí na liché a sudé kurzy. Liché jedou na jednu, sudé na druhou konečnou. Jednoduché, úmyslně navržené tak, abych při měřením samotném mohl jednoduše sledovat, co se děje.
Způsob výjezdů a zátahů je ale stejný, jaký bude ve finální verzi s ostrým provozem. Jak to vypadá, na to bych vás asi odkázal do sítě samotné, až to dočtete, samozřejmě. 🙂 V téhle verzi sítě jsem ještě nenastavil logbody. Asi by vás to napadlo, jak to jako chci měřit, když tam žádné nemám. Zatím jsem to jen testoval a opravoval tuny chyb, abych vůbec mohl měřit. Síť si chci ještě celou projet, výjezdy a provoz samotný by měly být v pohodě, jsem jen zvědavý na zátahy. Ty se totiž budou realizovat takto:
Při příjezdu na konečnou se číslo kurzu zvedne o 10. Takže kurzy 100 až 109 budou 110 až 119 (kdyby šlo číslovat od 0, udělám to. Tady je přesně ten případ, kdy to má smysl). Takhle to půjde dál, až to bude 200 až 209. Tzn. mělo by tam proběhnout 11 přejezdů, pokud počítám i výjezd. Pak vozy zatáhnou. Linkám s dlouhou trasou to bude trvat samozřejmě déle. Proč to dělám takhle? Protože potřebuju stejné množství dat. Jak mám stanovit, kdy to má zatáhnout, když nevím, jak dlouhá trasa to je? A abych to věděl, potřebuji měření. Pomocí logbodů tedy pak získám poměrně dobrý přehled, statisticky významný vzorek dat, kterým bude bolestné se prokousat.
OK, pokud si stáhnete soubor sítě a rozbalíte (doporučuji rozbalit do nějaké složky), tak tam bude…fakt hodně věcí. 😀 Je tam složka Kapacita. V tom jsou obrázky mých vozů s ukázkou interiéru a obsazení lidma. Neříkám, že to, jak to tam je, musí tak být, ale jde spíš o ten počet. Tady tedy poprvé uvidíte ty vozy, které jsem si roky kreslil. Mohl bych vám tu vyprávět o každé řadě, ale to není pointa tohohle postu. Tzn. ta složka a její obsah je jen „pro zajímavost“. Pak tam jsou excelové listy, vše je vytvořeno v MSO 2013. Informace k vozidlům: tady…jak již název napovídá, je info k vozidlům. Je tam strašlivá hromada listů, každý pro jednu řadu, to nás ale zajímat nebude. List délky je poměrně self-explanatory, pro nedostatek lepších slov z češtiny, list Řady, tady máte přehled všech řad, co je a co není hotové, u čeho vím, kolik toho bude, nebo u čeho ani netápu. V současnosti mám všechno dokončené, kromě rozpracované LF verze T6 a T3 a K2 v jistých rekonstrukcích. Zbytek je buďto plně funkční, nebo jsem z něj neudělal ani ň, a nejspíš ještě dlouho neudělám. Co vás ale bude zajímat, je list Vše. Tady je přehled všech mých vozidel, u kterých alespoň vím, jak dlouhé budou. Je tam info o kapacitě, konstrukci, délce, atd. Tohle je VELMI důležitý přehled, protože jakmile sestavuji vypravenost, potřebuji tyhle informace na jednom místě. Dál jsou pak jednotlivé řady, klidně to proklikejte, ale asi tak nenajdete nic zajímavého. Je to jen info pro mě, když jsem ty vozy navrhoval a kreslil. Ty názvy v | znaku znamenají, že to není hotové.
Další soubor, Lineae info + tech. databáze, to vás asi bude zajímat víc. Tohle je už o síti a provozu v ní. Tady taky sleduji svůj progress jednotlivými stupni stavby apod. Terminae je seznam konečných, Stops je seznam zastávek, Křížení je…no, asi každý chápe co, Lineae je zase list věnovaný linkám, jak daleko jsem co se týče jich, zejména jejich uvádění do provozu, Metro a Tram L S jsou seznamy zastávek jednotlivých linek metra a tramvají, pokud se chcete podívat a porovnat s Brnem nebo Prahou, například. Nemám tam údaje z měření, protože, jak jsem již psal, měření ještě neproběhlo, do budoucna mě ale bude zajímat časová a prostorová vzdálenost. Výjezdy je list o tom, odkud, kudy a kam každá linka vyjíždí. Tady si můžete všimnout, že každá linka je hostovaná právě jednou vozovnou, ze které vyjíždí na nějaký setkávací bod, ze kterého se pak rozjede na obě konečné. Tohle je mnou používaný způsob, jednoduchý a efektivní. Mám v hlavě jiné, ale zatím jsem je nepotřeboval. List Měření je vlastně to jádro, ke kterému se v budoucích dnech, asi i týdnech, budu snažit dopracovat. Tam vidíte všechno, všechny časové vzdálenosti, všechny ty data, co jsou potřeba na to, abych mohl linku zprovoznit. |Meas| je něco, co vám pomůže orientovat se v té konkrétní verzi sítě, kterou jste si stáhli. Je tady seznam všech vozů, kdy vyjíždí, kam odkud, apod. Z každé vozovny vyjíždí každou minutu nějaký vůz, až do doby, kdy prostě budou všechny vozy pro tu vozovnu pryč. Vyjíždí z různých kolejí opět kvůli měření. Další listy jsou poměrně nezajímavé, tam budou data až je vůbec budu mít. A výpočty, sice to vypadá, jako že tam bude něco zajímavého, ale ne.
Jdeme na PDFka. To bude rychlé. 🙂 Mapa kolejí je prostě…mapa kolejí. Každá kolej je definovaná jako trať mezi 2 křížení, podle toho dostane číslo. Podle čísla koleje jsou pak i číslované zastávky. A protože to je všechno dráha, koleje, tak jsou očíslované nejdříve koleje metra a pak ty povrchové. To samé platí pro křížení, konečné, apod. SLV je prostě jen schéma linkového vedení, kde jsou teda i čísla křížení a terminusů. Je to moje techničtější verze, kterou ale nutně potřebujete, abyste se vyznali v té síti. Protože když vás odkážu na křížení A12 s tím, že tam je to šťavnaté, tak…kam půjdete? 😀 SLV a koleje je veze, kdy je všechno v jednom, je krajně nepřehledná, ale taky jsem jí potřeboval. Výjezdové trasy jsou pak grafickým znázorněním, co, jak, odkud, kudy a kam vyjíždí. Bez toho bych si to musel pamatovat, a to prostě ne, od toho máme počítače. 🙂
Pak tam jsou všechny moje vozidla. No, řekněme, že jsem to plánoval uvolnit s větší parádou, ale co už… VICD0 až VICD4, a pak spojky. To Ž na začátku jejich názvu neřešte, potřeboval jsem to vidět úplně dole v té složce. 🙂 VICD znamená Vozidla Isteria Coprporation, dekáda. To je samo o sobě postě dlouhé, tak jsem si řekl, že VICD bude stačit. Můžete se kouknout na vozidla v NFZ, ale není to nutné. Informace o jednotlivých vozidlech jsou samozřejmě viditelné i z BAHNu. Teď jedno důležité upozornění: vozidla NEMAJÍ noční skin. Vyplývá to z technologie mého kreslení. Do toho nebudu nějak zabředávat, to by bylo na dlouho. Řeknu jen to, že dodělat to by bylo neskutečně pracé, dělat to u nových vozidel taky, a navíc, dokud si nemohu nastavit barvu přes den a barvu v noci pokaždé jakou chci, tak to nedělám.
Teď byste teda měli vědět, jaké informace hledat kde a co je k čemu. Teď síť samotná. Je stavěná ve verzi 4.00 β4c. Ke stažení…no, to asi všichni víte, jinak byste tu nebyli. Nedpoporučuji otevírat v nižší verzi. Než to otevřete, proboha, otevřete to v prohlížeči, ne v editoru. Tohle je důležité (a taky důvod, proč byste si měli přečíst tohle všechno, co píšu). Jak to otevřete, tak to na vás vyhodí hlášku, že obrázkové pozadí nebylo nalezeno. To je v pohodě, tam jsem měl jen podkladovou mapu, úplně jsem na to zapomněl. O nic nepřicházíte. 🙂
OK, po otevření sítě máte minutu na to, abyste zastavili čas. Velmi doporučuji. Záměrně jsem to dal celou minutu před nejdřívějšími výjezdy a nastavil na nejnižší rychlost. Tzn. zastavte čas. Měli byste se „spawnout“ na křížení X2 (heh, na začátek hned to nejlepší 😀 ).
Váš nějvětší kámoš v mé síti bude asi správce uložených pozic kurzoru. Já to mám namapované na klávese F2, ale tuším, že jsem to měnil. Každopádně, tohle pro vás bude důležité. Chcete se někam dostat a nechcete to hledat? Tohle vám pomůže. Pokud se do toho dostanete, tak tam jsou pozice vozoven, jsou 4, vás budou zajímat jen 3, jak jsem říkal, metro jsem zatím vynechal. Pak tam jsou všechny terminusy, cokoliv v Z=-1 nás tak moc nezajímá, jde o metro. Máte tam vždycky název a linky. To L před číslem/písmenem znamená prostě „linka“. Je to taková moje notace. L je linka, T je terminus, Y je Y-křížení, A jsou A-křížení, X jsou X-křížení, Z jsou zastávky, K jsou koleje, apod. Nemůžu jen tak napsat číslo, potřebuju vědět, co vlastně to číslo vyjadřuje. Pod terminusy jsou křížení, Y, ty nejjednodušší, Ačka, ty…v jistých případech vydatné, a pak Xka, pokaždé horor. Ke konci Aček jsou speciální, vozovnové křížení, A je vždy typ křžení, další 2 znaky jsou označení vozovny, V je tedy vždy vozovna, další písmeno je její jméno. Pak tam je i v jednom případě číslo, protože ta vozovna má prostě 2 výjezdy a vjezdy. Poslední pozice, čítače měření, to je odkaz na body změny parametrů, kde se dá upravit o kolik se budou přičítat na konečných kurzy. Na tohle velmi doporučuji nešahat. Pak tam jsou ještě ty 2 pro zátahy, služební a normální. Tam si můžete zvětšit (nebo snížit) počet, pamatujte, že ze začíná na dekádě 10_, takže pokud tam dáte hned 110 až 119, tak to vyjede, dojede na konečnou a zatáhne. To asi není zrovna zábavné.
Můžete se také kouknout na seznam signalizací, abyste viděli, kolik signalizačních funkcí jsem musel udělat. Když už jsme na té X2, tak si to můžete zvětšit na 2:1, tam pak uvidíte celou strukturu toho křížení. Tady bych vám asi mohl vysvětlovat něco o bufferované konstrukci křížení, o tom, jakým způsobem jsem tvořil názvy jednotlivých prvků signalizací a jejich funkcí samotných, ale tohle by bylo asi na trochu déle. Navíc, když se na to kouknete, na pár křížení, tak to nejspíš pochopíte sami. 🙂
Seznam linek: každá linka má _V a _Z verzi, výjezdovou a zátahovou. Proč? Signalizace a křížení. Měřítko sítě je 134, aby vzdálenosti odpovídali těm v NFZ editoru, moje standardní měřítko.
OK, koukneme se na vozy. 🙂 Jen v rychlosti. Když si dáte seznam vlaků, zobrazíte všechno, tak uvidíte, že v téhle měřící a testovací verzi jsem nebyl zrovna kreativní. Každá linka má jediný typ vozu. Tohle je úmyslně, abych věděl, co je zač a odlišil je od sebe. Také si asi všimnete, že tam jsou šíleně dlouhé krávy. 😀 Jop. Vítejte v mém světě! 🙂 Ve světě, kdy dopravní podnik preferuje sezení cestujících a nebojí se dlouhých vozů. Ba naopak. Koukněme se třeba na linku 1, jakýkoliv kurz, je to jedno. Zobrazte si seznam vozů. Tam pak klikněte na 8. (ano, počítáno od 1. 😉 ) vůz. Takové to žluté cosi. Je to vůz z řady, co je inspirovaná NGTD12DD, Je to řada L. Tohle je vůz L6, máte tam detaily. Kolik náprav, článků, vnější délka, pak efektivní, vnitřní, obsaditelná délka, a typ a třída. O těchdle 2 věcech bych se taky mohl trochu rozpovídat, ale od toho tam je vlastně excelový list Info k vozům a list Řady. 🙂
K vozu do popisku pak přidávám ještě info o kapacitě. Mezi celkem a max je rozdíl, maximum beru jako takové, že se tam vmáčkne ještě o 10% víc stojících. A kde tu kapacitu beru? Složka kapacita, tam je pak soubor „11(L)“, kde to máte rozkreslené. Všechny vozy. Vozy, co jsou v tom seznamu jsou všechny možné. Třeba to předposlední je způsob, jak bych já rekonstruoval KT8. Zjednosměrnit, přidat další 2 články, některé podvozky nehnané a plně NP, apod. Ne všude jsem byl ale fantazijní magor, mám tam i vozy, kde jsem se snažil držet se reality. Ale všechny jsou šířky 2,75 m. Proč? Kapacita. Víc míst k sezení. Komfort cestujících. Více cestujících DP. Méně aut. Asi chápete, kam tím mířím. 🙂
Pokud tohle okno zavřete, tak teď nejspíš už víte všechno. Alespoň na začátek. 😀 Pomocí správce pozic kurzoru se tedy teleportujte na pozici vozovny Sokolov. Kurzor by vám měl přistát na info textu, kde jsou informace o vozovně, zejména její kapacitě. Pokud půjdete trochu dolů a doleva, tak uvidíte odkud budou vozy vyjíždět. No, a teď můžete stisknout ALT+S, nebo cokoliv, co používáte pro spuštění času, a třeba to i trochu zrychlit. Ze všech vozoven budou každou minutu vyjíždět vozy, za sebe bych řekl, že vozovna Sokolov to má takové nejméně zajímavé, na Kraslické teprve uvidíte ty dlouhé krávy v akci. 🙂 Na Valech trochu taky. Jo, a pokud vás zajímá, odkud bude vyjíždět ta moje upravená verze KT8, tak to bude právě z Valů, bude směřovat pak na AVV1. 🙂 Takže, těm z vás, kteří to doopravdy přečetli gratuluji. 🙂 Neměli byste tápat ve tmě, máte přehled, co se v té síti děje, jak to funguje a kde najdete všechny možné informace.
Ano, vím, že to bylo mnoho textu, na druhou stranu, potřeboval jsem vám říct mnoho informací. Nikdy tu ode mě nebyla žádná funkční síť, jen kecy o tom, na čem dělám apod. Nikdy nikdo neviděl nic ode mně, takže tohle je poprvé, příště už to například nikdo číst nebude muset, jakmile vydám nějakou další verzi.

Nepovinné:
FAQ:
Q: Trolejbusy a busy budou kdy?
A: Nevím. Mám návrh pár trolejbusových linek, tuším o nějakých autobusových, tuším, jak je roztřídím apod., ale nejdřív kolejová doprava.

Q: Kdy bude mít metro a tram regulérní provoz?
A: Dělám na tom. Nejdřív potřčbuju dokončit měření, pak bych si měl naprogramovat můj nástroj, co mi umožní vypočítat linky daleko rychleji.

Q: Víš o tom, že jak tam máš nějaké dvojité zastávky, tak se ti na to ty tvoje slavný krávy nevejdou? Ani jedna celá, natož 2.
A: Jop, koukal jsem, nedomyslel jsem to, tohle budu upravovat.

Q: Hej, a proč jsi vlastně nedal do testovací verze i to metro?
A: No, tak jako síť tam je, že jo. Stačí jít o úroveň níž, a zobrazí se v celé své kráse a možní i rozloze, pokud odzoomuješ dostatečně. 😀 Jinak jsem na to ale kašlal, protože jsem prostě chtěl vidět moje monstrózní šaliny. Dělal jsem na tom dlouho, chtěl jsem to vidět v akci.

Q: Co regionální doprava?
A: Jop, bude. Úplně na posledním místě ale. Nejdřív metro a tram, pak trolejbusy, pak busy.

Q: Mluvíš o tom metru, ale…kde na něj máš vozy? Vidím samé šaliny…
A: Train verze šalin to budout. Totiž, Sokolovské metro je vlastně technicky správně jako vysokorychlostní podpovrchová tramvaj. Ale říkat tomu metro je jednodušší.

Q: Jak je ten Sokolov vlastně velkej?
A: V reálu? Hrozně malej. Jako jedno Brněnské sídliště, i co se týče počtu lidí. ALe v mé fiktivní verzi? No, však se koukni. 🙂

Q: Co vyznačení v mapě nějakých městských částí? Víš co, aby se člověk trochu orientoval.
A: Bude. Mám v hlavě návrh. Ale zatím není čas.

Q: Nemáš tam žádnou grafiku okolo. Bude?
A: Až bude provoz. 😀 Takže jako jo, někdy za dlouho, ale co se týče budování města, tak do toho se mi vůbec nechce. Je to taková věc okolo, nad kterou strávíš spoustu času, je detailní, a…provozu to nepřispěje. Vím, kde by bylo centrum, kde sídliště, průmyslové zóny apod., ale tohle je fakt nízká priorita.

Q: Metro má smyčky. Dafuq?
A: Správně. Protože nejsem fanda obousměrných vozů. Žádný ani nemám, sice mám v hlavě, co bych chtěl udělat na tomhle poli, ale i v reálu je nemám rád. Díky tomu nenávidím KT8, mimochodem. Zprasenej interiér, sezení na nic, stání ještě horší… Jasně, mám nápad, jak bych uspořádal sedačky tak, aby to bylo použitelné, ale výroba obousměrných vozů je pro mě zatím něco, co musím pořádně promakat. Na metru se pak ale stejně neobjeví.

Q: Proč tohle vlastně vůbec vzniklo?
A: Protože jsem měl fantazii a potřeboval jsem jí dostat z hlavy a vidět.

Q: Jak dlouho na tom děláš?
A: S BAHNem dělám od května 2011, na Sokolovské síti o něco později. Prošla si velkým vývojem, několikrát jsem všechno smazal a začal odznova. Tohle je poslední verze, tahle síť taky už pamatuje aspoň 2 zimy, ale tady jsem už jen upravoval, trochu rozšiřoval, apod. Nikdy jsem to už celé nesmazal a nezačínal odznova. A do budoucna to už neplánuju. Potřeboval jsem síť, co je dostatečně komplexní, ale zase ne moc, abych to vůbec dokázal.

Vaše zpětná vazba je velmi vítána! 🙂