Vytvoření jednoduchých signalizací
Zde si popíšeme vytvoření nejjednodušších signalizací na jednokolejce, na přejezdu a na křižovatce (semafory).
Nejprve si však vysvětlíme význam popisků v následných schématech. Na obrázku vidíme editační okno hlavního návěstidla.
Nás nejvíce zajímají políčka „Přepínací funkce (závisí na signalizacích)“ – obsah tohoto políčka bude na schématech napsán zelenou barvou. Na přepínacích kontaktech toto políčko není.
Dále jsou dvě políčka „Účinku na signalizace“ – ta nalezneme i v přepínacích kontaktech.
Nejprve políčko „Průjezdem v normálním platném směru (dle šipky)“ – obsah tohoto políčka bude vepsán čenou barvou na návěstidlech i na přepínacích kontaktech.
A pak políčko „Průjezdem v obráceném platném směru“ – obsah tohoto políčka je vepsán ve schématech červenou barvou na hlavních návěstidlech i na kontaktech.
Ostatní funkce zde zatím nebudeme potřebovat, sjou popsány v nápovědě BAHNu.
Nyní si popíšeme vytvoření signalizace na jednoduché jednokolejné trati
Na jednokolejné trati je pravostranný provoz, podle toho je třeba nastavit výhybky. Před začátkem jednokolejného úseku jsou umístěna hlavní návěstidla, jejichž přepínací funkce je nastavena na signalizaci jménem „A“, tato signalizace zabraňuje vjetí dvou vlaků to jednokolejného úseku. Projetím hlavního návěstidla v poloze Volno se počítadlo signalizace A zvýší o 1 (to zajišťuje zápis A+ v políčku „Průjezd v normálním směru“), počítadlo dosáhne přepínací hodnoty (ta je automaticky BAHNem nastavena na 1) návěst se změní na Stůj. Až projetím přepínacího kontaktu v následující výhybně (tam je zápis v platném směru A) se hodnota počítadla opět sníží a návěst se změní na Volno.
Takováto jednoduchá signalizace ochrání trať přes srážkou vlaků, ale nezabraňuje vzniku kolon a zpoždění, proto se hodí pro tramvajové tratě, kdeje velký počet výhyben a pravidelné intervaly, pro železniční provoz není vhodná.
Ještě pár rad jak se vyhnout kolonám:
Dbejte na dostatečný počet výhyben – čas potřebný k projetí úseku včetně zastávek na trati a ve výhybně by měl odpovídat ne víc než polovině intervalu mezi vlaky v jednom směru. Jinými slovy pokud máte desetiminutový interval, vlak musí dojet z jedné výhybny do druhé za méně než 5 minut.
Do jednokolejného úseku by vlaky měly vjíždět „nastřídačku“ z jednoho a druhého směru, myslete na to při vytváření jízdního řádu. Pokud budou čekat vlaky na obou stranách jednokolejky, záleží pouze na náhodě který vjede do úseku jako první – tím se může stát že jedn vlak bude čekat neúměrně dlouho. Jízdní řád by měl být sestaven tak, aby na povolení k vjezdu čekal vždy jen jeden vlak.
Výhybny rozmisťujte pokud možno pravidelně.
Siganilzace na přejezdu
Přejezd hlídá signalizace s názvem „Přejezd1“, na železniční trať umístíme přepínací kontaky v dostatečné vzdálenosti od přejezdu (řádově stovky metrů až kilometr, přímo úměrné délce a rychlosti projíždějících vlaků). Šipky kontaktů směřují k přejezdu, do platného směru vepíšeme Přejezd1+ a do opačného směru Přejezd1.
Nyní zvýšime maximální hodnotu počítadla (přes menu Nápověda > Seznam signalizací vybereme signalizaci Přejezd1, pak zvolíme Upravit signalizaci). Do políčka „Maximální hodnota počítadla vepíšeme hodnotu větší než 1, třeba 500 a provedenou změnu potvrdíme.
Na silničních návěstidlech pouze vyplníme jejich závislost na signalizaci.
Signalizace na přejezdu je podrobně popsána i v BAHNí nápovědě.
Semafory na křižovatce
Nejjednodušeji vytvoříte semafory pomocí ovládacího vláčku, který přepíná signalizace na Volno a Stůj. Tento okruh můžete úmístit do podzemní vrstvy. Nemusíte tak vyplňovat časové seznamy k přepínání.
První příklad ukazuje základní křižovatku, kdy je volno vždy na příjezdech naproti sobě. Na spodním schématu má každý příjezd „svoji zelenou“, navíc je zde vytvořen i „noční režim – přes den vláček jezdní po vlekém okruhu a přepíná návěsti, po dosažení určitého času (např. ve 22.00 odbočí na časově řízené výhybce na malý okruh), kde nejprve přepne všechny signaliace na Stůj a pak na Volno (ve skutečnočnosti by kmitalo žluté světlo). Na taktovacím bodě vyčká do rána (např 5.55), kdy nejprve přepne všechny signalizace na Stůj a pak pokračuje denní režim. Vytvářením více signalizací a jejich kombinováním můžete vytvořit i složitější křižovatky s odbočnými pruhy.
Na závěr příklad jednokolejky a křižovatky přímo v BAHNu.
Ohledně nastavování parametrů návěstidel, kontaktů a signalizací čtěte také Nápovědu v BAHNu.
U železničních přejezdů používám volbu „počítat vozy“ místo „počítat vlaky“. Toto řešení má výhodu v tom, že vypínací kontakt můžeme umístit ihned za přejezd a závory půjdou nahoru stejně jako ve skutečnosti po opuštění přejezdu posledním vozem vlaku.
Řešení s počítáním vozů logicky nemůžeme použít tam, kde může dojít ke změně počtu vozů při jízdě přes přejezd, např. posun na zhlaví stanice.
Asi jsem… no asi víte co. Ale nevím, jak v Hlavním návěstidle nastavit, kolik vlaků může být na trati.