Uživatelsky definované objekty

Bahn sice nabízí svým uživatelům nejen velké množství objektů, kterými lze ztvárnit krajinu, ale také poměrně rozsáhlou sbírku vozidel. Zpočátku nám nejspíš nabízené objekty a vozidla budou bohatě stačit, ale dřív nebo později zjistíme, že by přeci jen nebylo špatné, kdyby se po naší síti mohla prohánět i jiná vozidla, než ta, která nám program nabízí. Sice je tam „čtrnáct té erka“, dokonce asi ve čtyřech barevných mutacích, ale ta z našeho města jaksi chybí, ne? A co teprve reklamní nátěry? Vždyť teprve v okamžiku, kdy síť zachytí i pestrost vozového parku, můžeme být spokojeni, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách, aby naše síť byla opravdu dokonalá.

Podobným problémem může být i ztvárnění nějakého konkrétního města – proč neztvárnit také jeho dominanty a významné objekty, jako třeba radnici, kostel na náměstí nebo třeba nádražní budovu?

Tohle všechno nám mohou nabídnout užitečné prográmky, sloužící právě pro tvorbu uživatelsky definovaných objektů pro Bahn. Prográmky si můžete stáhnout zde.

Po prostudování návodu k editorům uživatelských symbolů, byste měli bez problémů zvládnout zhotovit něco sami. Pokud chcete převádět fotky, tak si prostudujte návod k programu ImgToUzg, který slouží k převodu bitmapové grafiky, tedy zejména fotek do uživatelských symbolů UZG. Pokud chcete upravovat grafiku vozidel v zoom2 a nelíbí se vám interní editor Bahnu, můžete jí exportovat do běžného grafického formátu *.bmp a následně jí upravit ve vámi oblíbeném grafickém editoru. Díky tomu můžete pohledy vozidel tvořit i z digitálních fotek, čímž docílíte realistického vzhledu. Máte-li o práci tohoto prográmku zájem, prostudujte si návod k programu FZZxBMP.

Nový editor z dílny pana Bochmanna GE 1.0, který je zatím v permanentní betaverzi, je ve své podstatě sloučením obou původních editorů, tedy vozidel i krajiny do jednoho programu. Momentálně nenabízí příliš mnoho funkcí od původních samostatných editorů, data jsou s nimi vzájemně kompatibilní. Nový editor však nabízí jednu velice užitečnou funkci a tou je možnost importu určitého standardního vozidla z Bahnu a tam jej upravit. Ale pozor, funguje to jen pro Bahn 3.81 (tj. musíte mít naposledy spuštěný Bahn 3.81). Bohužel vývoj editoru zaostává za vývojem programu, kde jsou ve verzi 3.83 již vozidla na jiném principu, dokonce s možností uložení zvětšeného pohledu (zoom2). Naštěstí se počátkem roku 2006 objevil nový editor vozidel zoom1 NFZ Editor z dílny Saši Konova z Moskvy, který přináší mnohé výhody nového formátu vozidel. Spolu s ním existuje ještě další ruský prográmek Zoom2 Graphics Editor.

Původní vozidla, nové zbarvení

Aneb – „jak ukrást z Bahnu vozidlo“. Dříve se to dělalo tak: v Bahnu si necháme zobrazit pohled na vozidlo ze všech čtyř směrů  (v menu zvolme Vlaky / Nový vlak / Upravit vozy vlaku), klávesou Print Screen vytvoříme otisk obrazovky a nakopírujeme do BMP-souboru. Z něj pak zkopírujeme vozidlo do FGS souboru vytvořeného editorem, přebarvíme, !!! nezapomeneme vyznačit světla, okýnka apod. „svítivou“ barvou !!! (tuhle vlastnost jaksi BMP-soubory neznají a nelze ji tedy kopírovat)…..
…. a je to. Jenže časy se mění a nová betaverze editoru již umožňuje import vozidel ze standardní sady v programu Bahn verze 3.85 🙂

Mnohem jednodušší je vypůjčit si vozidlo z jiného FGS souboru, vytvořeného někým jiným. Většina autorů nijak neprotestuje proti tomu, že jsou jejich vozidla jinými lidmi dále přepracovávána a šířena, ti ostatní pak proti tomu bojují tak, že soubor FGS nezveřejňují, pouze dvojici souborů UFG a UZZ. Krádežím tím sice nezabrání, ale aspoň tím zlodějům zkomplikují práci.

Tak či tak, mějte v sobě aspoň tolik slušnosti, že zmíníte v popisném textu i původního autora. Zaslouží si to.

Vzhled a rozměry vozidla

Pokud zatoužíme po nějakém tom vozidle, které v Bahnu není vůbec obsaženo, budeme muset zapojit trochu víc svůj umělecký talent. Opatříme si tedy nějaké fotografie či výkresy požadovaného vozu a začneme malovat. Je tu ale malý háček, na který sami vzápětí přijdeme, když se budeme rozhodovat, jak velké naše nové vozidlo bude. Asi by bylo dobré, kdyby naše nová vozidla svými rozměry odpovídala ostatním vozidlům v Bahnu.

Jak na to? Toť problém. Každý z nás má trochu jiný umělecký talent a pokud se deset lidí rozhodne namalovat karosu B 731, vznikne nám deset odlišných vozidel. A pak začne problém – první autor začne tvrdit, že jeho autobus je ten správný, druhý začne vysvětlovat, že jeho je ještě správnější …

Co s tím? Těžko říct. Zeptali jsme se tedy autora programu na jeho rady a doporučení. Prosím – zde jsou (samozřejmě po překladu do češtiny):

Jak je to s měřítkem uživatelsky definovaných vozidel?

Ocitujme Jana Bochmanna:

Pevně daná pravidla neexistují.

1. Já sám používám následující měřítko:

Délka tramvaje Tatra T4D = 32 pixelů. Skutečná délka je 14000 mm (skříň) + 2x 472 mm (spřáhla) = 14944 mm. Z toho vychází konstanta přepočtu 467.

Tedy: délka v pixelech = skutečná délka / 467.

(pixel = jeden čtvereček v editoru vozidel)

Ale:

1.1 BAHN do verze 3.81 dovolí jen délky, které jsou dělitelné 8. Jen u vozidel, které na jedné straně nemají žádné spřáhlo, je to jedno (např. autobusy). V ostatních případech je nutné délku odpovídajícím způsobem upravit, případně nakreslit extrémně dlouhá spřáhla.

1.2 Proporce neodpovídají. Šířka většiny tramvají by totiž měla být jen 5 nebo 6 pixelů – to by se ale stěží dalo něco namalovat.

1.3 Vrchní vedení tedy visí více, než 6 metrů vysoko. To má tu výhodu, že nám jej docela určitě nestrhne nějaký kamion 😉

1.4 U mnoha vozidel jsem neměl k dispozici informace o skutečných rozměrech, případně jsem je převzal tak, jak mi byla zaslána. Proto je hodně vozidel moc krátkých nebo naopak moc dlouhých.

Proto existuje hodně lidí, kteří používají jiná měřítka:

2. Vše trochu vyšší. Pak odpovídá výše vrchního vedení, je ale nutné prodloužit odpovídajícím způsobem všechna vozidla. Takových vozidel existuje mnoho, především autobusů. V tom případě ale nelze míchat je dohromady s vozidly použitými v Bahnu, protože k sobě svými rozměry nesedí. Někteří lidé si proto nakreslili i odpovídajícím způsobem zvětšené tramvaje (např. T6 délky 40 pixelů). Většinou jsou ale rozdíly tak nepatrné, že to nevadí.

3. Kdo nepotřebuje žádné troleje, může plně využít možnou výšku vozidla 14 pixelů. I takové případy jsou, například čistě autobusové sítě nebo sítě metra s napájením z postranní kolejnice. Pak mohou být vozidla až 2x tak vysoká, než je obvyklé, přinejmenším bokorys.

Určitě nebude možné zavést jednotný standard pro všechna vozidla. Je to něco podobného, jako u modelové železnice, kde se také setkáme s různými velikostmi a měřítky, včetně kompromisů typu 1:100 místo 1:87 a tak podobně. Ale nové editory vozidel používající nový formát uživatelsky definovaných symbolů s nejkratší délkou sice stále 8 px, ale s přírůstkem již jen po 1 px, mají v sobě zabudovaný dialog, který měřítko přepočítává. Ovšem stále platí, že i zde se jedná o hrubé vodítko, než o přesné technické zadání.