b1

Přehled odpovědí

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 163)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na téma: Všeobecně o vozidlech #6396
    b1
    b1
    Účastník

    Shodou okolností jsem teď narazil na prezentační video tramvaje Alstom Citadis Spirit, kde je zhruba v čase 0:25 krásně ukázáno, jak je v dnešní době díky modulárnímu designu možné vytvořit tramvaj od délky 30 metrů až po 60 metrů.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6395
    b1
    b1
    Účastník

    V dnešní době už si vlastně můžeme udělat i neviditelnou jízdní dráhu.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6391
    b1
    b1
    Účastník

    A než mít kilometry stejných nudných sídlišť abych vyplnil velké město, tak asi raději nějaké malé, ale s více detajly.

    To je taky pravda, můžou tam být různé fabriky s návozem zaměstnanců a patřičným provozem na železniční vlečce, nebo třeba jedno větší gymnázium pro celý region se školními spoji, různé rekrační cíle apod.

    Lanovku už jsem viděl v síti „MOD_2004 – große Modellbahn Version Juli 2004“ (autor Eberhard Dietz). Kabiny lanovky se pohybují. Je to síť z verze 3.81, kde nebyly podzemní úrovně, a tunely byly řešeny jinak, takže po spuštění na mě vyskočilo milion dispečerských zpráv, ale lanovka jezdí. Nevím, jestli autor vydal novější verzi.

    Přílohy:
    Musíte být přihlášen pro zobrazení příloh.
    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6389
    b1
    b1
    Účastník

    Nějakou železnici jsem dělal, ale vždycky se průběžně vracím k MHD. Určitě už dřív jsem tu psal o snu vytvořit síť, která by pak byla znázorněna v různých obdobích (třeba po desetiletích), se změnami, vývojem. Vždycky mě to tak 2 týdny drží a pak to půl roku leží ladem. Čímž jsem zjistil, že to musí být spíše minimalistická síť, aby jedno období nezabralo sto let vývoje v Bahnu.

    Tohle bych taky chtěl, ale ja tam fakt ten problém, že napřed člověk musí mít postaveny všechny obce a města, aby je pak mohl rozšiřovat a modernizovat, stavět sídliště a dálnice apod.

    A čím menší oblast to bude, tím taky „chudší“ provoz v ní bude, a to bude taky škoda.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6386
    b1
    b1
    Účastník

    A mně zase vadí, že spojením linek 40 a 60 vznikla linka 40, a nikoli 60. Protože svazek linek 60 a 61 vypadá líp než 40 a 61. Ale holt nic nenaděláme…

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6382
    b1
    b1
    Účastník

    Ad Brno: Linka 44 dříve jezdila obousměrně v části trasy dnešních okružek, s drobnými odchylkami, například neobsluhovala Jundrov a Halasovo náměstí. Postupně byla prodlužována až do trasy St. Osada – Kr. Pole – Žabiny – Mendlák – ÚAN a zpět. Když pak byly doplněním trasy mezi ÚAN a St. Osadou vytvořeny okružní linky, bylo nejvyšší obsazené číslo 83.

    I v počátcích provozu měla linka 44 konečnou stanici (tj. bylo nutno vystoupit z jednoho vozu a následně nastoupit do jiného vozu) na ÚAN, až po zrušení zajíždění DP do areálu ÚAN byla konečná přesunuta na Mendlák, ostatní zde končící linky (toho času tuším 51, 60 a 67) byly přesunuty do točny uvnitř tramvajové smyčky Zvonařka.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6380
    b1
    b1
    Účastník

    Ad Brno: Pokud máš linku na trase A-B-C-D a úsek B-C je více využívaný než ty krajní úseky, pak je logické posílit tu linku v úseku B-C. A oproti stavu bez posílení je posílením celkové kapacity i vypravení sólo vozu.

    Ale! Je velmi smutné, když kvůli tomuto posílení vznikne v krajním úseku interval 9-6, zvlášť když u linky 1 se jedná o dost dlouhý úsek z Pisárek až do Bystrce, a v situaci, kdy v tomto úseku na linku 1 navazují další linky v pravidelném intervalu (3, 11, 30, 36, 44/84*, 50, 52, 54, 67; a to nepočítám regionální busy, ty zas tak často nejezdí) (nebo aspoň v pravidelnějším intervalu – viz velmi zajímavý proklad linek 3 a 11 – tam by ovšem nutnost návaznosti na linku 1 odpadla, kdyby byly vedeny až na Ečerovu)

    *Poznámka pro nebrňáky: 44 a 84 jsou protisměrné okružní linky.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6379
    b1
    b1
    Účastník

    Výpadky odjezdů a zpoždění fungují náseldovně:

    Pro příklad předpokládejme, že máš taktovací bod, kde první odjezdy jsou v 5:00, 5:10, 5:20 a dále po 10 minutách.

    Když si rozklikneš taktovací bod, tak pod rozšířenými volbami se skrývá parametr „Maximální hodnota počítadla výpadků“.

    Pokud je tam nastavena 0, a první vůz přijede na t.b. v 5:15, tak odjede v 5:20. Pokud druhý vůz přijede v 5:16, tak odjede v 5:30. Pokud třetí vůz přijede v 5:17, tak odjede v 5:40. Pokud by ovšem třetí vůz přijel až v 5:41 (a do té doby nic), tak odjede až v 5:50. Všechny vozy budou mít zpoždění 0 minut.

    Pokud je tam nastaveno maximum (což je 60), a první vůz přijede na t.b. v 5:15, tak tento vůz odjede okamžitě, protože před 5:15 už jsou 2 výpadky odjezdů (v 5:00 a 5:10) – tento vůz bude mít zpoždění 15 minut (5:00 až 5:15). Když druhý vůz přijede v 5:16, tak taky odjede okamžitě, protože po průjezdu prvního vozu je tam stále jeden vypadnutý odjezd – tento vůz bude mít zpoždění 6 minut (5:10 až 5:16). Pokud třetí vůz přijede v 5:17, tak odjede v 5:20, protože první dva odjezdy už byly vykonány opožděně těmi prvními dvěma vozy – bude mít zpoždění 0 minut. Pokud by ovšem třetí vůz přijel až v 5:41 (a mezitím nic), tak v tento okamžik jsou 3 „vypadené odjezdy“ (5:20, 5:30 a 5:40) a vůz odjede okamžitě místo „vypadeného“ odjezdu v 5:20 a bude mít zpoždění 21 minut (5:20 až 5:41).

    Nevím jak to funguje, když je nastaveno jiné číslo než 0 a 60, protože to nepoužívám a 60 vypadených odjezdů nemívám. Ale předpokládám, že kdyby bylo fakticky 61 vypadených odjezdů, tak by se ten první vypadený čas odjezdu ignoroval.

    Pozn.: BAHN toto všechno počítá s přesností na sekundy, já to pro přehlednost uvádím s přesností na minuty.

     

    Hned pod „Maximální hodnota počítadla výpadků“ můžete nastavit anulační časy, kdy se počítadlo vypadených odjezdů nastaví na nulu. Já tam obvykle mívám 3:00, aby se mi případné vypadené odjezdy nepřenášely do druhého dne (s výpadky odjezdů počítám například u velteržního provozu nebo fotbalové posily, které jsou v daný den v provozu podle pseudonáhodného klíče, a buď jsou v daný den v provozu všechny spoje, nebo žádný).

    odpověď na téma: Dílna b1 #6377
    b1
    b1
    Účastník

    Mimochodem začínám doplňovat otevírací dveře ke karosám a trolejbusům škoda.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6376
    b1
    b1
    Účastník

    Budu o tom přemýšlet

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6374
    b1
    b1
    Účastník

    Chápeš to naprosto správně. Přesně toto dělají ty moje posilové tramvaje pro odvoz fanoušků z fotbalu. Ony vyjedou, až po vyjetí „zjistí“, jestli se konal zápas, a pokud se nekonal, tak objedou kolečko a vrátí se do vozovny.

    Teoreticky by se to dalo řešit, že by se toto postavilo v podzemní úrovni a na povrchu zakrylo budovami, aby to vypadalo, že tramvaje jsou pod střechou, ale i tak to bude mít svá omezení.

    Další varianta je, že se v den 1 už od rána bude vědět, jaký režim bude v den 2, a vozy se při zátahu do depa v den 1 předpřipraví na výjezd v den 2, případně se již v den 1 odstaví, pokud v den 2 nebudou vyjíždět. Tam by mohly nastat potíže u vozů, co jezdí přes noc. Třeba v mé fiktivní síti mám i následující přesnoční výkony vozů: 23:00-19:30, 13:30-8:00, 21:00-9:00 apod. (v reálu by se na těchto vozech vystřídalo více řidičů). Do toho vozy, které v pracovní den vyjíždí a zatahují dvakrát (trhačky). No snadné to nebude, já bych si dal dost pozor, abych někde neudělal chybu. Kdybych to chtěl praktikovat v mé síti, tak bych asi jen zrušil školní spoje, což jsou u mě spoje konané končícími ranními vozy. A asi čím menší provoz, tím by to šlo jednodušeji.

    Já spíš přemýšlím nad sezónním rekreačním provozem, signalizací by se nastavilo, jestli je léto nebo zima, a vyhrazené autobusy by v zimě jezdily jako skibusy a v létě jako shuttle busy k vodě.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6367
    b1
    b1
    Účastník

    Mluvilo se tady o budoucnosti programu a ovladatelnosti pro nové uživatele, a myslím, že byl vynechán jeden důležitý aspekt, a to je projíždění sítí od ostatních uživatelů. Pro toto ani není potřeba registrace.

    A v souvislosti s tím bych chtěl zmínit jedny z nejlepších síti, které rád otvírám pro projíždění:
    – síť Brno 2003 z bmhd.cz
    – síť fiktivního provozu Anderstadt (autor Timo Anders)
    – síť Berlín 1989 – viz http://www.bahn1989.berlin/

    Ta poslední jmenovaná nabízí uživateli prostřednictvím signalizace možnost spustit nějaké režimy s posíleným provozem (vždy od následujícího dne). Zatím jsem nezkoumal, jak je to řešeno, nicméně to by mohla být cesta pro uskutečnění prázdninového provozu.

    Takto nějak bych si představoval ten prázdninový provoz já: Bude definována signalizace: prázdniny = červená, školní rok = zelená, může být i naopak. V noci z neděle na pondělí by se mohla náhodně přepnout, případně by ji mohl přepnout sám uživatel – muselo by se vyřešit, aby změna byla platná až od následujícího dne.

    Konkrétní provozní opatření bych udělal jedním z následujících způsobů:

     
    a) ve školní rok by jely spoje navíc oproti prázdninám, resp. o prázdninách by jezdily spoje navíc oproti školnímu roku (rekreační linky, to by mohlo být i o prázdninových víkendech), tj. byl by nějaký základ, a k tomu by v jednom či druhém režimu vyjížděly vozy navíc. Tyto vozy navíc bych nechal odstavit na nových taktovacích bodech, které by měly jen pro sebe (mohly by být na stejné koleji jako běžné vozy, pokud by to bylo zohledněno v jízdním řádě, aby se vzájemně neblokovaly). Od těch vozů ze základu bych je rozlišil například jinou číselnou řadou pro pořadí vozu, tj. běžné vozy pořadí 1-20, vozy navíc pořadí 101-120, třeba, na taktovacích bodech i jiných prvcích se dá filtrovat podle rozsahu pořadí. Pokud by byla signalizace nastavena na prázdniny, tak by vozům byl hned po výjezdu z depa nastven na bodu změny parametrů zátah zpět do depa.

     
    b) v každém režimu by platil jiný jízdní řád a jiné oběhy vozů, toto bude o dost komplikovanější, ale idea by měla být podobná jako v předchozím případě. Vozy by při výjezdu z depa jely přes bod změny parametrů, kde by byla funkce závislá na signalizaci, a podle toho, co by signalizace ukazovala, by se jim nastavily parametry, npříklad výše zmíněné pořadí. Komplikovanější by to bylo v tom, že by nběkteré vozy vyjížděly třeba v úplně jiné časy nebo na úplně jiné linky.

     
    Inspirací vám může být i moje nedávno zveřejněná síť Petrov. Prázdniny tam sice nemám, ale nějaké zvláštní režimy řešené signalizací ano:

     
    1. Veletrh – přepínání je prováděno MUVkou v ústředních dílnách (hledejte depo uddp), která spustí signalizaci jen s určitou pravděpodobností. V tramvajových depech jsou tři vozy kmenové linky L. Pokud se veletrh nekoná, vyjíždějí tyto vozy jako cvičné jízdy a náhodně brouzdají sítí. Pokud se veletrh koá, vyjíždějí tyto tři vozy ve stejných časech na posilovou veletržní linku P5. V tramvajové smyčce Divadlo mají svůj vlastní taktovací bod na stejné koleji jako linka 6, která má zase svůj taktovací bod. Proto jsem musel jízdní řád linky P5 koordinovat s jízdním řádem linky 6 a tomu přizpůsobit i jízdní řád linky 5 (no vidíte, na to jsem prvně zapomněl, linky 5+P5 též mají vzájemný proklad).

     
    2. Festival v centru – přepínání je prováděno festivalovým busem, který má hned po výjezdu z BAHNího depa bod změny parametrů, který s určitou pravděpodobností nastaví tomuto vozu zátah zpět do BAHNího depa, aniž by vůz opustil areál faktického depa (hledejte depo Autobus_garaze). Pokud ovšem festivalový bus vyjede do centra, tak sepne signalizaci pro festival, následně se odstaví v centru a po skončení festivalu odjede zpět do depa, čímž festivalovou signalizaci deaktivuje. Linky 2, 3 a 5, které běžně přes centrum (náměstí Míru) jezdí, mají na trase před odklonem bod změny parametrů, který jim v případě aktivované festivalové signalizace nastaví výlukové linky 2V, 3V a 5V. Na konci odklonového úseku se linkám nastaví jejich původní linky. Protože ovšem linky 2 a 5 tímto odklonem opustí podstatnou část své trasy (mimo jiné vynechají i nemocnici), je zavedena i náhradní autobusová doprava třemi autobusy linky X (o víkendu dvěma), které jsou běžně odstavené v depu a vyjíždí pouze při aktivované signalizaci festivalu.

     
    3. Fotbalový zápas – koná se každé druhé pondělí od 19:00 na podbořanském stadionu, o tom, za se bude konat v sudé nebo v liché týdny, rozhodne manipulační vůz, který vyjíždí v pondělí ráno z podzemního depa fotbal, kde jede přes náhodnou výhybku do jedné ze dvou smyček (po týdnu se pak přesune do druhé smyčky). Pokud je tento vůz v té „fotbalové“ smyčce, sepne v 15 hodin signalizaci. Pokud je tato signalizace aktivována, tak je vozům 54/4. a 54/6., které běžně končí službu na zkrácených spojích linky 54, u nádraží Jáchymov prostřednitvím bodu změny parametrů určeno, že mají jet na posilovou linku na návoz fanoušků, po skončení zápasu se k těmto vozů přidá ještě vůz 46/21. a dvě soupravy tramvají z linky 1, které zajistí odvoz fanoušků.

    Toto celé je i uživatelsky přívětivé:
    Pokud v pondělí od 15 hodin svítí dvě červená světla před stadionem, koná se večer fotbalový zápas.
    Pokud svítí červená světla rozesetá po centru města, koná se festival.
    Pokud jsou u bran výstaviště zvednuté závory, koná se veletrh.
    Pro tyto účely někdy v daleké budoucnosti použiju i uživatelsky definované prvky.

     
    Dokážu si představit, že prázdninový provoz by probíhal ve stejném duchu, jen ve větším rozsahu.

    • This reply was modified 1 měsíc, 2 týdny by b1 b1.
    • This reply was modified 1 měsíc, 2 týdny by b1 b1.
    • This reply was modified 1 měsíc, 2 týdny by b1 b1. Reason: příspěvku bylo na několikrát upraveno formítování
    • This reply was modified 1 měsíc, 2 týdny by b1 b1.
    odpověď na téma: Všeobecně o vozidlech #6364
    b1
    b1
    Účastník

    Myslel jsem si taky, že se třeba jen označí oblast, kde jsou dveře a do té oblasti se dodá obrázek otevřených dveří. Alespoň takhle by mi to přišlo logické. 

    Toto bych chtěl navrhnout autorovi programu současně s tím, aby se dalo na zastávkách nastavit:

    • vůz otevře první dveře
    • vůz otevře všechny dvěře
    • vůz otevře všechny dveře kromě prvních
    • vůz otevře dveře náhodně (simulace poptávkového otvírání

    atd. V editoru bys pak mohl označit oblast dveří a každé oblasti dveří přidat číslo, ke kterému by se pak vztahovalo to otvírání dveří na zastávkách.

    Jen nevím, jak by to fungovalo u souprav s více vozy.

     

    A abych jen tak netlachal, tak jeden motivační obrázek

    Přílohy:
    Musíte být přihlášen pro zobrazení příloh.
    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6363
    b1
    b1
    Účastník

    A ještě jeden dodatek. Ten systém, kdy na trase A-B-C-D budou zařazeny vložené spoje v úseku B-C, resp. B-C-D bude od příštího týdne praktikován v Brně na linkách 1 a 8 jako takové posílení omezení… což vyvolává vášnivé reakce.

    A jeden postřeh z Vídně, která je často dávána za příklad. Stejný systém je i na linkách 11A a 11B, kdy linka 11A jede A-B-C-D a linka 11B jede jen B-C, tj. zkrácenou trasu linky 11A. Naopak linka 77A má trasu A-B-C-D-E, a existují spoje A-B-C-D-E, A-B-C-D a B-C, všechny označené jako 77A, byť spoje B-C mají svůj vlastní oběh vozů a mohly by být analogicky předchozímu případu označeny jako 77B.

    odpověď na téma: Všeobecná diskuse o sítích #6362
    b1
    b1
    Účastník

    Ve své fiktivní síti Petrov (viz schéma) jsem řešil provázání pouze u linek 48+58, které mají stejný charakter – obě jsou radiální linky z centra a obsluhují stejnou oblast (ano, mají společných jen 6 zastávek, ale tady se pohybujeme v menším měřítku než je město Brno), narozdíl od brněnských linek 44/84, 53 a 30, kde každá má úplně jiný charakter a slouží obsluze jiných relací.

    A dalo docela zabrat to vyřešit. A hlavně v tomto případě bylo klíčové správné určení jízdných dob mezi významnými body, což u tohoto souběhu nejsou jen konečné, ale taky zastávka, kde se linky rozvětvují.

    Na měření jízdních dob u linky, která dosud neexistovala (narozdíl od již existující linky, u které dochází například k prodloužení trasy), jsem si osvojil takový kráný fígl. Na oba konce dám taktovací bod (případně i na další body zájmu) a na taktovacích bodech nastavím nějaké libovolné časy odjezdů tak, aby se nedaly stíhat jedním vozidlem. Nechám z vozovny vyjet jedno jediné vozidlo (ideálně přesně v celou) a dál už se nemusím starat, nechám síť běžet rychlostí 20 a na konci se podívám na seznam dispečerských zpráv. Protože jsem na linku vypravil jen jedno vozidlo místo uvažovaných X vozidel, tak se vždy zahlásí zpožděný odjezd a v dispečerských zprávách si přečtu přesný čas průjezdu tohoto vozidla taktovacím bodem.

    Pokud potřebuju jen odjezdy z konečných, stačí výše uvedený postup, protože na konečných budu mít taktovací body tak jako tak. Pokud potřebuju i průjezdy významnými body, tak nechám vůz sledovat, zmenším okno n polovinu šířky monitoru a v druhé půlce si časy průjezdu zapisuju do excelu. Toto jsem bohužel neudělal u mých linek 23 a 46, ty mezi sebou nemají mít proklad, ale u hlavního nádraží staví u stejného označníku, kam se vejde jen 1 vůz, a navíc tím občas blokují i průjezd linky 22 (dříve i linek 43 a 53, u nich jem časy průjezdu přes hlavní nádraží už opravil, u linek 23 a 46 to mám teprve v plánu).

    Pokud prodlužuju již stávající linku třeba jen o 2 zastávky, tak jízdní doby odhadnu na základě vzdálenosti mezi zastávkami. Teď zprovozňuju prodloužení linky 1, a musím říct, že mám zřejmě dobrý odhad, protože jsem u prodloužení o 6 zastávek odhadl jízdní dobu 8 minut, která se ukázala jako správná. Mimochodem i proto jsem neřešil časté zpoždění linky 1 v mé síti (byť vždy maximálně o minutu), protože jsem věděl, že linka 1 bude brzo prodloužena a jízdní řád bude tak jako tak upraven.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 163)