Úvodní stránka Fóra Vaše sítě .nt3 Všeobecná diskuse o sítích

Zvolené téma obsahuje celkem 292 odpovědí. Do diskuze (11 účastníků) se naposledy zapojil uživatel Pan Nikdo 0. Pan Nikdo 0. a poslední změna je stará 2 týdny, 1 den.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 271. až 285. (z celkem 293)
  • Autor
    Příspěvky
  • #6402
    Pan Nikdo 0.
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Vozy, kurzy a nový přístup k nim:
    Spoustu věcí chápeš správně, ale i tak bych to trochu rozepsal. Tohle se ale dělá trochu blbě, nejlepší by bylo ukázat GUI, ale to samozřejmě neexistuje, takže nic.
    Při vytváření provozu bys definoval linky a jejich kurzy. To je jedna věc, ta abstraktní. Další věc je, že bys definoval skupiny vozů. To je ta fyzická věc. Obě skupiny by se definovaly jinak.
    Kurzům dáš kmenovou linku, číslo kurzu, které nově bude umožňovat racionální číslování od 0 (což zkusím udělat, jak budu editovat soubor BAHN sítě, jestli to v současné době je možné, aniž by to shodilo BAHN), teď se dívám, že nám přibylo něco jako název vlaku, tak si asi můžeš nastavit i to, ať už to je cokoliv, potom definuješ kategorii, typ, zátahy a výjezdy. Tohle jsou logické informace, které jsou nezávislé na tom, co tam bude za konkrétní vůz. Jak se tak dívám na to okno, tak tady je ještě pár dalších parametrů dole, ale těmi se zatím trápit nebudu. Jestli zachovávat volná křížení… Co já vím? Já to vždycky vypínám, protože mám bufferované křížení řízené požadavkovým systémem. Vratná souprava? To je co? Jakože obousměrná? Tím pádem to záleží na specifickém vozu. Jízdní dráha taky, rozpojovací délka mě nezajímá, dělám městské provozy a nevěřím ve spojování více vozů. Doba staničení…to asi může být součástí definice kurzu.
    Pak tu je definice skupin vozů. Na to by bylo zvlášť okno. Samozřejmě by tam byl název skupiny, a pak skupina nastavení pro jednotlivé vozy. Popíšu detailně: vybral by sis konkrétní vůz, to by bylo úplně vlevo v tom okně, pak vedle toho zrychlení, zpomalení, maximální rychlost, ale hlavně počet těchto vozů, případně něco dalšího, co je unikátní pro nějaký vůz. Celá skupina by pak měla definovanou jízdní dráhu. Pak bys tam měl políčko, kde zadáš, v jaké vozovně tyhle vozy fyzicky budou. Tím pádem máš jistý počet určitých vozů v nějaké vozovně. Jediné, co zbývá, je kliknout na button, co ti umožní spojit tuhle skupinu s: buďto skupinou kurzů, linkou, nebo jednotlivým kurzem. Tzn. můžeš říct, že například linka 5 si bude brát ze skupiny superdlouhých vysokokapacitních vozů. Jaký konkrétní vůz bude na jakém konkrétním kurzu, bude vybráno náhodně, v moment, kdy to je pro program nejvýhodnější. Nebo můžeš vybrat nějaké specifické kurzy pro tuhle skupinu. Nebo bys tu měl další, abstraktní možnost, a sice říct, že linky 1, 2, 4 a 5 budou v nějaké skupině kurzů a mají si brát vozy z téhle skupiny vozů. Samozřejmě musel bys pak zajistit, že ve všech vozovnách, kde jsou tyhle linky hostované, máš v patřičných skupinách dostatek vozů.
    A ideálně, hned při definování vlaku by ses ještě mohl rozhodnout, jestli budeš používat abstraktní systém, nebo jestli pojedeš po starém, současném systému. Dokážu si představit, že někomu to, co jsem popsal, přijde zbytečně komplikované. Mně ne, ale já jsem programátor, můj názor na tohle je irelevantní a nic neříkající. 😀
    Do budoucna mě napadá, že by sis mohl nějak definovat přejezdy vozů mezi vozovnami v rámci nějaké skupiny vozů, co je ve více vozovnách. Že bys jako definoval trasu a nějakou dočasnou linku. Tohle je asi ale trochu víc.
    Nadále bys tam měl něco jako přehled skupin. Viděl bys teda jaké skupiny, v jakých vozovnách a co za vozy tam je a samozřejmě, kde jezdí. Při definici nějaké skupiny v nějaké vozovně bys mohl udělat kopii nějaké již definované skupiny.
    Stejně tak jako by tu měla být možnost hromadně definovat kurzy, například já bych řekl, že „dej mi linku 1, nahaž tam kurzy 0 až 46“. Hotovo. 47 kurzů definováno během 20 s, s pomocí GUI. Místo jeden za druhým jak otrok. Řekl bych, že by ještě bylo fajn mít možnost importovat V/Z časy z nějakého uživatelsky editovatelného souboru s jasně daným formátem, ale to tady už v podstatě popisuju to, co bude dělat můj program, jak ho dokončím. Možná jméno BAHN IS nebude tak od věci.
    Já chápu, že BAHN je starý program, co v podstatě už umřel, autor nejspíš vzdal nějaké větší možnosti rozšíření, z jakéhokoliv důvodu a zároveň se postaral o to, aby s tím nemohl nikdo nic udělat, protože to není open source, ale na druhou stranu, stále si nějak nemohu pomoct a chci tam přinést trochu moderní přístup interakce. Přece jen…máme 2020. Ne…1995. A já tu nejsem od toho, abych fungoval jako nějaká „for“ smyčka.
    Implementace předchozího za použití stávající funkcionality:
    No, musím říct, že tohle detailní rozepsání mi pomohlo, snad bych to i dokázal pochopit. Jo, je to super, skvělý, nenapadlo by mě něco takového udělat. Jasně, máš pravdu v tom, že to je trochu náročnější na realizaci, jako další nevýhodu bych viděl to, že to je jen pseudonáhodné, byla by tam periodicita, ale to by snad ani nemuselo tak vadit. Do nějaké skupiny dáš víc vozů, než potřebuješ, klidně i o jediný, a máš skvělý systém simulující náhodnost.

    #6403

    Michal90
    Správce

    Pan Nikdo 0.
    Vezmu to od konce: Za prvé je super, žes pochopil moji představu. Nikdy totiž nevím, jak moc je potřeba to rozepsat, aby se to dalo pochopit, ale zároveň abych nekecal zbytečně o věcech nad slunce jasnější. Že je to pouze pseudonáhodné, to mi je jasné. Na druhou stranu i v reálu to bude více-méně pseudonáhodné, když je omezený počet souprav a omezený počet kursů, takže pokud nepočítáš s nějakými neschopnostmi vozů (to jest poruchami), které tu pseudonáhodnou smyčku rozbijí, tak se to dřív nebo později začne cyklit vždy. Za další: čím víc linek a souprav by spadalo pod jednu „skupinu vozidel“ (v mém pojetí se rovná kmenové lince), tím by byla ta pseudonáhodná smyčka delší a tím pádem pro pozorovatele méně rozeznatelná. Plus by to ještě více mohly rozhoditi sobotní + nedělní varianty provozu. Čímž pro mě naprosto o.k., určitě lepší (to jest realističtější), než pojetí „jedno vozidlo = jeden kurs“.

    Věc dvě, Bahn jako takový.
    Bahn je super věc. Určitě neznám srovnatelný program pro úchyly jako jsme my tady. Myslím si, že se vývojem Bahnu autor určitě neživí, nemá žádný tým maníků, kteří by se starali o vývoj. Řekl bych, že Bahn několikrát překonal svůj původní účel. Bahní komunita asi nikdy nebude tak silná, aby se vyplatil jeho vývoj na nějaké víc profi úrovni (myšleno na profi úrovni jako jiné PC programy / hry). Tím pádem zbývá zmíněna možnost open source, jejíž absence se může jevit jako momentální prokletí. Nicméně pokud by nastal katastrofický open source scénář, ve kterém si každý upraví Bahn k obrazu svému, to jest 100 uživatelů = 100 verzí Bahnu, tak raději žádný open source. To už by sis cizí síť nikdy neprojel.

    Dále to vezmu možná trošku na přeskáčku, jak to příjde na mysl:
    „Dej mi linku 1, nahaž tam kurzy 0 až 46.“ Nebo kursy 1 až 47 – prostě pojmenuj si je jak chceš, editovatelně. Osobně bych možná nespojoval číslo kursu s linkou, protože přejezdy. Ty pak patří do jaké linky?
    Tohle si dokážu představit jako tabulku:
    Čís. kursu .. Vyjíždí v hod min, jako linka .. Zatahuje v hod min .. Vozovna/Skup. vozidel
    000 ……… 4 hod 30 min, jako linka 1 ….. 18 hod 50 min ……. Voz. A/Krátké soupravy
    001 ……… 4 hod 35 min, jako linka 1 ….. 20 hod 35 min…….. Voz. A/Krátké soupravy
    Prostě jeden kurs = jeden řádek, žádné složité vyplňování. Změna linky během dne by už byla řešena klasicky na BZP. Rozpojovací délka, staničení, … = kraviny, všechno jde řešit na BZP, rozp. délka snad i na Rozpojovacím bodě. Nejsem zastánce pevného nastavení doby staničení v editaci vlaku, poněvadž, když souprava vyjíždí z vozovny nad ránem a vrací se pozdě večer, tak sedlové + pozdě večerní spoje určitě budou potřebovat kratší dobu na zastávce, než ty jedoucí ve špičku, tzn. řešil bych v BZP v závislosti na denní době.

    Přejezd vozů mezi vozovnami.
    Trochu složitá věcička, když se na tím zamyslím. Napadá mě následující:
    A) Chci promíchat vozy (soupravy) mezi vozovnami: tak definuji kurs jedoucí z vozovny A a končící ve vozovně B. K němu definuji jiný kurs opačný tj. z vozovny B, končící ve vozovně A. Oba kursy jsou ve stejné skupině vozidel, která je „doma“ v obou vozovnách.
    B) Nechci promíchat vozy mezi vozovnami (tzn. vůz je v cizí vozovně pouze odstaven během sedla): Definuji kurs, jak jsem popsal o odstavec výše, jen by tam měl být ještě jeden sloupec na zátah + výjezd navíc. Tedy:
    kurs 000, výjezd 1: 4 hod 30 min, linka 1, z vozovny A, odstavení 1: 9 hod 30 min, do vozovny B, výjezd 2: 12 hod 30 min, linka 1, z vozovny B, odstavení 2: 18 hod 50 min, do vozovny A, domácí vozovna A, skupina Krátké soupravy. Pro výjezd 2 použít soupravu, která byla odstavena při odstavení 1? ANO (implicitně ANO, zrušení volby Ano by vedlo k promíchání vozidel ve vozovně B).

    „Tzn. můžeš říct, že například linka 5 si bude brát ze skupiny superdlouhých vysokokapacitních vozů. Jaký konkrétní vůz bude na jakém konkrétním kurzu, bude vybráno náhodně, v moment, kdy to je pro program nejvýhodnější.“ Tady bych viděl dvě možnosti, ideálně zašktávací políčko:
    A) Tak jak jsi popsal, tedy náhodně. V podstatě SW analogie k „n“ soupravám na „n“ paralelních kolejích se společným vícekolejným TP sloužícím pro výjezd z vozovny na trať.
    B) FIFO systém, analogie k „n“ soupravám na právě jedné koleji s TP sloužícím pro výjezd na trať.

    Definice skupiny vozů = více méně souhlas. V nejjednodušším případě by všechny vozy/soupravy ve skupině byly identické, ale preferoval bych možnost definovat každou soupravu zvlášť, např. vhodné pro reklamní nátěry a pod, aby nebyly prostě všechny stejné. Jako implicitní volbu si umím představit „Všechny stejné“, manuálně pak můžeš jednotlivé soupravy ve skupině měnit, třeba právě kvůli toho vzhledu.

    „Kurzům dáš kmenovou linku, číslo kurzu, …. Jestli zachovávat volná křížení… Co já vím?“
    1. Křížení nevypínám, efekt tak nebo onak pro mě veškerý zanedbatelný až žádný, vypnutí by sežralo vteřinu mého života.
    2. Vratná souprava.. ani nevím, že to tam je. Tohle by se ideálně mělo definovat už při vytvoření vozidla v editoru vozidel, volbu bych nechal aktivní jen u trakčních vozidel a řídících vozů, obyčejné vagony by ji neměly. Příklad: KT8 = typicky vratné; T3 typicky nevratné. Nyní ze železnice: řada 451 (jako celek) = typicky vratné; řada 163 (jako sólo) = typicky vratné; řada 163 + kupa vagonu = Bahn rozpozná, že souprava není ukončena lokomotivou nebo řídícím vozem a nastaví výslednou soupravu jako nevratnou.
    3. Jízdní dráha … to samé = definovat už v editoru vozidel. Prostě T3 nikdy po asfaltu jezdit nebude.
    4. Rozpojovací délka. Párkrát jsem ji použil vzhledem k mojí zálibě v historizujících sítích, tramvaje s vleky a tak. Na druhou stranu, lze ji měnit v BZP, tak proč ji nastavovat zde. Navíc při spojení vlaků se přebere hodnota z vlaku s nižším pořadím nebo jak to je, prostě trochu chaos. Za mě řešit na BZP nebo rozpoj. bodu a hotovo.
    5. Doba staničení. Už jsem řešil výše.

    • This reply was modified 1 měsíc by  Michal90.
    • This reply was modified 1 měsíc by  Michal90.
    #6405
    Pan Nikdo 0.
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Pseudonáhodnost kurzů je rozhodně dobrá, to jo. Cyklení mi nijak moc nevadí, přece jen, dá se to očekávat. Takže jako model, jak docílit obměny vozů, co je nějak rozumně jednoduchý, mi to přijde super.
    Víkendový (NPD) provoz obvykle řeším tak, že na „dlouhé“ linky dám vozy z „kratších“ linek (délka zde je délka vozů na lince). Tím pádem tam pak jezdí něco jiného. Což se tak trochu váže s pozdějším bodem tvé odpovědi: mám kmenové kurzy (linka/kurz, jako třeba 5/20) a pak aktuální. Tím pádem vlastně dělám přejezdy. Co je ten skutečný kurz? Ten kmenový. Kurz 9/17 bude o víkendu jezdit jako 0/6 (příklad). A vždycky, když jsem mluvil o kurzech, měl jsem tím na mysli něco jako to 9/17. Ten kmenový. Proto pro mě bylo trochu matoucí, když vidím číslo kurzu jako 000 a jdoucí nahoru. Máš tam, že to jede jako linka 1. OK, ale jaký kurz na té lince? Ten můj původní nápad byl právě v tom, že si takhle definuješ ty kmenové kurzy.
    Jak si právě uvědomuju, asi by tu byly další komplikace s tím, že někdy na nějakém kurzu jezdí dlouhý vůz a o víkendu ne zas tak dlouhý. To by bylo nutné taky nějak zohlednit.
    BAHN: Autor se vývojem rozhodně neživí, to mi je jasné. Program je zpoplatněný, a i když si nejsem jistý, jestli souhlasím, tak to chápu. Že nemá tým vývojářů, to je bolestivě očividné, což je tak trochu to, na co jsem narážel někdy dávno, dříve. Buďto jemu nebo zde na fóru. Je zřejmé, že by se mu hodila pomoc. Asi tady budu trochu přeskakovat v odpovědi, ale to je právě to, kam jsem mířil s tím open source. Ne tak, že by si každý udělal vlastní verzi, ale že by tu byl autor a lidi, co mu pomohou. Autor by schvaloval změny a určoval směr, ale měl pomoc na jejich implementaci.
    Tu vratnost soupravy/vozu a jízdní dráhu definovat už jako součást toho vozu, to je vlastně hodně dobrý nápad.
    Teď pár věcí mimo: zkoušel jsem nastavit 0. kurz v BAHNu editací souboru sítě, a spadlo to. Neskutečné. Přijde mi, že tady někdo věnoval vědomé úsilí tomu, aby udělal něco méně svobodné. Bože můj, to je tak špatně. Tohle jsem taky popisoval. Číslování kurzů má být nezáporné, celé, reálné číslo. Tzn. 0, 1, 2, 3,… Jestli ty chceš začínat od 1…prosím. Můžeš, máš tu možnost. Já ne. A vůbec, já sám často posouvám začátek čísel. Od 50 nahoru pro víkendové, abych se vyhnul kolizi, a od 99 dolů pro noční. Od 0 čísluju (chci) pouze pro PD. Abych mohl mít 0 až 49 (50) pro PD, 50 až 79 (30) pro NPD a 99 až 80 (20) pro noci. Všechno je krásně zarovnané, mám 100 kurzů, 0 až 99, využil jsem tedy všech jednociferných a dvouciferných čísel. Nač začínat s trojcifernými? Jen vzít to nejnižší, a to je celé… Ne. Proč by 1. dekáda měla mít 10 kurzů, ale 0. pouze 9? Aby bylo možné se vcítit, představ si, že musíš číslovat kurzy od…nevím, třeba od 8. Tam začínáš. Proč? Autor rozhodl. Mohl ti dát svobodu číslovat si co chceš, jak chceš, ale strávil vědomé úsilí na tom, aby ti to znemožnil. Mohl to udělat i tak, že když vytváříš kurz, dal by ti tam 8 jako výchozí volbu. Ale ne. Viním římský čísla a vzdělávací systém. Jsou tu čísla, co určují pořadí a pak čísla, co ti říkají počet prvků v sadě. Je to triviální rozdíl, na který přijdeš zejména pokud programuješ. Takže ano, můžeš jít do krámu, koupit si 0. rohlík a mít 1 rohlík. Nebo si pak koupíš rohlíků 10 a očísluješ si je 0 až 9. I když, přijde mi teda divnější číslovat si rohlíky, než číslovat prvky v sadě od 0.
    Další věc: prosím, držel bych se konvence psaní času jako HH:mm(:ss). To lomítko tam… Řeknu to takhle. Pokud vidím 4/30, tak to chápu jako linka 4, kurz 30. Jenže ty tím myslíš 04:30, čas.

    #6406

    Michalk
    Účastník

    Jen pár postřehů:

    • Nastavovat rozpojitelnost/nerozpojitelnost jako default již u vozu v editoru je nesmysl: Jak to pak udělám, pokud chci mít třeba soupravu dvou nerozpojitelných vozů, které v nějakém místě potřebuju rozpojit? Nebo např. je souprava loko+vozy+loko nerozpojitelná? Co když se v půlce trasy dělí na dvě části, která každá pokračuje jinam, takže v jedné konečné se obrací bez objíždění a v druhé loko objíždí… Navíc to tak nemusí být pro všechny vlaky, ale třeba jen vybrané.
    • Číslování kurzů od jedničny má svůj důvod – pokud bys prostudoval dokumentaci k síti důkladně, tak bys zjistil, že číslo 0 je použito jako indikátor, že s daným prvkem aktuálně žádný kurz spojený není (např. v taktovacím bodě).
    • Když jsem si v malé síti (MHD v zhruba 30tis. městě) řešil to, aby se mi vozy přiřazovaly k daným kurzům náhodně, tak jsem to řešil přesně tak, jak popsal Michal90. Logika lze navíc postavit i tak, že na negarantovaný nízkopodlažní kurz lze náhodně přiřadit nízkopodlažní vozidlo (pokud to provozní situace dovolí – viz dále). Ve vozovně navíc mohou být i prvky typu myčka, kde vozidlo může náhodně strávit nějaký čas, takže ho předjedou jiné kurzy, čímž se toto pořadí ještě více promíchá. Řešil jsem i „neschopnosti“ vozidel – při zátahu byla nějaká pravděpodobnost, že je vozidlo porouchané a najelo do servisu a místo něj další výjezd vyrazilo vozidlo záložní, které při dalším zátahu opět zeschopnilo původní vozidlo. Ještě dodám, že taková „vozovna“ se dá elegantně schovat do úrovně -1 (-2).
    • Logika světelné signalizace pomocí nějakého pseudovozítka v podzemí: Dá se na něj nahlížet i jako „programovací jazyk“ pro signalizaci. Lze tak nasimulovat i dost složitý řadič signalizace (aby taky ne, když je to vlastně konečný automat přijímající jazyky třídy 3)
    • This reply was modified 1 měsíc by  Michalk.
    #6408
    Pan Nikdo 0.
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    (Ne)rozpojitelnost: ne, ne, tohle by tam nebylo. Osobně bych to viděl na parametry, co jsou spjaté s daným typem vozu, že bude možné je nastavit v editoru vozidel. Nic s rozpojováním, rozpojovací délkou (protože jsem rozpojování nikdy nepoužíval, za 9 let s BAHNem nemám tušení, co to je), apod. Jasně, stále by to šlo editovat ve skupině vozidel, řekněme, že máme nějaký vůz, co má z editoru nastaveno, že má 70 km/h max rychlost, ale já řeknu, že mám nějakou jinou variantu, co může jen 60, takže bych si to tam změnil. Takhle nějak „jsem to myslel“. Nemyslel, napadlo mě to až teď, když jsem se nad tím zamyslel.
    Číslování kurzů: nechtěl jsem tady zabíhat do detailů, ale dobře. Psal jsem to přímo JB mailem, kdysi dávno, napíšu to i sem, řešení je totiž stále stejné a triviální. Nevím, co za typ je číslo kurzu, viděl bych to ale na int. Int32, tzn. se znamínkem. Tím pádem mohu říct, že čísla 0 až int32.maxvalue budou uživatelsky přiřaditelné. To je přesně polovina rozsahu, ne-negativní čísla. A pak bych řekl, že pokud do nějakého políčka pro kurz napíšu -1, tak to zanemná všechny kurzy, pokud -2, tak jen sudé, pokud -3, tak jen liché, pokud -4, tak nějaká uživatelsky definovaná skupina, pokud -5, tak jiná nějaká uživatelsky definovaná skupina, pokud -6, tak…no, asi si dokážete představit. Takhle jsem to myslel. Tím pádem: lidi, co jsou zvyklí číslovat od 1, mohou nadále vesele číslovat od 1. Kde psali 0, budou psát -1. Myslím, že to není tak problematické, když by BAHN samotný mohl stávající sítě převést. Lidi, co číslují „jako programátoři“, logicky, mohou začínat od 0. A všichni pak budeme mít ten benefit, že si budeme moct definovat nějaké skupiny kurzů, se kterými chceme zacházet jinak, kde to je relevantní. Což je, myslím, vcelku výhodné.

    #6409

    Michal90
    Správce

    Michalk:
    Nevím, jestli nedošlo k nepochopení u „rozpojitelnosti / nerozpojitelnosti“. Nerozpojitelnost jako trvalou nerozpojitelnost jsem na mysli nikdy neměl. Řešil jsem jenom „rozpojovací délku“ a kdy je nejvhodnější ji nastavovat. Když už jsi nerozpojitelnost nakousl, tak vlastně nevím, k čemu ona nerozpojitelnost slouží. Když chci vytvořit nerozpojitelnou soupravu, tak ji přece v editoru nakreslím jako jediné vozidlo. Přece taky KT8 nekreslím jako tři samostatné články, ale jako jeden kus.

    Proti logickým závislostem s pseudovozítkem nic nemám, vlastně se s tím dá udělat spousta věcí. Jen jsem asi z nějaké prehistorické doby, když v tom vidím náhradu reléových závislostí a ne programovací jazyk. 🙂

    Pan Nikdo 0.
    Proč kurs 000, 001 atd? V mém modelu není kurs svázaný s žádnou základní, kmenovou nebo jinak pojmenovanou linkou. Za prvé proto, že instituci kmenové linky jsem použil jako náhradu za uvažovanou „skupinu vozidel“, potřebnou pro třídění kapacitně a i jinými parametry vzájemně zaměnitelných vozidel. Tzn. v poli kmenová linka bude např. „Skupina-Krátké“. Za druhé proto, že nepotřebuji mít kurs 000 svázaný s nějakou konkrétní linkou. Kurs 000 bude mít vytvořený svůj kursový JŘ, který bude říkat, že např. v po-pá bude jezdit na lince 1, v daných časech a v so-ne třeba na lince 5. Což bude při odjezdu z vozovny vyjádřeno připsáním aktuální linky. Tzn. budu mít kursy 000-n, kde n je počet kursů v síti. Respektive to můžu ještě třídit třeba podle vozoven do nějakých sérií, např. 000-099. Ano, nebude mít každá linka kurs 000, ale bude jen jeden jedinečný kurs 000.

    Pokud na nějakém (použiji slovo spoj) spoji jezdí přes týden dlouhá souprava a přes víkend na tom samém spoji (se stejným časem odjezdu) krátká souprava, tak tam bude přes týden v mém modelu jezdit kurs například 010, ze skupiny Skupina-Dlouhé, přes sobotu-neděli bude 010 stát ve vozovně. Namísto toho tento spoj bude o víkendu zajištěn kursem 000 ze skupiny Skupina-Krátké. Přes po-pá kurs 000 jezdí na jiné lince. Snad je to vysvětleno pochopitelně.

    K vratnosti soupravy a jízdní dráze bych klidně jako vlastnost vozu, pevně nastavenou v editoru vozidel, přidal i Vmax tedy konstrukční rychlost. Tuto konstrukční rychlost by měla mít všechna vozidla, tedy i netrakční. Při sestavení vlaku z různých vozidel by Bahn měl automaticky nastavit jako výslednou Vmax tu nejvíce omezující ze zařazených vozidel.

    Nemožnost číslovat pořadí od nuly. Ne že bych to nějak extra potřeboval, ale jako nesystémovost to chápu asi taky. Vlastně proč nemůžu použít třeba i písmena? Proč zrovna nula je v programu použitá jako nějaký zástupný znak, to tam nemůže být nějaký jiný? Třeba hvězdička, křížek nebo plusko… prostě nějaká věc, kterou se nikdo nebude snažit nacpat to pořadí.

    Zápis času. Uznávám svou chybu, omlouvám se. Předepsal jsem si tu hlavičku jako hod/min a už se to nějak vezlo. Přiznám se, že osobně mi vadí i ta dvojtečka. Nejsem si 100% jistý, ale podle pravidel pravopisu by se měla používat mezi hodinami a minutami (jedno)tečka, dvojtečka patří mezi minuty a vteřiny.

    #6411
    Pan Nikdo 0.
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Já tady na to jen stále koukám, Michalk a Michal90. Uf, to vůbec nebude matoucí. 😀 Ne, jen si dělám srandu.
    Ten příklad s KT8 jako sérií 3 článků spojených v BAHNu, to mě inspirovalo na následující nápad. Řekněme, že bych si chtěl postavit delší vůz, mnohočlánkový. Nakreslil bych si všechny články a v BAHNu bych to jen pospojoval. Je to hrozná ohyzdnost a blbost, ale mohlo by to fungovat, ne? Nebo by tam byly mezery? I kdybych to nastavil tak, že to má být spojené úplně nadoraz.
    Ty pseudovozidla, použití skrytých tratí, signalizací apod.: jasně, taky v tom trochu vidím nějaký stavový stroj, tak trochu programovací jazyk, pokud má člověk fantazii a je kreativní, ale tohle je přece něco, co bychom měli řešit nějak…jinak. Nevím jak, klidně nějakým programovacím jazykem, nebo ideálně lepšími možnostmi nastavení. Protože na tohle tady docházíme stále. Potřebujeme udělat něco, co BAHN neumí, ale upřímně řečeno, prostě by měl umět.
    Kurzy: Počkej, ty teď (a před tím) popisuješ tvůj systém, co máš v BAHNu implementovaný? Ne ten ideální, co chceme, aby BAHN uměl? Protože jsem celou dobu žil v domnění, že se bavíme o něčem trochu jiném. Jak to tak čtu, tak mi to už dává smysl. Pojmenuješ si linku jménem kategorie, dáš jí kurzy, a s těmi si pak manipuluješ. Já jsem jen myslel, že se bavíme o tom, co chceme od BAHNu. 😀
    Protože tam bych to dělal jinak. Tam je možné to udělat nějak jinak.
    Pevné parametry k vozům: jasně, všechno, co je závislé na vozu, by mělo být jeho součástí, s nějakou trochu zakopanou možností si to přepsat, pokud by někdo fakt chtěl.
    Číslování: vycházím z toho, že tam je nějaký int, takže jen číslo, proto jsem zvolil možnosti, co jsem zvolil. Je ale fakt, že tam musí být nějaký parser, tím pádem by mělo být možné použít symboly, dát jim význam, a jako číslo kurzu mít nějaký uint. Jako čísla kurzů použít písmena: tak daleko bych asi zase nešel. Přece jen, jak by to fungovalo, programově? Prostě potřebuješ čísla.
    Jo, pravidla pravopisu. Budu odvážný a řeknu, že jsou prostě špatně. V případě času použiju „:“ všude, jsem tím pádem konzistentní. To je důležité. Pokud to někdo bude chtít argumentovat nejednoznačností, tak rovnou řeknu, že pokud tam jsou 2 čísla, tak to je hodina a minuta, pouze pokud kontext neříká naopak. Mohu to rozšíři i na datum, kdy většina světa má strašný zlozvyk začínat nejméně významnou jednotkou. Ne, já vezmu rok, vždy jako 4 čísla, za to dám lomítko, vezmu měsíc, jako 2 čísla, vždy, zase lomítko, a to samé se dnem. Jsem konzistentní a jednoznačný. A nejsem sám, je tu nějaký ISO formát, co dělá to samé, jen tam dává pomlčky, protože ty nejsou „speciální znak“ pro libovolný počítačový systém, od OS po programovací jazyky. A mám to rád. Napíšeš datum a čas, od největší, nejvíce významné jednotky, až po tu nejmenší. Je to konzistentní s tím, jak píšeme čísla.
    Exkurze do světa jednotek času: Vůbec, to, jak píšeme čas, je hrozná blbost. Máme systém 24-60-60. Den má 86 400 sekund. Ať se na mě nikdo nezlobí, tohle nejsou hezký čísla. Nepřicházím tady s ničím novým, když řeknu, že by bylo moc fajn, kdyby den měl 100 000 (nových) sekund, tím pádem systém 10-100-100. Funguje to v base-10, kterou používáme. Má to tak strašně moc výhod, co se týče různých přepočtů a konverzí, že bych tu strávil hodně dlouho na jejich popisování. Samozřejmě to má taky negativní věci, nic není dokonalé. Pak mohu říct, že je (např.) 2020/65,65987. Tím mám rok a den a jako desetiny čas. Což mě přivání ke kalendáři. Co takhle 10 měsíců, 36 a 37 dní na střídačku? Opět, číslované vždy od 0. Proč ne? V čase to děláme i teď. Proč ne v datu?
    Celé mi to přijde špatně, nekonzistentní, jako takovej mišmaš různých věcí z různých dob. Jen jsme s tím naučení, nikdo to nezpochybňuje, a pokud si to přece jen někdo dovolí, tak je automaticky divnej a jsou na něj házeny negativní pohledy. Ano, mluvím ze zkušenosti. Ono ale jen stačí srovnat tenhle systém s tím starým stejně jako srovnáváme metrický (SI) s tou ohyzdností, co mají v USA. Používat palec a chodidlo jako jednotku délky… No nevím. Jako pokud by to dělalo nějaké dítě, asi OK. Úsměvné. A smějeme se jim, přesně kvůli tomuhle, nebo kvůli tomu, jak neví, že den má 24 hodin, tím pádem nepotřebuješ to am/pm. Všechno to jsou strašné přežitky. Ale všichni máme společné to, že kalendář a čas píšeme stejně jako před věky. Na tom samo o sobě asi není nic špatného, jen si říkám… Jsme v době digitální, ne temna. Máme tu vědu, máme daleko víc poznání, můžeme být trochu racionálnější ohledně těchto věcí.
    Myslím, že nemusím ani říkat, že nic z tohohle jsem nevymyslel já, jen jsem se podíval na nějaké jiné nápady. A pak jsem zkusil s tím pracovat. A jo. Bylo to fajn, myslím, že bych si zvykl.

    #6412

    Michal90
    Správce

    Pan Nikdo 0.:

    Vozidlo poskládané z dílků by fungovat mělo, pokud využiješ pixely až do kraje, tak bude bez mezer. Myslím dokonce, že jsem tak viděl nakreslené soupravy Bpjo.

    Pseudovozidla: Vlastně pouze se současnými možnostmi řešíme něco, nač nebylo myšleno. Že tam je pak vozidlo navíc, to je daň za kreativitu. 😀

    Kursy: Ono se to tak dost prolíná, vlastně jsem popisoval jak oklikou se současnými možnostmi (zase) udělat něco, k čemu ty současné možnosti nebyly myšleny.

    Pravopis: Řekl bych, že je tam víc věcí, co by stály za změnu, ale od toho tu nejsme.

    Datum: Taky mimo téma diskuse, ale snad jen krátká poznámka. Nejhorší mi připadá formát MM-DD-RRRR, logika žádná. Naopak třeba v Japonsku nebo Korejské republice je zvykem používat RRRR-MM-DD, tam bys byl aspoň trochu spokojený. 🙂 O tu revoluci kalendáře už se pokoušelo tolik lidí (Francouzi, Sověti, ….), ale nikdy se to neujalo.

    #6413
    Pan Nikdo 0.
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Jo, tak takhle bych to dělal. Normálně, teď nad tím začínám trochu přemýšlet. Stále mám několik stovek vozů na nakreslení, do čehož se mi samozřejmě vůbec nechce, a udělat to takhle by bylo časově úsporné. Na druhou stranu si ale nemůžu pomoct, přijde mi to špatně.
    V tomhle vidím problém. Místo doplnění nějakých věcí, které chybí většině nebo co dávají smysl, jsme nuceni něco nějak obcházet.
    No, pak to bylo trochu matoucí. To, co jsi popisoval, dává se současnými možnostmi perfektní smysl, to rozhodně ano. Pokud bychom se ale bavili o rozšíření funkcionality, tak mi tam ten smysl uniká.
    Vím, v Japonsku používají tenhle formát. Další důvod, proč tvrdit, že jsou nejvyspělejší zemí.
    „Formát“ MM-DD-RRRR, často jen MM-DD-RR, je kacířství a totálně retardovaný. Nebo ideálně něco jako 5/28/19. Tohle ti dají. A přeber si to. To je už na pěstí. Protože jak těžké to je? Napsat datum jako člověk? Nejvíc mi vadí, že si na spoustě míst nemůžeš ani změnit formát data a času. Dostaneš absolutní retardaci, protože ‚Merika je jediná země, že ano…
    O co se pokoušeli Sověti, nevím, ale protože to byli Sověti, tak to jistě byla nějaká ohyzdnost, ale měl jsem na mysli právě to, o co se pokoušeli Francouzi. Vždyť nám dali metrický systém, co přerostl v SI. Za to by jim celý svět měl být věčně zavázán. A právě oni přišli s časem stylu 10-100-100. Kalendář byl trochu horší, ale tady se naráží na problémy, co nejsou triviálně řešitelné, i když jsem viděl pár videí o tom, jak to vyřešit.
    Ale jo, je to děsný OT. A nejspíš to tady nikoho nezajímá.

    #6414

    Michalk
    Účastník

    Rozpojitelnost: U jednotlivých vozidel ji nemusíte vůbec řešit, ta má význam právě až v soupravách a hlavně v železniční dopravě, v MHD má význam téměř nulový.

    Schválně zkusím popsat příklad rozpojování, kdy se to hodí. Mějme obratovou stanici. Bod obratu je rozpojovací bod s linkovým seznamem pro rozpojení: „*(L=objezd)“. V možnostech rozpojení mám nastaveno:

    • rozpojit vlak, je-li možné
    • zadní část ve stavu spojování, obrátit
    • nové pořadí pro přední část, stejně jako linku
    • nelze-li rozpojení provést, obratít vlak
    • rozpojit od vozu 1

    Linka objezd je vedená kolejištěm tak, aby se dostala na druhou stranu soupravy (tohle lze zařídit i bez změn linky, ale je to buď strašně pracné, nebo to není realistické).

    A teď si představme, co se stane: Přijede tam jednotka složená z jednoho vozu, nezávisle na tom, zda má nastavenu nerozpojitelnou soupravu, nebo ne. Nelze ji rozpojit (její délka není větší, než rozpojovací délka), obrací se a odjíždí zpět. Potom tam přijede loko+vozy+řidičák, souprava má nastavenu nerozpojitelnou soupravu. Nelze ji rozpojit (je nastaveno), obrací se a odjíždí zpět. No a nakonec tam přijede souprava loko+vozy, která na nastaveno, že ji lze rozpojit. Dle nastavení se loko odvěsí, jako linka „objezd“ objede stojící soupravu, přivěsí se a celá souprava jako původní linka odjíždí. Vše v jednom bodě rozpojení.

    Signalizace a pseudovozidla: Výsledkem je nějak zadrátovaný program signalizace. Pokud tu Pan Nikdo 0. píše, že by se to mělo řešit jinak, tak mohlo, proč ne. Já jen chtěl podotknout, že bez další programátorské práce jdou řešit dost zajímavé věci. A pokud bys je chtěl řešit, stejně to budeš řešit nějakým stavovým strojem, pak je jedno, jestli ten stavový stroj bude reprezentován kolejištěm s pseudovozidlem, nebo pravidly gramatiky daného jazyka signalizace, zapsané v textovém editoru jako např. Info text (záměrně jsem vypustil grafické zobrazení, protože to znamená ho naprogramovat – není záležitost jednoho večera). Co bude navíc uživatelsky přívětivější? Umíš ze stavového automatu (který by ještě část neprogramátorů zvládla navrhnout, možná i bez toho, že by věděli, co to vlastně formálně udělali) vytvořit gramatiku daného jazyka? Já bych sice teoreticky měl, ale za ty léta, co jsem to ve škole potřeboval, už jsem to dávno zapomněl. A většina předpokládám ani netuší, o čem to tu sakra ten blbec michalk píše :-).

    Kurzy: Kurz je definovaný jako číslo, tak tam žádné znaky jako plus či hvězdična nenacpeš (teda nacpeš, ale bude to zase číslo dle ASCII). Ošetření, zda jsi zadal číslo a jestli je v požadovanám rozsahu za tebe udělá grafické rozhraní, pokud to dobře nastavíš, na to nepotřebuješ žádný další parser.

    Jako mně je to buřt, odkud se čísluje, jestli od 0 nebo od 1. Teď si trochu zaspekuluju, ale co když datový typ použitý na číslo kurzu je unsigned? Nebudu teď řešit proč, to je nepodstatné. A nějakou NULL hodnotu potřebuješ a pak to holt padne na nulu.

    Jinak je krásné, že se tu bavíme o něčem, co bychom chtěli, ale pokud k tomu nedotlačíme autora, tak nám nezbývá, než to nějak ohnout, třeba tak, jak psal Michal90, což z hlediska reality je dost blízko (stojí štrůdl vozů ve vozovně a výpravka přijde za řidičem: vem si třetí vůz, vyjíždíš v 4:20 jako kurz 03, linka 1) a je to docela elegantní řešení (abych za něj nehoroval, když ho používám taky, že).

    Datumy (pro odlehčení): A teď si vemte, že jsem viděl používat i datumový formát RR-DD-MM. To je teprve prasárna… Něco bude 10-12-08. Vyberte si termín, jak je libo 🙂 12. srpna 2010, 10. prosince 2008, 8. prosince 2010, a možná i někdy jindy :-).

    • This reply was modified 4 týdny by  Michalk.
    #6417

    Michal90
    Správce

    Celkem chápu, kam s tou nerozpojitelností míříš, tvůj příklad bude fungovat. Pokud tu lokomotivu (od soupravy s řídícím vozem) nebudeš nikdy potřebovat odpojovat, tak je to fikané a úsporné řešení. No a když ji budeš chtít odpojit, tak povolíš rozpojitelnost na BZP, no proč ne vlastně. 🙂
    Asi mě to nenapadlo, protože jsem nic nedělal s řídícím vozem. Zastávám předpotopní názor, že vlak má mít lokomotivu vpředu, nikoliv vzadu. 😀

    Odlehčení s daty: RR-DD-MM je tedy taky echt úchylné. Sice jsme totálně mimo téma, ale docela se bavím, když vidím, jaké „skvosty“ ve světě kolují.

    #6418
    Pan Nikdo 0.
    Pan Nikdo 0.
    Moderátor

    Ta rozpojitelost: mělo by mě to trápit, protože bych měl řešit věci obecně, ale nějak mě netrápí. U vlaků to chápu a v případě městského provozu to prostě neuznávám. Pokud mám efektivně 4 m vozu nevyužitelné, ale stále tam jsou, tak…ne, to v mém provozu nebude. Situace se stává daleko horší, pokud bych spojil 3 vozy (a více), což je relevantní pro můj provoz. Na druhou stranu, v reálu velmi oceňuji, že v Brně na lince 1 občas jedou 3×T6. Konečně kapacitně adekvátní vozy. Jen by bylo fajn, kdybychom měli něco ve skutečnosti ze dnešní doby, ne ze socialismu. Jeden může jen snít…
    Chci ale říct to, že nic s rozpojitelností NENÍ pevně svázané s vozem, alespoň ne v tom mém „modelu managementu vozů a kurzů“, jak jsem tu popisoval.
    Signalizace a pseudovozidla: argumenty chápu, a více méně s nimi i souhlasím. Asi to je moje osobní preference, ale!: pokud stavím provoz, tak stavím koleje tam, kde by jako fakt byly. Tzn. k mému provozu v Sokolově nepatří něco 100 km daleko a hluboko pod zemí. Chci zachovat tenhle aspekt realismu. S tím souvisí to, že signalizace je řízená nějak programově. No jistě že je, protože jak jinak? Jistě, někde to může být dělané jen časově, ale i tak. Takže tím by se to opět přiblížilo reálu. Podobně to mám udělané u sebe. Požadavkový systém, nějaká množina kontaktů spínající signalizaci. Tram má absolutní přednost před IAD (nebude mě zdržovat jediný člověk v autě, když řídím 50 m šalinu, co jezdí podle JŘ, kde se veze tak 300 lidí, možná víc. To doopravdy nemá smysl).
    Co se týče nějakého jazyka apod., tak tady mi přijde, že by stačilo použít prostě to, co se používá v BZP. S nějakým vhodným rozšířením.
    Číslování kurzů: No nevím, BAHN ve mně nevyvolává dojem nějakého chytrého GUI. Není to open source, takže nevím, jak to je vytvořené, ale jestli to jsou vůbec WinForms, tak bych byl překvapený. A upřímně pochybuju, že tam bude nějaké automatické ošetření tohohle. Jo, kdyby to bylo WPF, tak jasně. To bych měl umět udělat já (ale neumím).
    Vidíš, to je právě to. Tobě to je jedno. Mně ne. Tím pádem, pokud by se zavedlo to, co chci, tak tebe se to nedotkne. Mně jo. Tím pádem možnost volby pokrývá všechno.
    Že tam je nějaký uint mě taky napadlo, ale pochybuju o tom. Já ve svém programu na čísla kurzů používám dokonce ushort, ale tam to funguje taky trochu jinak. „u-typy“ přece jen nejsou tak rozšířené. Jen já jsem asi takový úchyl, že si i ve dnešní době pevně definuji typ, protože chci mít kontrolu.
    Rozšíření BAHNu: měli bychom všichni autorovi napsat a žádat ho o to. Jednat jednotně. S jasný daným listem požadavků.
    Datum: Používat jen 2 čísla na rok, to je taky solidní ohyzdnost. Takže hádejte, kde se to používá v podstatě výlučně. USA, ano. Ale i u nás to vidím.
    Mám rád standardizaci. Dám příklad s lodním kontejnerem. Dřív si každej dělal, co chtěl. Nebylo to jednotné, byla tam spousta nekompatibilních situací a přeprava byla drahá. Pak se přišlo na kontejner s jednotnou velikostí. Definovaný sice v retardovaných jednotkách z doby temna, ale to není pointa. Najednou jsi měl prostě pevně definovanou velikost toho, co se bude přepravovat. Lodě, přístavy, jeřáby, náklaďáky, prostě všechno jelo podle toho, protože velikost byla známá, jistě spolu s dalšími věcmi. Najednou všem bylo zcela volné, co se bude přepravovat, zajímal je jen kontejner. A cena přepravy šla dolů, rapidně. Problémy s přepravou zmizely a umožnilo to mezinárodní obchod na nebývalém měřítku. Jen kvůli takové abstraktní blbosti. Proto jsem pro jediný standard pro datum, logicky postavený. Aneb RRRR-MM-DD. Za tím pak HH-mm-ss („:“ mohou být problematické). To samé jednotky. SI, SI pouze. Je to prostě prospěšné. Rád bych pro jazyk, co by byl všude povinný, vedle lokálního.

    #6420

    Matej78
    Účastník

    Pán Nikdo 0. a spol.:
    nejako sa mi nedá nevyjadriť, hoci som už out of date.

     

    Pri preklade liniek (alebo vôbec pri nejakom taktovom uzle a pod.) je dôležité mať pedantne urobené chronometráže. V opačnom prípade môže dochádzať k tomu, ako je to v brnenskom prípade – L44/L84 majú nestihateľné JD a napokon sa vzhlukujú s L30. To je v prípade, ak uchádza minúta sem a minúta tam (pre outsiderov – preklad je v sedle čo každých 5´ + L67 + L53). No hlavne v dnešnej dobe, kedy sa rozptyl meškania vplyvom nesprávnej dopravnej policy zväčšuje, dochádza k násobne väčším meškaniam. Ak cestujem z Lesné do Krpoli, tak aspoň sa môžem spoľahnúť, že mi príde do 10´ L53, čo je stabilnejšie než keby L44/L84 mala 5´ interval.

    Osobitným prípadom sú tramvajové provozy. To je presne dôvod, prečo Praha vehementne odmieta jednolinkový variant.

     

    Btw.: tangenciálny úsek Nádr KrPole ďalej na západ by som nepodceňoval. Síce sa môže zdať, že ponuka (vplyvom viazania na tramvajové radiály v iných častiach mesta) je tam predimenzovaná ale aj napriek svojej krátkosti má svoj vlastný život. Pred 5 dňami, keď som bol na motorke, som schválne pozeral, ako budú naplnené vozidlá L53, L30 a L44 od Semilassa až prakticky po Hlavní. Čuduj sa svete, aj po Skácelovu všetky tieto linky v tomto poradí boli využívane rovnomerne, a to ešte na VÚT prakticky nikto necestoval.

     

    Re: chrono:
    Okej, tak skúsme diskusiu preniesť do role praktickej roviny. Ste grafikonisti a vašou úlohou bude rozplánovať chrono náhradnej dopravy za vlak. Nemáte veľa času, daná koncepcia zavedená nikdy nebola a jej úspešnosť závisí od každej zvolenej minúty NAD, ktorú odhadnete.

    Ako inak by ste to urobili? Úprimne ma zaujíma každý názor.

    M.

    • This reply was modified 3 týdny, 4 dny by  Matej78.
    #6422

    Michal90
    Správce

    NAD za vlak:
    Z pohledu zachování komfortu pro cestujícího je, podle mne, jen jediné správné řešení:
    Vlak přijíždí do poslední stanice před výlukou, zde třídíme cestující do dvou autobusů:
    1. autobus = přímý spoj na konec vyloučeného úseku, lidi pak zas přestoupí do vlaku;
    2. autobus = zastávkový spoj, pro lidi, kteří končí cestu ve vyloučenému úseku.
    První autobus po nástupu lidí okamžitě odjíždí, aby co nejrychleji projel vyloučený úsek a lidi mohli znova do vlaku.
    Pak musí existovat ještě třetí autobus, sloužící lidem, jež svou cestu začínají ve vyloučeném úseku. Tento autobus vyrazí dostatečně včas (i před příjezdem vlaku do poslední stanice před vyloučeným úsekem), aby stihl lidi dovézti do druhého vlaku za výlukou ze všech zastávek.

    Jak budou řešeny oběhy autobusů prvního, druhého a třetího těžko říct, když nevíme nic konkrétního k příkladu.

    Teoreticky může nastat i situace, že všechny tři autobusy splynou v jeden. Toto nastane právě tehdy, když cesta autobusu přes vyloučený úsek i s obsloužením všech zastávek včetně potřebného času na přestup vlak>autobus>vlak, není delší než čas, za který tuto cestu vykoná běžný vlakový spoj. Což může nastat, když silnice vede souběžně s tratí a cestovní rychlost vlaku není vysoká. Což, ovšem, ze zadání příkladu nevíme.

    Vlastně si nejsem moc jistý, jestli jsem odpověděl na podstatu dotazu, když tak to upřesni.

    • This reply was modified 3 týdny, 4 dny by  Michal90.
    #6424

    Matej78
    Účastník

    S tou koncepciou úplne súhlasím ALE ja nie použiteľná univerzálne.

     

    Dnes už môžem s istými informáciami prezradiť, že v septembri by sa mala konať jednodňová výluka v úseku Silůvky – M. Bránice + k tomu vylúčená (vlaková) S4 od Brna do Zastávky. Za takýchto podmienok je potrebné nájsť nejakú „hybridnú“ koncepciu, keďže takéto okolnosti tu ešte neboli.

    A tu aj smerovala moja otázka. Ako pracovať s JD, ak nikdy predtým ani na mnohých úsekoch takto vytvárané neboli?

    Príp. vlak plošne nahradiť len jednou linkou NAD len v dotyčnom úseku, za cenu 8´-9´ zmeškaného OS vlaku.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 271. až 285. (z celkem 293)

Pokud chcete odpovědět na toto téma, musíte se nejdříve přihlásit.